VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poštovna na Sněžce: unikát nebo rána pro přírodu?

KRKONOŠE - Skleněná poštovna, která vzniká na vrcholu nejvyšší české hory, se už brzy otevře veřejnosti. Slavnostní páska bude přestřižena 10. srpna. Netradiční vzhled nové poštovny pobuřuje příznivce přírodního stylu. Vyznavači pokrokových staveb jsou ale spokojení.

26.7.2007
SDÍLEJ:

Skleněná poštovna, která vzniká na vrcholu nejvyšší české hory Sněžky.Foto: DENÍK/Jiří Honců

Původní boudu, která na vrcholu Sněžky stála 135 let, nahradil objekt sestavený z dvaceti tisíc kusů dřevěných, ocelových a skleněných dílů. Dřevěné díly jsou zpevněné ocelovými táhly se skleněnými tabulemi. Návrh pochází z pera architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana.

Poštovna turistům nabídne veškeré informace o Sněžce, občerstvení nebo razítko stvrzující jejich návštěvu nejvyšší české hory. Názory lidí na vznikající skleněnou stavbu se zásadně rozcházejí. Někteří by dali přednost budově, která by více zapadala do panoramatu Krkonoš, jiní vítají originalitu její architektury.

„Stará bouda již byla v tak havarijním stavu, že její zbourání přišlo za pět minut dvanáct. Současná podoba stavby se mi ale nelíbí. Taková futuristická stavba by se hodila spíše do města, ale rozhodně ne na vrchol naší nejvyšší hory. Její tvar mi připomíná staveniště obytného kontejneru,“ řekl jeden z častých návštěvníků hor Jakub Strnad.

„Poštovna musela být koncipována tak, aby odolala extrémním podmínkám, které na Sněžce panují. Aby nebyla zdecimována prudkým větrem, stojí na deseti patkách, takže ji vítr podfukuje. Tato varianta je snadno rozmontovatelná a na Sněžce bude stát 30 let,“ řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Správa KRNAP od návrhu poštovny požadovala především šetrnost k přírodě, ale také atraktivnost. Právě s moderním vzhledem stavby se ale někteří obyvatelé Pece pod Sněžkou nechtějí smířit. „Předpokládal jsem, že nová stavba bude podobná původní boudě. Skleněnou konstrukci propletenou dráty jsem ale skutečně nečekal. Na Sněžku lidé chodí kvůli fascinujícímu výhledu na naši krajinu. Je to náš přírodní klenot a tato stavba se na ní vyjímá asi tak jako pěst na oko,“ uvedl Jiří Horák z Pece pod Sněžkou.

„Když se na Sněžce postavila úplně první stavba, lidé se také bouřili. Pro někoho je těžké smířit se s tím, jak se naše prostředí s pokrokem mění,“ reaguje Drahný.

26.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman na Pražském hradě ohlásil svou kandidaturu na prezidenta.
13

Zeman poletí za Trumpem. Termín návštěvy se dozví tři týdny před odletem

Doktor Abass Jahaf.
9 5

Islámský stát? Fanatici, kteří nemají náboženský cíl, říká lékař Abass Jahaf

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Z berlínského muzea ukradli stokilovou zlatou minci

Neznámí pachatelé se v noci na dnešek vloupali do Bodeho muzea na Muzejním ostrově v centru Berlína a odnesli stokilogramovou zlatou minci v nominální hodnotě milion dolarů (24,8 milionu korun).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies