VYBERTE SI REGION

Krajské uspořádání? Vadí i po čtrnácti letech

Jižní Morava - Před pětašedesáti lety vzniklo třináct malých krajů, z nichž se 
později vyčlenila ještě Praha. K uspořádání z let 1949 až 1960 se země vrátila v roce 2000. Lidé si na něj ale nezvykli a kritizují jej i mnozí politici. Současné kraje jsou totiž příliš malé a navíc zcela potírají historické hranice Moravy a Čech. Proto stále ještě neutichly hlasy volající po návratu zemského uspořádání se samosprávnou Moravou.

2.1.2014 59 AKTUALIZOVÁNO 2.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Pro jednu část lidí fungující zřízení, pro další nesmyslné a nepřirozené celky potírající historické hranice Moravy a Čech. Včera uplynulo pětašedesát let od vzniku třinácti krajů na území současné České republiky. Přestože toto uspořádání zaniklo v roce 1960, v roce 2000 se s určitými změnami vrátilo. A trvá dodnes.

Kraje v roce 1949 nahradily předchozí zemské zřízení, kdy se stát dělil na země českou a moravskoslezskou. „Reforma vstoupila v život po předchozím zrušení zemských národních výborů. Sledovala cíle centralistického řízení společnosti i hospodářství. Zrušila se zemská hranice mezi Čechami a Moravou," uvedl Libor Jan z Historického ústavu  Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Rozděl a panuj

Heslo rozděl a panuj v roce 1949 parafrázoval i generální tajemník komunistické strany Rudolf Slánský. „Rozbijeme ty mamutí úřady, jakými byly zemské národní výbory, které nešly kontrolovat. Úřady v krajích a okresech budou nyní víc pod kontrolou lidových zástupců," vyzýval.Jak vypadala historie členění nynější České republiky včetně Jihomoravského kraje.

Kraje z roku 1949 vydržely jedenáct let. „Změna v roce 1960, kdy vzniklo méně větších krajů, souvisela  především s namlouváním si, že se již vytvořila socialistická společnost. Řízení ve větších celcích mělo být efektivnější. Kuriózně se vrátila větší část zemské hranice, i když Svitavsko a některá místa na jižní Moravě se ocitla v českých krajích," poznamenal Jan.

Když po sametové revoluci poslanci hledali vhodné uspořádání země, ke krajům z dob Klementa Gottwalda se v roce 2000 vrátili. „Tyto kraje jsou ale velmi nevyrovnané rozlohou a počtem obyvatel. Naprosto nerespektují zemskou hranici. Při tvorbě současných krajů podlehl parlament různým regionálním lobby," upozornil historik.

Přesto si nové kraje za třináct let příznivce našly. „Jsem rád, že existuje funkční krajská samospráva. Po vzoru Rakouska či Německa jsem pro posílení kompetencí krajů," zdůraznil jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Jenže lidé se s novými kraji úplně nesmířili. „Mám zafixované, že Zlín nebo Uherské Hradiště jsou jižní Morava. Stejně tak je divné, že na chatu ke Žďáru nad Sázavou teď jezdíme do Kraje Vysočina, který mi spíše připadá jako český, než moravský," říká třeba Roman Skokan z Brna.

Proti je i Moravská národní obec. „Z moravských krajů se stávají periferie na okraji státu. Morava tím trpí a nejvíc její kultura. Navíc jsou kraje drahé a špatně funkční. Znát je to v železniční dopravě, kde se na hranici krajů skoro přepřahají lokomotivy," řekl předseda sdružení Jaroslav Krábek.

Promoravské sdružení je pro vznik mikroregionů podobným dřívějším okresům a nad nimi postavené země Moravské, která by řídila hlavně dopravní, zdravotnickou a kulturní politiku. „Na zvážení by byl i vznik samostatného Poodří, tedy Slezska," poznamenal Krábek.

Pro zemské zřízení je brněnský primátor Roman Onderka. „Umělé hranice krajů mě neuspokojují. Ale na stávající uspořádání navazují další složky, třeba správa sociálního zabezpečení či policie. Jakákoliv změna by tak zemi v této době stála příliš energie i peněz," upozornil.

Také prvnímu jihomoravskému hejtmanu Stanislavu Juránkovi stávající kraje moc nevyhovují. „Jsou příliš malé a při jejich vzniku hrály roli jiné faktory, než přirozenost a potřeba," řekl stávající senátor. Podle něj by bylo vhodné se vrátit k velkým krajům s centry v Brně, Olomouci a případně Ostravě.

Historik Libor Jan: Při tvorbě krajů podlehl parlament regionálním lobby

Brno /ROZHOVOR/ – Třináct krajů na území dnešní České republiky, ke kterým později přibyla ještě samostatná Praha, vytvořili před pětašedesáti lety komunisté, aby se jim lépe prosadilo centralistické vládnutí. Setřeli tak hranici Moravy a Čech. A v roce 2000 se k podobnému rozdělení přihlásili i porevoluční politici. „A to přesto, že se politická reprezentace se po roce 1989 přihlásila k rehabilitaci historických zemí," upozorňuje Libor Jan z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Stávající kraje v podstatě kopírují kraje vytvořené v roce 1949. Měly i nějaké starší předchůdce?

Kraje existovaly v Čechách a na Moravě již ve vrcholném středověku. Na Moravě byla základem tři údělná knížectví, od nichž se vytvořily ve třináctém století deriváty: Přerovsko, Břeclavsko, Bítovsko, nově přibylo Opavsko, tehdy považované za Moravu. Ve druhé polovině šestnáctého století se stabilizovalo pět krajů, tedy Olomoucko, Brněnsko, Hradištsko, Znojemsko, Jihlavsko, později přibylo znovu Přerovsko. Krajský systém byl opuštěn po polovině devatenáctého století, kdy se zvýraznila zemská správa a jako nižší jednotky okresy.

Co byla největší výhoda krajů z roku 1949? Co naopak nevýhoda?

Za první republiky přetrvalo zemské zřízení se čtyřmi zeměmi, tedy Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatoruskou. Reforma z roku 1949, která vstoupila v život po předchozím zrušení zemských národních výborů, sledovala cíle centralistického řízení společnosti i hospodářství, což bylo vlastní uvažování představitelů komunistické strany. Zrušila se zemská hranice mezi Čechami a Moravou.

Jakou vlastně má krajské uspořádání v českých zemích tradici? Nedělily se třeba dříve i historické země na menší celky s podobnými pravomocemi?

Jak již bylo uvedeno, Čechy i Morava se v historických dobách dělily na různý počet krajů s různými centry, okresy se objevily teprve při reformách poloviny 19. století, kdy zanikla vrchnostenská, patrimoniální správa a soudnictví a bylo třeba vytvořit menší správní celky. Tyto menší celky pak zpochybnily do značné míry existenci krajů.

Lze říct, zda bylo z hlediska řízení výhodnější uspořádání krajské, nebo zemské?

To je vcelku jedno, pokud je správa vedena racionálně a bez ohledu na momentální politické výkyvy. Rakousko funguje na zemském principu již řadu let a myslím, že by tam neměnili a nenahrazovali současné spolkové země nějakými menšími kraji, protože by se zvýšily náklady na vybudování a chod úřadů. U nás jsme šli po roce 1989 opačnou cestou, byť se něco ušetřilo zánikem okresních úřadů.

Proč se kraje z roku 1949 v roce 1960 změnily?

To opět souviselo s jistými změnami, především namlouváním si, že již byla vybudována socialistická společnost. Řízení ve větších celcích mělo být efektivnější. Kuriózně se vrátila větší část zemské hranice, i když Svitavsko a některá místa na jižní Moravě se ocitla v českých krajích.

O gottwaldovských krajích se mluví jako o snaze zrušit Moravu. Je to tvrzení přehnané?

Není, ale nebylo to pro myšlení lidí zdaleka tak razantní, jako zřízení nových krajů v letech 1997–2000. Tyto kraje jsou podobné těm z roku 1949, jsou ale velmi nevyrovnané rozlohou a počtem obyvatel. Naprosto nerespektují zemskou hranici, mažou rozdíl mezi Čechami a Moravou, přitom ale právě vnímání historické země lze mít za skutečnou konzervativní hodnotu. A to i přesto, že politická reprezentace se po roce 1989 přihlásila k rehabilitaci historických zemí. Při tvorbě současných krajů podlehl parlament různým regionálním lobby.

Je možné odhadnout, zda se někdy vrátí zemské uspořádání?

Zemské uspořádání není samospasitelné, jakákoli správní reorganizace by se nejspíše řádně prodražila. Pokud lidé jednou uznají, že chtějí mít celistvou zemi českou a zemi moravskou, tak nechť se tak stane, brzy to ale asi nebude. Nicméně restituovat zemskou hranici by bylo dobré, lidé v kombinovaných krajích přestávají vnímat Moravu jakožto zemi a svůj domov a jsou schopni vše označovat jako Čechy, což při vší úctě Morava není. Navíc jsme hrdostí na Moravu jakožto svoji zemi povinni svým předkům – můj dědeček byl z Měřína, ale vždy se měl za Moravana, byť mluvil českým horským nářečím.

Existuje v současnosti něco jako moravský národ?

Národy jsou často především z levicového pohledu definovány jako objektivní entity, které jsou dány jednotou jazyka, kultury a stabilně obývaného území, někdy také hospodářských struktur. Nacionalistické směry trvají na mnohasetleté existenci národů. Moderní český politický národ nicméně vznikl v devatenáctém století a česky mluvící Moravané, kteří neměli zdaleka tolik potenciálu vést samostatnou politiku, obklopeni a promícháni více s německým obyvatelstvem, přijali ideu českého národa, českého národního hnutí. Nelze však jednoduše říci, že vznik moravského národa je čirý nesmysl, jisté podhoubí zde existuje a jde o to, jestli ti, kteří se subjektivně považují za etnické Moravany, budou mít sílu něco takového politicky prosadit. Zatím to tak nevypadá. Národy, ani etnické, ani politické nejsou nicméně dané jednou provždy.

Autor: Petr Jeřábek

2.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 59
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies