Hamletovské být, či nebýt v českých podmínkách zmutovalo v kácet, či nekácet. Vrcholící léto je ve znamení bitvy o Šumavu. A protože v ní figurují připoutaní ekologičtí aktivisté, zatýkající policisté, naštvaní dřevorubci a otrávení starousedlíci, ujali se tématu i politici.

V lokalitě Na Ztraceném ve středu stovka odpůrců kácení blokovala přístup ke stromům určeným k likvidaci. A policie je odtahovala z místa, aby lesáci mohli pokračovat v plánu vedení Národního parku Šumava. Podle něj by mělo padnout na 5000 smrků zasažených kůrovcem. Zatím pokáceli dvě pětiny z nich. Zelení vyzvali ministra vnitra Jana Kubiceho, aby do místa blokády vyslal policejní inspekci. „Zásah proti pokojnému protestu je o to absurdnější, že jím policie umetá cestu pro nelegální kácení. Asistuje tak při porušování zákona, namísto aby jej pomáhala chránit,“ říká předseda SZ Ondřej Liška. Šéf parku Jan Stráský ale tvrdí, že o výjimku požádal, a vše je tudíž v pořádku.

Schwarzenberg sympatizuje s aktivisty

Na stranu aktivistů se přidal i šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Spor o kůrovce nazval „pseudonáboženskou válkou“. Vadí mu, že Stráský vyřadil z debaty vědce, kteří byli pro zachování bezzásahových zón. Zároveň osočil ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS), že situaci aktivně neřeší. „Dělají mrtvého brouka s nadějí, že kůrovec se bude chovat stejně jako oni,“ rýpnul si Schwarzenberg do vládního kolegy.

Chalupa je na dovolené a z ní jen poslal prohlášení, podle něhož by věc měl vyřešit nový zákon o Šumavě. „Ten musí stanovit pevnou koncepci na dlouhé období včetně strategie boje s kůrovcem a definice jednotlivých zón,“ uvedl Chalupa. Diskutovat o ní přijede do Senátu už ve čtvrtek. Ve sněmovně navíc leží návrh předlohy z dílny Plzeňského kraje, podle něhož by se mohly kácet stromy napadené kůrovcem ve druhém a třetím pásmu národního parku.

Divočina, nebo park

Vyhrocená atmosféra může paradoxně Šumavě pomoci. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který včera při túře kolem Modravy naslouchal jak argumentům Hnutí DUHA, tak místních obyvatel, řekl Deníku: „Starousedlíci jednoznačně stojí za vedením šumavského parku a likvidací kůrovce.“ Podle něj je ale důležitější koncepční spor o budoucnost Šumavy. „Otázka stojí, zda má být divočinou, do níž člověk nijak nezasahuje, nebo něčím mezi parkem a hospodářským lesem. Lidé žijící v šumavských obcích se kloní k druhé variantě,“ konstatoval Sobotka.

Všichni ovšem požadují přijmout zákon, jenž stanoví neměnná pravidla. „Jde o stanovení realistické hranice mezi rozvojem regionu a ochranou přírody, bezzásahové zóny by se neměly měnit s každým novým vedením parku,“ soudí Sobotka. Obavy některých občanských iniciativ, že současné kácení je jen předvojem nástupu betonové lobby, která začne na Šumavě stavět obří hotely a akvaparky, se zatím nenaplňují. Ekologové i Stránského zastánci z řad místních politiků se shodují, že tento kus české země by se rozhodně neměl proměnit v baštu turistického průmyslu.

Což neznamená nepodporovat výstavbu cyklostezek, rozvoj místních památek či rozumně pojatého cestovního ruchu. „Zdejší občané musí někde pracovat a péče o turisty se nabízí jako ideální řešení. Není možné striktně uzavírat Šumavu, protože výsledek bude, že se vylidní,“ míní starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Tomáš Jirsa (ODS).

Riziko rozšíření kůrovce

Akademie věd proti kácení

Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR se připojuje k diskusi o kácení stromů v centrálních částech Národního parku Šumava, s nímž zásadně nesouhlasí. Trvá na svém stanovisku, které zveřejnila již v roce 2010 a opětovně podpořila v květnu 2011: "…ponechání prvních zón v bezzásahovém režimu jasně ukazuje, že za posledních několik let dochází ke spontánní obnově lesa v místech odumřelých horských smrčin. Také výzkumy biodiverzity ukázaly, že v bezzásahových zónách je biodiverzita největší a nejkvalitnější a naopak na vytěžených holinách dochází k její totální degradaci."

Názory odborníků

PROTI
Profesor ekologie na Přírodovědecké fakultě UK Pavel Kindlmann: Ve Ztraceném by se kácet nemělo


Ve Ztraceném by se kácet dle mého názoru nemělo. Tady jde o podmáčené smrčiny a rašelinné půdy. Smrky jsou tu původní a není důvod je kácet. Kácet by se mělo někde v zásahových zónách, v těch skutečných zásahových zónách, se kterými souhlasí i vědci, to znamená tam, kde původně byly jedle a bučiny a byly přesázené smrkem. Já nevěřím, že pan Stráský bude schopen vykácet všechno to, co je třeba. Je velice divné, že místo aby kácel tam, kde kácet má, tak kácí v těchto oblastech, kde se setkává se značným odporem všech vědců. Kácení tady ve Ztraceném neschvaluje ani jedna vědecká instituce. Výjimkou je jen pár jednotlivců, mezi které patří pan Vacek, dohromady asi čtyři lidé s vysokoškolským titulem, kteří ovšem o ochraně přírody nevědí naprosto nic. To jsou specialisté na obranu proti kůrovci v hospodářském lese. Ti vědí, jak postříkat, čím postříkat, jak nasadit jaké obranné opatření a jaké množství, ale určitě nemají nejmenší ponětí o nějaké ochraně přírody. (saz)

PRO
Autor vysokoškolských učebnic o ekologii a pěstování lesů Stanislav Vacek: Je řada lokalit, kde se kácet musí


Je řada lokalit, kde se pro zastavení kůrovce kácet musí. Problém je, že na Šumavě je zhruba jen dvanáct procent přírodě blízkých lesů, původní lesy tam žádné nejsou a naprostá většina jsou lesy kulturní.
V kulturních lesích, zejména v nižších polohách, jako je například právě Ztracené u Ptačího potoka, se zasahovat musí. Kůrovec je tady velmi rozptýlený a je tu vyznačeno kolem tří tisíc stromů. Když si uvědomíte, že by se ty tři tisíce stromů nechaly vylítnout, tak ten les odumře na nějakých pětasedmdesáti až sto dvaceti hektarech. Přitom ty porosty jsou na tom velmi špatně. Rozuměl jsem tomu, když byly blokády na Smrčině. Tam jsou ještě poslední zbytky přírodě blízkých lesů. Jinak už kůrovec všechno sežral. Tady byla diskuse opodstatněná. To, co se teď děje na Ztraceném, to naprosto nechápu. Otázka kácení je velmi složitá. Nelze říct, jestli na Šumavě kácet, nebo nekácet. Mělo by se postupovat podle stupně přirozenosti. (saz)

Jak šly kalamity a protesty

- 19. 1. 2007 – Orkán Kyrill, 840 tis. m3 padlého dřeva
- 18. 1. 2008 – Bavorsko a 28.6.2008 Rakousko kritizovaly ČR za nedodržování společné dohody o ochranném pásmu proti kůrovci z roku 2005
- 2008 – Kůrovcem napadeno 240 tis. m3 dřeva, z toho 120 tis. m3 vytěženo
- Duben 2009 – Miloš Zeman kritizoval ministerstvo životního prostředí a Stranu zelených, které se svým hospodařením v NP Šumava dopouštějí podle něj zločinu na přírodě
- 2009 – Vytěženo 299 tis. m3 napadeného dřeva, 180 tis. m3 ponecháno
- 8. 3. 2010 – Jmenován kalamitní štáb zabývající se zastavením výskytu kůrovce na Šumavě
- 1. 11. 2010 – František Krejčí pod tlakem rezignoval na post ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
- 14. 2. 2011 – Jan Stráský jmenován ředitelem NP Šumava
- Duben 2011 – Vyvrcholení předsezónních opatření na boj proti kůrovci, např.: vytěženo 10 tis. m3 dřeva
- 5. 5. 2011 – Hnutí Duha upozornilo na otrávené lapáky a trojnožky rozmístěné v oblastech NP, kde je to kvůli ochraně přírody zakázáno
- 14. 7. 2011 – Bouře vyvrátila na 15 000 stromů
- 15. 7. 2011 – Aktivisté začali protestovat proti kácení u Ptačího potoka
- 18. 7. 2011 – Hnutí Duha se obrátilo se stížností proti kácení na Českou inspekci životního prostředí
- 25. 7. 2011 – Policie poprvé vyvedla protestující aktivisty z lokality Na Ztraceném, aby zde dřevorubci mohli zahájit těžbu
- 26. 07. 2011 – Soud označil protesty Hnutí Duha proti těžbě dřeva na Šumavě za nezákonné
- 3. 8.2 011 – V kácení bránilo přes sto lidí, nejvíce za celou blokádu

Zdroj: MŽP, NPŠ, ČTK

Těžba vs. blokáda.

Můj první protest, říká žena o Šumavě

Brno – Pracuje jako účetní. Nikdy se neúčastnila demonstrace nebo nějakého protestu. Není členkou žádného ekologického sdružení. Přesto Hana Kubiznová před pár dny vyjela chránit stromy na Šumavu.

Přiměly ji k tomu výzvy na facebooku a zprávy o tom, jak policie zatýká protestující. „Teď máme poslední šanci stromy zachránit. Všechna jednání totiž selhala,“ vysvětluje svoje rozhodnutí třiatřicetiletá Brňanka. Uvědomila si, že nejlépe pomůže tím, když se k blokádě kácení stromů na Šumavě přidá.

Dva dny, které na jihu Čech strávila, ji v mnohém překvapily. „Myslela jsem, že se postavíme ke stromům a dřevorubci přestanou kácet. Oni nás ale ignorovali a pracovali dál,“ stěžuje si.

Předpokládala, že dřevorubci nebudou porušovat bezpečnostní předpisy. „Když je v určité blízkosti káceného stromu člověk, dřevorubci nesmějí pracovat,“ vysvětluje žena.

Pamatuje si hlavně situaci, kdy policisté zadrželi jednoho z protestujících, který byl mimo nebezpečný prostor. Pak ho ale neúmyslně odvedli právě do oblasti, kde se kácelo. „A jeho jen o několik metrů minul padající kmen,“ zdůrazňuje.

Na místě ji zarazilo také to, že dřevorubci kmeny řežou na délku čtyř metrů a deseti centimetrů. „To je přesně míra k naložení na kamion. Dřevo má přitom v oblasti zůstat. Mladé stromy se nejlíp uchytí kolem těch starých spadlých kmenů,“ vysvětluje.

O tom, jestli spolu s ostatními odpůrci kácení neprotestovala zbytečně, se rozhodne už brzy. Strana TOP 09 se včera dohodla s aktivisty na ukončení protestů a projednání situace. „Hlavní je, aby se po dobu jednání přestalo kácet,“ přeje si Brňanka.

VOJTĚCH KUČERÁK

Čtěte také:
Šumavský park pořádá vycházky za kůrovcem
Reportáž ze středečních protestů + příběhy starousedlíka a aktivistky