VYBERTE SI REGION

Koucký: Vyberte si školu podle svého vkusu

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ - Odborníci z pražské pedagogické fakulty se dlouhodobě zabývají hodnocením vysokých škol. Letos přidělili hvězdičky 140 fakultám z 26 veřejných vysokých škol. Vedoucí Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký míní, že nabídka je tak široká, že každý si vlastně může ušít studium na míru.

21.2.2012
SDÍLEJ:

Vedoucí Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Z vaší studie plyne, že dvě třetiny maturantů pokračují ve studiu, půlka maturantů na veřejných VŠ. Znamená to, že se dnes na VŠ dostane v podstatě každý, kdo si podá přihlášku?
Znamená to především, že počty přijímaných na vysoké školy v posledních letech rostly i přes nepříznivý demografický vývoj a nyní je potřeba vše napravit. Na vysoké školy se totiž dostanou již téměř dvě třetiny populačního ročníku a to je moc. Vždyť počet nově přijatých na veřejné a soukromé vysoké školy letos dokonce výrazně převýšil počet všech žáků, kteří ukončili povinnou školní docházku.

Napomohla zvýšení kvality změna financování univerzit, kdy stát neposílá peníze už jen podle počtu studujících, ale zohledňuje z 20 procent i obsahové ukazatele?
Tvrdit to již dnes je příliš odvážné. Přesto věřím, že pokračování ve změnách financování ke zvýšení kvality nebo alespoň k zastavení jejího poklesu postupně přispěje. Ostatně s tímto cílem jsme také reformu financování vysokých škol zahájili.

Dá se říct, která škola, respektive fakulta je nejlepší, pokud se pídíme po komplexním vybavení absolventa?
Nic takového jednoduše říci možné není, už jen proto, že dnešní vysoké školy plní vedle vzdělávání mnoho dalších funkcí, které od nich společnost očekává. Nadprůměrných výsledků ovšem nemůže každá instituce dosahovat v celém spektru činností. Každá z funkcí má totiž jinak definovanou kvalitu, vyžaduje jiné zaměření a odlišnou kulturu a vytváří prostředí s jinou sítí vztahů a vazeb. Nemluvě o mezioborových rozdílech, kdy není možné srovnávat například absolventy lékařských a uměleckých fakult. Vedle sebe tedy působí významné a široce zaměřené univerzity s mezinárodním dosahem, jako je například Univerzita Karlova nebo Masarykova univerzita, menší a úžeji zaměřené instituce s velmi dobrými výsledky srovnatelnými se zahraničím, jako je pražská chemie, brněnská „veterina“ nebo všechny čtyři umělecké školy, všeobecně zaměřené univerzity spíše s regionálním dopadem, ale také menší regionální vysoké školy, jejichž hlavním cílem je příprava absolventů pro firmy působící v kraji.

Co vlastně dělá univerzitu špičkovým vzdělávacím a výzkumným zařízením? Narážím na to, že v čerstvé publikaci Times Higher Education se v první desítce umístilo sedm amerických a tři britské školy. Karlova univerzita skončila ve skupině na 300.–350. místě. Přitom podle vašich propočtů je naším nejlepším vysokým učením. Čím to je?
Problémem současných světových žebříčků a hodnocení je, že navzdory značné geografické i kulturní rozmanitosti velká většina z nich přebírá tzv. americký model definice excelentní univerzity. Zaměřují se především na vědeckou a výzkumnou činnost vysokých škol, zejména pak na přírodní vědy, a jsou orientovány na anglicky psané vědecké články. V takových žebříčcích přirozeně z řady zřejmých důvodů dominují jen určité typy institucí z anglicky mluvících zemí.

Podle čeho by se maturanti měli rozhodovat, kam jít studovat?
V první řadě by se měli rozhodovat podle toho, co je jim blízké, v čem vynikají a v čem by se rádi dále rozvíjeli. Již jsem říkal, že různé zaměření škol, a dokonce i fakult umožňuje snáze najít školu střiženou podle vkusu každého. Nepochybně důležité je také budoucí uplatnění na pracovním trhu; i to ovšem do značné míry závisí na samotném jedinci, jeho schopnostech, dovednostech a aspiracích.

Platí stále, že lékař, informatik a učitel dostanou práci vždy, akorát ten posledně jmenovaný za mizerný plat?
Možná ne vždy, ale rozhodně jsou na tom nejlépe. Je však třeba k nim připojit ještě právníky. Bohužel musím souhlasit také s platovou úrovní učitelů, která je ve srovnání s vyspělými zeměmi horší – její dlouhodobý vliv se nepochybně promítá do klesající úrovně českého školství.

Prestiž a dobrý plat. Na kterou školu jít?

21.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies