VYBERTE SI REGION

Kůrka: Spory o aplikaci kodexu dorazí k Nejvyššímu soudu do roka či dvou

Brno - Ještě přibližně rok až dva potrvá, než se k Nejvyššímu soudu (NS) ve výraznější míře dostanou spory spojené s aplikací nového občanského zákoníku. Novinářům to dnes řekl končící ústavní soudce Vladimír Kůrka, jenž se má po Novém roce stát šéfem občanskoprávního a obchodního kolegia NS. Nabídku předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala prý hodnotil s pochybnostmi, nakonec ji přijal. Kůrkovi je 67 let. Za tři roky musí justici kvůli věku opustit.

8.12.2015 3
SDÍLEJ:

Končící ústavní soudce Vladimír Kůrka, jenž se má po Novém roce stát šéfem občanskoprávního a obchodního kolegia NS. Foto: ČTK/Šálek Václav

Právě NS by měl sjednocovat judikaturu tam, kde soudy při aplikaci kodexu platného od ledna 2014 nebudou jednotné. Podle Kůrky vždy trvá několik let, než spory zahájené za účinnosti nové normy projdou celou soudní soustavou. Teprve poté se k nim může vyjádřit NS, kde Kůrka už v minulosti působil, v roce 2005 odešel k Ústavnímu soudu.

Občanskoprávní a obchodní kolegium se podle něj od té doby personálně proměnilo a výrazně rozrostlo, změny jsou i v agendě. „Nepředstavuju si, že to bude totéž jako dříve, budu muset znovu, a doufám, že už naposled, změnit svůj život," řekl Kůrka.

Ústavním soudcem zůstane ještě do 15. prosince. Později jej nahradí Josef Fiala. Nabídku pokračovat u Ústavního soudu Kůrka nedostal, dnes vyslovil také pochybnost o tom, zda by jeho nominace byla průchodná. Kůrka nechce srovnávat druhou a třetí generaci ústavních soudců, přestože byl několik let svědkem jejich postupného střídání. „Oba soudy byly dobré," konstatoval.

Obraz justice

Kůrka patřil ke zdrženlivým soudcům. Dostal na stůl asi 2700 kauz, vyhlásil 87 nálezů. Jde podle něj o důsledek individuálního nastavení. Někteří soudci jsou aktivnější, jiní opatrnější. V jeho případě prý mohla hrát roli také celoživotní zkušenost soudce. Tam, kde chce někdejší akademik zasáhnout, dokáže kariérní soudce někdy domyslet reálnou podobu soudního řízení a zůstat zdrženlivý. Celkově Kůrka hodnotí stav justice kladně. „Za těch posledních deset let, co v obecné justici nejsem, se zlepšovala, dnešní obraz obecné justice je dost dobrý," řekl.

K nejvýznamnějším rozhodnutím, které připravoval jako ústavní soudce zpravodaj, řadí Kůrka odmítnutí senátorského návrhu na zrušení aboličního článků amnestie vyhlášené exprezidentem Václavem Klausem. Sporný druhý článek zastavil kauzy trvající déle než osm let. Soud tehdy většinově dospěl k závěru, že k přezkoumávání amnestie nemá kompetenci. „Na popularitě mi to nepřidalo," konstatoval Kůrka. U Ústavního soudu sepsal také necelou padesátku odlišných stanovisek, kdy jej přehlasovali ostatní soudci. Asi dvě desítky ústavních stížností už do svého odchodu dořešit nestihne.

Autor: ČTK

8.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies