VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kůrovec ostrouhá, na Šumavu se vracejí listnáče

Šumava – Jen během podzimu chce vedení Národního parku Šumava (NPŠ) na svém území vysadit čtyři sta tisíc nových stromů. To bude stát zhruba šest milionů korun. Sázet se budou především listnáče, což má přispět k pestřejší skladbě lesů a zmenšit tak škody, které na Šumavě působí kůrovec.

2.9.2011 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NPŠ

„Zajistit obnovu lesa prováděnou původními dřevinami všude tam, kde je nedostatek obnovy přirozené, je jedním z našich prioritních úkolů,“ řekl náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava Tomáš Fait, odpovědný za péči o lesy v národním parku. Les bude pak odolnější vůči kůrovci a ten už v šumavských lesích nebude mít šanci působit takové škody.

Druhové, věkové a prostorové složení lesů na území dnešního NPŠ se v minulých staletích výrazně změnilo. Lesy bohaté na jedle, buky, javory či další dřeviny byly z velké části přeměněny na smrkové monokultury, což nahrálo výskytu kůrovce.

K nejméně znatelným změnám v dřevinné skladbě došlo v nejvyšších polohách Šumavy. V nadmořských výškách nad 1100 metrů nad mořem, kde jsou rozšířeny zejména kyselé, rašelinné horské a vrchovištní smrčiny. Naproti tomu v nižších nadmořských výškách, kde byl les pro člověka snadněji přístupný, jsou oproti předpokládané skladbě lesa pozorovatelné velké změny.

„Je zde výrazně zvýšené zastoupení smrku – více než 80 procent. Naopak pouze zlomek původního zastoupení má jedle, buk a javor. Námi zakládané porosty budou stabilnější – buky ani jedle kůrovec nenapadá a jsou i odolnější vůči větru,“ uvedl Fait a dodal: „Současně prováděné výsadby nemají za cíl pouze zalesnění ploch, vznikajících po kůrovcových těžbách, ale postupnou změnu nevhodné druhové skladby. Naším dlouhodobým záměrem je vytvoření odolnějších, zdravějších a stabilnějších lesních porostů.“

To potvrzují i počty sazenic jednotlivých druhů dřevin, které jsou připravené pro podzimní zalesňování v NPŠ – 191 tisíc buků, 147 tisíc jedlí, 8 tisíc javorů, 32 tisíc smrků, ale i například 31 tisíc jeřábů obecných.

„Z uvedených počtů sazenic vyplývá snaha o maximální podporu původních dřevinných druhů,“ doplnil odborník NP Šumava na ochranu lesa a lesní školky Petr Kahuda.

Pro výběr sazenic jsou přísné podmínky

Převážná část potřebných sazenic je vypěstována ve vlastních lesních školkách parku s ohledem na zvýšenou potřebu se však velká část sazenic musí nakupovat. Nákupy se řídí přísnými podmínkami. „Je důležité zajistit skutečně původní, místně příslušný sadební materiál. To je důležité pro zachování genofondu místních dřevin i pro úspěšnost výsadeb, na něž působí mnoho extrémních přírodních činitelů, jako je například sníh, mráz a další,“ vyjmenoval Kahuda.

Sázet stromky se budou na místech, která jsou aktuálně nejvíce postižena kůrovcem – tedy hlavně na Prášilsku, Srň〜sku a v okolí Modravy. Během jednoho z říjnových víkendů se do obnovy šumavských lesů může zapojit i veřejnost, a to přímo výsadbou připravených stromků na správou určených místech.

Autor: Milan Kilián

2.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
12 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies