Tuzemské regiony šetří a ruší svá zastoupení v hlavním městě EU. Koncem ledna zrušil zastoupení kraj Jihočeský a Královéhradecký. V Bruselu má teď vlastního zástupce už jen Praha, Plzeň a Jihomoravský kraj, který navíc financuje jen stážistu.

Ostatní regiony se z Bruselu stáhly už dříve. Platí si lobbistické agentury, některé spolupracují se třemi kraji, které v Bruselu zůstaly.
Například plzeňský „vyslanec" Zbyněk Prokop v Bruselu pracuje ještě pro Pardubický kraj. Zadání z východních Čech ale činí pouze patnáct procent jeho agendy.

Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš.
Hnutí ANO by vyhrálo volby, dvojkoalice KDU-ČSL a STAN míří do Sněmovny

Prokop tvrdí, že za svou malou kancelář vděčí prozíravosti svých nadřízených. „Člen zastupitelstva Plzeňského kraje Petr Osvald je v Bruselu předsedou Výboru regionů, a tak ví, jaké možnosti Evropa skýtá. Stejně jako náměstek plzeňského hejtmana Ivo Grüner," říká Prokop.

Dodává, že politici z jiných měst, kteří přímou zkušenost s evropskou politikou nemají, přítomnost krajů v Bruselu neumějí obhájit. Navíc má podle něj unie v Česku pověst nepřítele, a tak se škrtem krajského zastoupení dá získat i trocha popularity.

NEJDRAŽŠÍ JE ČLOVĚK

Nejvíce vlastních kanceláří měly české kraje v Bruselu krátce po vstupu Česka do Unie, kdy musely převzít zodpovědnost za čerpání dotací. Pak ale došlo ke zvratu. „Časem jsme začali srovnávat přínos a náklady. Abychom ušetřili, spojili jsme se nejprve s Královéhradeckým krajem a nakonec jsme zastoupení zrušili úplně," vypráví náměstek hejtmana Jihočeského kraje Jaromír Novák (ČSSD). Naznačuje, že se krajští zástupci v turbulencích bruselské politiky cítili bez dobrého finančního zázemí trochu jako nazí v trní. „Svůj přínos to mělo. Jenomže to nebylo příliš důstojné. Pro lobbistické skupiny je dobré, když mají v Bruselu nějaké reprezentativní prostory. Bez nich působíte jako příštipkáři a jste terčem posměchu," říká Novák.

Jiří Kajínek.
Propuštění Kajínka bude zařizovat ministerstvo a soud, uvedl Hrad

Zbyněk Prokop s tím nesouhlasí. Namítá, že luxusní sídlo není rozhodující. I bez něj lze v Bruselu odvést spoustu práce. „Ušetřit se ale nedá na platu zástupce. Podle vládního nařízení musíte vzít český plat člověka, kterého do Bruselu posíláte, a ten vynásobit 52 procenty. Číslo, které vyjde, znovu vynásobíte. Tentokrát měnovým kurzem, který stanovuje ministerstvo zahraničních věcí. Výsledná částka je měsíční plat vašeho bruselského lobbisty," vysvětluje Prokop. A kolik za zastoupení v Bruselu dnes ročně vydá Plzeňský kraj? „Dohromady 4 250 000. Dva miliony jdou na provoz – na mou výplatu, internet, telefon, vodu, elektřinu, plyn a tak dále. A ze zbylých 2,25 milionu korun financuje kraj různé akce. Platíme například dopravu českých umělců do Bruselu, jejich ubytování, pronájmy sálů, občerstvení," vysvětluje Prokop.

CHYBA, ŽE TU NEJSOU

Zastupitele krajů postrádají v Bruselu kromě českých firem i europoslanci. „Zrušit skvěle fungující zastoupení Královéhradeckého kraje v Bruselu a odvolat pana Reného Příhodu byla podle mě velká hloupost. Kromě toho, že mi byl pan Příhoda skvělou podporou například při snahách o zapsání Broumovska na seznam UNESCO, kdy výrazně urychloval jednání, se nyní ztížila i situace pro hradecké podnikatele, kteří chtějí proniknout na evropský trh. Hůře se také vyřizují dotace jak pro obce, tak pro kraje," posteskl si východočeský europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Ilustrační foto
Kampaň Slepí vrazi: Každý pátý řidič špatně vidí a neví o tom

Kvůli tlaku na úspory se tak znovu objevuje myšlenka společného evropského domu pro 13 tuzemských krajů. „Společně sídlo územně samosprávných celků by bylo pro organizace samozřejmě také levnější, než sídlo, které provozují samy," říká šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová (ANO).

Podle bruselského odborníka Zbyňka Prokopa to ale kvůli rozdílnosti zájmů jednotlivých krajů fungovat nebude.