Odborníci z České krajiny, kteří lokalitu neustále monitorují, chtěli pomocí velkých kopytníků vrátit do přírody i původní druhy rostlin. To, jestli se jim to povedlo, jsme se zeptali Dalibora Dostála, ředitele společnosti Česká krajina

„Asi nejradostnější změnou bylo narození prvního zubřího mláděte letos v květnu. Poté na Traviny přibyla i dvě hříbata. Potěšilo mě také, že jsme nalezli žábronožky a listonohy. Tito korýši se v současnosti vyskytují již na posledních místech. Není tak pochyb o tom, že jim vhodné podmínky vytvořili právě zubři a divocí koně tak, jak to dělali po tisíce let," řekl Dalibor Dostál.

Spásli část lokality

Poznamenal také, že kopytníci již spásli velkou část zarostlé lokality a tím otevřeli prostor pro hořce křížaté a další vzácné rostliny. „Máme za sebou teprve první rok. Pastvina by měla rozkvést hlavní v příštích letech," naznačil.

Vzhledem k tomu, že lokalita Traviny je takřka v ústraní Benátek nad Jizerou, cestu si sem najdou zatím jen někteří návštěvníci. Což je ovšem v této fázi „vývoje" spíš plus. To však nelze říct o sousední pastvině v Milovicích, která je pro turisty dobře dostupná. Nachází se totiž vedle města.

Pytláci

Nicméně i když na Traviny vyrazí spíše milovníci přírody, čas od času se jí nevyhýbají se ani pytláci. Jak Dalibor Dostál upozornil, ochranáři zde nedávno objevili například vysypaný valník stavební suti či nastražená pytlácká oka.

Nenarušili však rozsáhlý biologický monitoring, v němž vědci sledují především hořce, ale i další květiny. Pokračuje také výzkum koní a další výzkum odborníci plánují zaměřit na zubry. „Vědci tím sledují například pohyb minerální látek v potravinovém řetězci velkých kopytníků," dodal.

Na Travinách teď žije osm dospělých zubrů a jedno mládě a patnáct divokých koní se dvěma mláďaty.