VYBERTE SI REGION

Kopie korunovačních klenotů? Jsou z Turnova

Turnov – Dnes už žijí jen dva. Odborní učitelé šperkařské školy, akademický malíř a tehdejší ředitel školy Václav Žatečka a zlatník Jiří Belda. Oba mohou vzpomínkami přiblížit chvíle, ve kterých vznikalo mistrovské dílo – kopie korunovačních klenotů českých králů.

18.5.2013 8
SDÍLEJ:

NAD KORUNOU. Václav Žatečka je jedním ze dvou žijících tvůrců kopií korunovačních klenotů. Foto: Foto: O. Grund

„Jeden z hradních odborníků se k nám přitočil a řekl větu, kterou si pamatuji dodnes. Jestlipak víte, že jste se právě stali největšími padělateli v naší historii?" 
s úsměvem říká k první veřejné prezentaci jejich díla Václav Žatečka.

První byla koruna

Po rozhodnutí prezidentské kanceláře o zhotovení věrných kopií v roce 1966 padla volba na turnovskou Šperkařskou školu, později přejmenovanou na Střední uměleckoprůmyslovou školu pro zpracování drahých kovů a kamenů. Důvodů pro vznik kopií bylo několik.

Klenoty měly republiku reprezentovat na světové výstavě v Montrealu a ve světě, později měly zaujmout dominantní místo ve stálé hradní expozici (1979). Jako první byla vytvořena kopie Svatováclavské koruny (1966), později další královské insignie – žezlo a jablko.

Na zhotovení koruny pracovali pedagogové stříbrník Karel Zouplna, zlatníci Jaroslav Jambor 
a Jiří Belda, brusiči Vlastimil Šonský a výtvarník Ladislav Beregman a jako jediný žák školy pak brusič Zdeněk Haken. Koruna byla dokončena v březnu 1967 a ihned cestovala do Montrealu, vzápětí do Osaky, Moskvy, Curychu, Budapešti a Hamburku.

Bylo to poprvé, co mělo dojít ke zhotovení korunovačních klenotů. Výroba koruny tehdy nebyla jednoduchá, a proto 
i zkušeným odborníkům přinesla zapeklité situace. „Museli jsme zajistit přesné nákresy a rozměření. Potíže vznikly hned na počátku, kdy strážci klenotů o nějakém braní originálu do rukou, měření, případně pořízení otisků, nechtěli ani slyšet. Dovolili jen 
z patřičné vzdálenosti korunu nafotografovat ze všech stran a vytvořit náčrtky," popisuje peripetie s dílem akademický malíř Žatečka. Také první pokusy o vytvoření kopie údajně nevedly k ničemu. Byly nepřesné a svojí geometrií neodpovídaly originálu. Po dalším jednání a návštěvách se podařilo prolomit bariéry, a když strážci po čase poznali, že turnovští šperkaři jsou skuteční odborníci, došlo k dohodě. „Pak teprve mohli korunu dokonce rozebrat, vyjmout drahé kameny a opravit i jejich původní upevnění, které se místy po letech uvolnilo. Největší problém jim vznikl při dělení čtyř dílů koruny. Ty byly spojeny zlatými svorkami, které se musely nahřát, narovnat a pak při kompletaci zpětně ohnout," pokračuje. Nejen s touto technikou se setkali prvně, a protože netušili, jak kvalitní materiál původní tvůrci použili a v jakém je po staletích technickém stavu, obávali se, aby spony nepoškodili. „Náhrada původních kvůli historické hodnotě nebyla dovolena," říká Žatečka.

Další zapeklitá situace vznikla při samotném zadání. Kopie koruny musela být z finančních důvodů zhotovena ze stříbra, pouze na povrchu silně pozlaceného. Hrozily tepelné disproporce při dalších úpravách, ale i s tím si turnovští poradili. Poslední problém nastal při tvorbě kopií drahých kamenů. Přírodní 
v takové velikosti už dávno nebyly k dispozici, a navíc by jejich cena byla přímo závratná.
Došlo tedy na zhotovení umělých, které v novém podniku Monokrystaly Turnov dokázali vyrobit. Bohužel, barevné vlastnosti ani lom světla neodpovídaly originálu a nebylo možné je použít. Pak brusič drahokamů, tehdy už nadějný student, přišel s nápadem použít sklo. Kupodivu, sklo z Železného Brodu se dalo do potřebných parametrů vhodněji vyrobit. „Haken pak po mnoha zkouškách ještě dokázal napodobit i kazy v originálních kamenech, takže ve skle zhotovil i povrchové nerovnosti a hrany, napodobil praskliny a upevňovací otvory, dokonce pomocí ohořelých dřívek a popele z cigaret v nich vytvořil i kresby, vzniklé nečistotami v přírodním materiálu. Výsledek byl dokonalý 
a koruna splnila jednu ze základních podmínek zadání. Byla na první pohled, a zejména pro laiky, naprosto k nerozeznání od originálu," vypráví bývalý ředitel školy.

Několik let nato byla kantorům turnovské školy svěřena 
i výroba dalších královských insignií, žezla a jablka (1979). Na to, jaký význam tehdy měla první prezentace šperků 
v Praze, ještě dnes Václav Žatečka vzpomíná.

Největší padělatelé

„Přivedli nás, jako čestné hosty, uprostřed prohlídky pro veřejnost do širokých výstavních prostor. Po stranách místnosti stálo deset mužů 
v civilu. Ti byli stále ve spojení vysílačkami, po stranách skleněné vitríny stáli dva uniformovaní samopalníci. Když jsme totiž své práce poprvé přivezli k porovnání s originály, na tvářích odborné komise jsme nemohli přehlédnout úžas. Nejdříve se vzpamatoval velitel hradní ochranky. Odmítl naše práce převzít do té doby, než budou kopie oproti originálům nějak označeny. Jeho zástupce rychle odběhl a vrátil se s barevnými stužkami. Ty pak na naše práce přivázal, aby nemohlo dojít k záměně. A opravdu, ty stužky na nich ve vitrínách stále byly. Jeden z tehdejších hradních odborníků se k nám přitočil a řekl větu, kterou si pamatuji dodnes. Jestlipak víte, že jste se právě stali největšími padělateli v naší historii? To vše nás utvrdilo v tom, že jsme svoji práci skutečně udělali dobře."

OTAKAR GRUND

Otevírací doba
Výstava ve Vladislavském sále Pražského hradu bude otevřena už jen do neděle 19. května 2013, denně od 9.00 do 18.00 hodin. Vstup je zdarma.

Autor: Redakce

18.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies