Původně chtělo město odvodnit zdi ambitu, ve kterém je umístěna expozice Městského muzea Stříbro a který sousedí s původním kostelem sv. Máří Magdaleny, v němž působilo letní kino. Při kopání se ale objevily kosterní pozůstatky a následoval archeologický průzkum.

„Výzkum dokončujeme a prozkoumali jsme při něm kamenný odvodňovací kanál, který vede interirérem kostela, a část velké krypty umístěné v presbytáři,“ vysvětlil Martin Čechura, archeolog Západočeského muzea v Plzni.

Archeologové objevili postupně dvanáct kostrových hrobů. „Jejich umístění v presbytáři naznačuje, že se může jednat o významné obyvatele města,“ doplnil Čechura. Pohřbení byli podle prvotních příznaků vesměs mladí lidé. Většina z nich dosáhla věku kolem dvaceti let. Ostatky pocházejí podle archeologů ze 16. až 18. století. „Někteří mrtví byli oblečeni do rubášů, ze kterých se zachovaly bronzové sponky a drátky,“ dodal archeolog Západočeského muzea.

Významným nálezem je bronzový dvouramenný křížek typu Caravaca. Podle Čechury je to křížek, který má původ ve Španělsku a v Čechách se rozšiřoval v souvislosti s rekatolizací pobělohoroském období. „Našli jsme ještě jeden křížek, a z toho vyplývá, že dva hroby byly kněžské, ostatní měšťanské,“ doplnil Čechura.

Lidé jsou nálezem překvapeni

Místní občané jsou nálezem překvapeni. „Už jsem se to dozvěděl mezi lidmi a nálezy mě docela překvapují, je to opravdu zajímavé. Doufám, že šperky a jiné podobné nálezy budou časem k vidění ve zdejším muzeu,“ řekl nám Karel Lukeš. „Myslím, že možná letos letní kino nebude funkční, já bych ho i z důvodu nižší návštěvnosti směroval jinam než do památkového objektu,“ dodal.

Podle ředitele stříbrského muzea Pavla Plánky se od provozu letního kina prozatím skutečně ustoupilo.

„Archeologický průzkum bývalého kostela sv. Máří Magdaleny pro nás znamená další poodkrytí historie města,“ řekl nám ředitel muzea. „Stojíme o to, aby kosterní nálezy prodělaly antropologický průzkum a potom bychom je rádi vystavili veřejnosti,“ uvedl.

Pokud muzeum získá prostor bývalého kostela do své správy, uvažuje vedení muzea vybudovat kostnici v místě, kde se kosterní ostatky našly. Návštěvníci by pak mohli tyto nálezy pozorovat přes skleněnou podlahu.

„To vše je ale zatím v jednání,“ dodal Plánka. Podle Čechury teď skutečně kosterní nálezy prozkoumá antropologická laboratoř. Nález přispěl k poznání historie minoritského kláštera a pohřebních rituálů.

Jiří Kohout, Martina Sihelská