Senát sice přišel o právo podílet se na volbě hlavy státu, přesto je jeho role stále významná. Stačí deset podpisů jeho členů, aby se kdokoli mohl ucházet o nejprestižnější post ve státě. Jak Deník zjistil, místopředseda horní komory, šestinásobný primátor Teplic za ODS Jaroslav Kubera jich už nyní má patnáct. Zatím ale chybí to podstatné, totiž jeho rozhodnutí kandidovat.

„Jediné, co by mě k tomu přimělo, je to, že se nenajde kandidát, jemuž bych mohl dát hlas. Když se objeví člověk, před nímž budu moci smeknout klobouk a říct si, ano, to je On, pak nebude co řešit," řekl Deníku.

Sympatie zleva doprava

Taková osobnost je ale v nedohlednu. Miloš Zeman oznámí, zda se bude podruhé ucházet o Hrad, až v březnu. Svůj zájem zatím potvrdili jen textař a producent Michal Horáček a lékař Marek Hilšer. Čeká se, že se do klání zapojí i končící předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Lidovci přemlouvají Petra Pitharta, ale do boje by mohl zasáhnout i jejich ministr kultury Daniel Herman či zakladatel Realistů Petr Robejšek. „Není to jednoduché, měl by se najít člověk, který bude chtít podstoupit náročnou kampaň, bude schopen získat dost finančních prostředků i průřezovou podporu několika stran či organizací. Ale to předpokládá, že někteří dokážou potlačit svá ega," myslí si senátor a emeritní rektor Karlovy univerzity Václav Hampl.

Čtěte také: Senátor Kubera: Je reálnější, že zanikne funkce prezidenta než Senát

„Prezidentem by měl být někdo s neformální autoritou i reálnými předpoklady. Nemůže to být člověk, který si řekne, že vydělal dost peněz, neví co s nimi, tak se rozhodne do toho jít. Ale ani ten, komu zrovna končí volební období v nějaké vážené instituci a Hrad by byl další dobrou zastávkou. To není správná cesta. A také to nemůže být vyprofilovaný ultrapravičák nebo ultralevičák. Kdo chce vyhrát v přímé volbě, musí oslovit celé spektrum voličů. To Zeman umí. Skupina pravdy a lásky, která hodně křičí, ale početně je omezená, nemůže nikdy získat dost hlasů pro svého kandidáta. Ten, kdo chce Miloše Zemana porazit, mu musí být podobný v tom, že dokáže oslovit lidi od pana senátora Doubravy až po pana poslance Okamuru. Prostě člověk, jehož mají lidé rádi zleva doprava," míní Kubera.

On sám patří k nejoblíbenějším českým politikům, což se projevilo i v loňských krajských volbách, kdy ho lidé z 55. místa vykroužkovali na druhé. Patří totiž k těm, kteří umějí s lidmi mluvit jejich řečí, aniž by cokoli předstírali. „Nesnáším větu, že když se nebudeš učit, budeš zedníkem. Takového rodiče bych skoro inzultoval. Narazit na pana řemeslníka, kterému jde práce od ruky, je přece štěstí. A platí to i o popeláři, kterému se nevysype půlka popelnice. My na jedné straně trpíme nedostatkem pokory a na druhé nedostatkem sebevědomí," tvrdí Kubera.

Žít a nechat žít

Pokud by se přece jen rozhodl kandidovat, vsadí na pozitivní kampaň, v níž ani nebude jmenovat ostatní soupeře. „Volební soutěž není o tom někomu podrážet nohy, ale o běhu ve své dráze, doběhnout jako první se má díky vlastnímu výkonu. Moje hlavní heslo je Žít a nechat žít. Jakmile začnete lidi dělit, společnost to odnáší. A nejde jen o kuřáky a nekuřáky. V některých oblastech to vypadá na návrat třídního boje, kdy živnostník se stává pomalu nepřítelem zaměstnance a na velké zaměstnavatele se pohlíží jako na otrokáře, který sdírá třeba z pokladních kůži," obává se Kubera. A přeje si žít ve státě, kde i lidé s nejnižšími příjmy na tom budou relativně dobře, neboť pak nebudou závidět těm, kteří mají hodně. „Kdybych seděl na Hradě, mojí ambicí by bylo povzbuzovat v lidech to dobré, co v nich je, přesvědčovat je, že mají na víc, než si myslí," slibuje senátor, který raději zdraví dvakrát než vůbec a řídí se poučkou: Když stoupáš nahoru, chovej se tak, aby na tebe neplivali, až půjdeš dolů.

Připomeňte si: Primátorem Teplic se opět stal Kubera (ODS), řekl, že už naposledy