Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kůrovec prudce rozdělil názory lidí

Horní Planá - Úterní zasedání pracovního výboru Svazu obcí Národního parku Šumava přineslo jednoznačný názor: Situace s kůrovcem není pod kontrolou.

26.8.2009 6
SDÍLEJ:

Množství kůrovcem napadeného smrkového dřeva je letos v některých částech regionu enormní. Jinde hlásí setrvalý stav.Foto: DENÍK/Zdeněk Zajíček

Jak včera dodal starosta Horní Plané Jiří Hůlka a další starostové regionu na pomezí mezi Českokrumlovskem a Prachatickem: „Současné rozmnožení kůrovce je skutečně pandemií a my se obáváme škod na sousedních lesích nejen na české, ale i rakouské straně.“

Svaz obcí jednoznačně vyjádřil podporu postoje a požadavků jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly a obou krajů na vytvoření krizové komise, která by začala pracovat na vytvoření krizového plánu péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava tak, aby se zastavilo množení kůrovce.

Svaz obcí versus Ministerstvo

Nicméně Ministerstvo životní prostředí tvrdí, že vše je pořádku. Nebo přesněji řečeno kůrovec se sice přemnožil, ale je pod kontrolou. Ministr Ladislav Miko dokonce tvrdí: „Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat.“

V prohlášení hejtmana se mimo jiné píše něco jiného. „Mám připraveno rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí a záleží nyní na ministerstvu a Správě parku, zda budu nucen použít okamžitá opatření a tuto situaci tak řešit velmi radikálně,“ uvedl na mimořádné tiskové konferenci hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

V expertní zprávě, o kterou se hejtman opírá, se pak mimo jiné píše, že: Šíření kůrovce je způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006 a především po vzniku kalamity Kyrill.

Dále zpráva uvádí, že současná aplikovaná obranná opatření jsou kvantitativně nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce. Současné metody jsou podle odborníků sestavujících tuto zprávu neúčinné.

Chceme zelenou, nebo sežranou Šumavu?

O těžení nemluví ani starostové obcí, jichž se problém týká. „Toto je triviální zjednodušení na otázku kácet či nekácet v národním parku. Ale takto otázka nestojí,“ potvrzuje například starosta Hůlka.

„Otázka zní: Chceme zelenou Šumavu nebo sežranou Šumavu? Kácení je jen jeden ze způsobů zásahu proti kůrovci. Nikdo teď neříká o tom, že by se mělo kácet, všichni mluvíme o tom, že chceme zasáhnout, že chceme razantně zasáhnout proti kůrovci. Jinak hrozí kalamita rozměru, který tady ještě nikdy nebyl!“

Holiny na šumavských kopcích opravdu vznikají a to i přímo ve výhledu z Horní Plané. Podle mnohých místních obyvatel je pohled na Plechý dokladem smutné a tragické události. Stejně tak pohled na vznikající kůrovcová kola na Smrčině.

„Chci vyzvat všechny, kdo se nechtějí nechat masírovat placenou P.R. reklamou národního parku, ať se sem přijedou podívat a bude jim to stačit,“ shrnul starosta Jiří Hůlka.

Ekologové jdou na exkurzi

Hnutí Duha pořádá ve středu exkurzi do národních parků na obou stranách Šumavy. Podle oficiálního vyjádření hnutí spatří účastníci pochodu v Česku i v Německu, jak vznikly vinou několikaletého kácení obrovské holiny a rozšířily se polomy.

„Lidé poznají, jak vypadá nový, samovolně vzniklý les pět, deset nebo pětadvacet let po napadení kůrovcem. Je fascinující sledovat, jak se u lidí úlek z děsivého prvního pohledu na uschlé stromy v dálce po příchodu dovnitř mění v úžas nad bohatstvím nově vznikajícího přírodního lesa plného života. Na vykácených holinách nic takového vidět není. Proto obnovující se prales na německé straně přitahuje tolik turistů. Předchozí ročníky poznávacího pochodu měly u veřejnosti mimořádný úspěch. Účastníci byli doslova nadšeni,“ uvádí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Lesníci míní, že je třeba se starat

„Člověk změnil charakter lesa,“ míní Bedřich Navrátil, ředitel Lesů Český Krumlov. „Vysázelo se spousta smrkových monokultur a tak je potřeba se o ně starat, aby kůrovec lesy nezlikvidoval. Vždycky, když člověk něco zasadil, musel se o to starat, ať už je to proti plísním, houbám, nebo broukům.“

„Příroda si pomůže sama, to je pravda. Záleží na následcích, které poté z toho plynou,“ uvedl včera Radek Kalkuš, předseda místní organizace Strany Zelených v Českém Krumlově. „V hospodářských lesích je nutný nějaký zásah, ale v Národním parku Šumava by si příroda měla poradit sama. Jak zachráním les, když porazím napadené stromy? Výsledek bude stejný, padnou tak jako tak. Ale z padlých stromů vyrostou nové, odolnější smrčky.“

26.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
9

Další napětí mezi Íránem a USA? Írán úspěšně otestoval novou balistickou střelu

Sklizeň švestek. Ilustrační foto.
14

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Převzal finančně rozvrácenou stranu s mizernou pověstí, na níž se podepsali jak regionální kmotři, tak expremiérova milenka Jana Nagyová. ODS před posledními volbami nebyla v dobré kondici, a pokud je nyní opět nejsilnějším hráčem v pravicové části kolbiště, má na tom velkou zásluhu emeritní rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala, který v roli předsedy vrátil občanským demokratům serióznost a hlavně ideovou náplň.

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Poledne co poledne otevřel modrou krabičku a vyndal z ní housku. Vždy se dvěma plátky stejného salámu a okurkou. Banální historka o spolužákovi z mých středoškolských let v Německu jako by do jisté míry symbolizovala nedělní volby. Proč ochutnávat něco jiného, když osvědčené šmakuje?

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Prohraná sázka fotbalového fanouška: Z Žižkova pěšky až do Pardubic

Na fotbalový zápas na hřišti soupeře fanoušci většinou cestují auty, vlaky nebo autobusy. Může se ale stát, že se jeden z fanoušků vsadí s hráčem svého klubu… A prohraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení