Odvolací senát Jiřího Lněničky s konečnou platností poslal na 12,5 roku do věznice s ostrahou 19letého Jiřího Fouse, který během konfliktu letos 18. ledna kolem 23. hodiny zasadil své oběti dvě rány replikou vojenského nože s 18centimetrovou čepelí.

Vpich na zádech způsobil jen poranění svalu – bodnutí do břicha, kdy nůž pronikl do těla až po střenku, ale přivodilo osudné poranění velkých cév a střev.

Jeho následkům Jan Kučera 20. ledna v nemocnici podlehl.

Byla to vražda

Odvolací senát sice svým verdiktem vyhověl odvolání státního zástupce, který požadoval kvalifikovat Fousův čin jako vraždu, ale ponechal v platnosti původní trest vyměřený krajským soudem. Ten Fouse v polovině července poslal za mříže na 12,5 roku, když smrtelné zranění, jež během konfliktu způsobil protivníkovi, kvalifikoval jako ublížení na zdraví.

„Nebyl tam úmysl zabít Jana Kučeru,“ zopakoval Fous. Podle obhájkyně Terezy Horáčkové ani pořádně nevěděl, kam čepelí míří. „Byl poškozeným držen v předklonu a bodl tam, kam mu to vzájemné postavení obou aktérů dovolovalo,“ argumentovala advokátka s dodatkem, že kdyby opravdu chtěl Fous bodnout s cílem způsobit vážné zranění, měl k tomu příležitost už dřív. Na takové zdůvodnění ale Lněnička nepřistoupil.

„Kdo velkou silou a značnou razancí použije vojenský útočný nůž, který je konstruován k tomu, aby způsobil vážné poranění, je srozuměn s tím, že může způsobit smrt. A obžalovaný jako sběratel militarií si toho musel dobře vědom,“ odmítl předseda odvolacího senátu argumenty obhajoby. Nesouhlasí ani s námitkou, že se Fous pouze bránil, když se při honičce zastavil s nožem v ruce na schodech. Tam se na něho vrhl Kučera, jenž se nechal vyprovokovat jeho gesty vybízejícími k pokračování v konfliktu; seběhl ze schodů a zasadil mu dvě rány pěstí do hlavy. Tak to sice zaznamenala bezpečnostní kamera – podle Lněničky je ale důležité, co těmto záběrům předcházelo. Z výpovědí svědků přitom vyplývá, že dole pod schody právě Fous patřil k iniciátorům konfliktu – a byl to právě on, kdo tasil zabijáckou kudlu a rozběhl se po schodech.

„Nemohlo se tedy jednat o nutnou obranu,“ konstatoval soudce.

Jako rváči na fotbale

Lněničkův senát se po zvážení všech možnosti přiklonil k názoru, že šlo o spáchání vraždy v nepřímém úmyslu. V žádném případě se však podle mínění odvolacího soudu nejednalo o mord, který by byl národnostně, rasově nebo podobně motivovaný. A to přesto, že Fous, v oblečení „vylepšeném“ nepřehlédnutelnými doplňky odkazujícími na éru takzvané Třetí říše, se účastnil konfliktu na straně neonacistů, zatímco jeho oběť pocházela z antifašisticky orientovaného křídla skinheads označovaného S.H.A.R.P.

„Jde o sociálně patologický jev, kdy se tito lidé vybíjení v útoku proti autoritám a provokování veřejnosti. Rozhodně nešlo útok politicky motivovaný – to by se pak daly takto označovat i násilnosti mezi dvěma tábory fotbalových fanoušků,“ pojmenoval Lněnička svůj pohled na smrtící konflikt.

Vězení bude delší

Protože odvolací soud nenašel jinou motivaci násilného činu nežli konflikt mladých rváčů, považuje původně vyměřený verdikt za přiměřený. „Trest v polovině trestní sazby plně odpovídá společenské nebezpečnosti činu i osobě obžalovaného,“ konstatoval soudce Lněnička, jenž důvody usmrcení oběti označil jako „malicherné“ a „hloupé“.

Kromě trestu v trvání 12,5 roku potvrdil i další součásti původního rozsudku: propadnutí útočného nože s pouzdrem na opasku, na jehož přezku si Fous vyškrábal hákový kříž, povinnost nahradit zdravotní pojišťovně náklady na operace a léčení zraněného vyčíslené na 676 410 Kč a zaplatit rodičům zabitého mladíka po 240 000 Kč. Předseda odvolacího senátu současně připomněl, že ve skutečnosti by měl Fous setrvat ve vězení ještě o dva roky déle. Do osudného konfliktu se totiž zapojil v době, kdy byl v podmínce za loupež. Protože se ve zkušební době neosvědčil, bude si nejspíš muset odsedět i tento původní trest. O tom sice soud teprve bude rozhodovat, jiný verdikt ale stěží přichází v úvahu.