VYBERTE SI REGION

Kurfürst: Lidé chtějí ochránit před povodněmi

OLOMOUC - Přestože od povodní uplynulo už deset let, obyvatelé většiny zaplavených obcí, několika městských částí Olomouce a celé Litovle čekají na protipovodňová opatření dodnes.

14.7.2007
SDÍLEJ:

Antonín Kurfürst z Povodí Moravy.Foto: DENÍK/Magda Vránová

Kdo za to může? Lidé nadávají na ministerstva, poslance, stát nebo třeba Povodí Moravy. Jenže v mnoha případech si za průtahy mohou sami. „Po povodních lidé žádali okamžitou výstavbu hrází a poldrů. Při výkupu parcel je bohužel často nechtějí prodat vůbec nebo žádají několikanásobek odhadní ceny. Jako státní organizace jim ale můžeme nabídnout jen částky, které určí znalci,“ řekl Antonín Kurfürst z Povodí Moravy.

Rozhovor


V jakém stavu byly po povodních toky v Olomouckém kraji?

Škody na tocích v kraji přesáhly miliardu korun. Největší ztráty jsme utrpěli v bývalých okresech Šumperk, Olomouc a Přerov. V Olomouci měla do té doby stoletá voda hodnotu 476 kubíků za sekundu, ale městem pak protékalo až 920 kubíků, což je skoro dvojnásobek. Toky jsme okamžitě začali čistit od naplavenin, odstraňovali jsme vyvrácené stromy a obnovovali průtočnost koryt. Očekávala se další povodňová vlna. Dorazila k nám mezi 17. a 19. červencem, ale naštěstí byla mnohem slabší než první, která Moravu zasáhla mezi 4. a 9. červencem.

Kdy jste začali s protipovodňovými pracemi?

Okamžitě jsme se pustili do obnovy toků, vodních děl i jezů. Při opravách jsme tehdy zároveň řešili také protipovodňová opatření. Hráze jsme při obnově současně zvyšovali nad původní úroveň a zpevňovali, aby vydržely další záplavy. Už v květnu 1998 jsme ministerstvu zemědělství předložili plán na komplexní protipovodňová opatření.

Které stavby teď v Olomouckém kraji dokončujete?

Letos za téměř 260 milionů korun doděláme poldr Žichlínek na Moravské Sázavě. Nové hrázové systémy už chrání například obce Ruda, Olšany, Bohutín, Chromeč, Sudkov, Postřelmov, Zvole a Leština na Šumpersku a Zábřežsku. Připravujeme velký poldr Teplice na řece Bečvě a v lokalitách pod soutokem Bečvy a Moravy. S hrázemi se počítá také v Bohuslavicích, Lukavicích a Třeštině, Mohelnici, Moravičanech a Lošticích. V Litovelském Pomoraví se ochrany dočkají obce Horka nad Moravou, Skrbeň, Hynkov, Střeň, Náklo a Příkazy. Další protipovodňová opatření plánujeme na rozhraní Olomouckého a Pardubického kraje - v pomyslném trojúhelníku Bouzov-Moravská Třebová-Jevíčko.

Kdy bude před velkou vodou chráněna Litovel?

Se zahájením stavebních prací počítáme v letech 2008 až 2012, všechno závisí na penězích. Vprvní etapě obnovíme kapacitu stávajících říčních ramen, zvýšíme kapacitu jezů a vybudujeme hráz na západní straně Litovle. Druhá etapa po roce 2012 obnáší vybudování tzv. severního obtoku mezi Litovlí a Červenkou, který pojme i padesátiletou vodu. Náklady se pohybují ve stovkách milionů.

V Rakousku se kolem toků budují cyklostezky a biocentra. Dočkáme se v budoucnu něčeho takového i na Hané?

Něco podobného chystáme v Olomouci jako součást druhé etapy obtokového kanálu. V úseku od železničního mostu na trase Olomouc-Prostějov až k restauraci Bristol budou kolem řeky odpočinkové zóny sloužící k rekreaci. Jejich součástí budou také bezpečné cyklostezky v pěkném prostředí. Obce dnes mohou podobnými biocentry vyřešit protipovodňová opatření a zároveň získat místa pro rekreaci občanů. Toto řešení je poměrně levné a nepotřebuje žádnou náročnou údržbu.

Nemáte obavy z průtahů při výkupech pozemků?


Podobné problémy už samozřejmě řešíme. To, co se zpočátku zdá být velmi jednoduché, jako byla například hráz v Olomouci-Černovíře, se nakonec kvůli výkupu pozemků od soukromých vlastníků protáhlo a zkomplikovalo. Podobně to zatím bohužel vypadá i s přístupem některých obyvatel z Olomouce-Nových Sadů. Jako státní organizace můžeme za pozemky zaplatit jen částky, které odbornými posudky určí znalci. Občané po nás však často žádají sumy, které jsou naprosto nereálné a několikanásobně překračují naše možnosti.

Jaký máte názor na novostavby v blízkosti vody?


Štastné řešení to rozhodně není. Ve většině měst a obcí na Olomoucku dnes však zoufale chybí stavební parcely, takže lidem často nic jiného nezbývá. Do lokalit ohrožených vodou jsou vhodné domy nepodsklepené, s přízemím vyvýšeným nad hladinu poslední povodně a technickými místnostmi v přízemí. Nejlepším řešením však zůstává postavit dům mimo záplavovou oblast. Lidé si tím ušetří spoustu starostí. Tím, že postaví dům v blízkosti koryta řeky, ohrožují nejen sami sebe, ale zhoršují také jeho odtokové schopnosti při povodních. Absolutní ochrana proti nim bohužel neexistuje. Záplavy v roce 1997 byly vzhledem k svému rozsahu opravdu extrémní, není ale vyloučeno, že můžeme zažít něco ještě horšího.

14.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies