VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kůrovec prudce rozdělil názory lidí

Horní Planá - Úterní zasedání pracovního výboru Svazu obcí Národního parku Šumava přineslo jednoznačný názor: Situace s kůrovcem není pod kontrolou.

26.8.2009 6
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií

Množství kůrovcem napadeného smrkového dřeva je letos v některých částech regionu enormní. Jinde hlásí setrvalý stav.Foto: DENÍK/Zdeněk Zajíček

Jak včera dodal starosta Horní Plané Jiří Hůlka a další starostové regionu na pomezí mezi Českokrumlovskem a Prachatickem: „Současné rozmnožení kůrovce je skutečně pandemií a my se obáváme škod na sousedních lesích nejen na české, ale i rakouské straně.“

Svaz obcí jednoznačně vyjádřil podporu postoje a požadavků jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly a obou krajů na vytvoření krizové komise, která by začala pracovat na vytvoření krizového plánu péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava tak, aby se zastavilo množení kůrovce.

Svaz obcí versus Ministerstvo

Nicméně Ministerstvo životní prostředí tvrdí, že vše je pořádku. Nebo přesněji řečeno kůrovec se sice přemnožil, ale je pod kontrolou. Ministr Ladislav Miko dokonce tvrdí: „Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat.“

V prohlášení hejtmana se mimo jiné píše něco jiného. „Mám připraveno rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí a záleží nyní na ministerstvu a Správě parku, zda budu nucen použít okamžitá opatření a tuto situaci tak řešit velmi radikálně,“ uvedl na mimořádné tiskové konferenci hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

V expertní zprávě, o kterou se hejtman opírá, se pak mimo jiné píše, že: Šíření kůrovce je způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006 a především po vzniku kalamity Kyrill.

Dále zpráva uvádí, že současná aplikovaná obranná opatření jsou kvantitativně nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce. Současné metody jsou podle odborníků sestavujících tuto zprávu neúčinné.

Chceme zelenou, nebo sežranou Šumavu?

O těžení nemluví ani starostové obcí, jichž se problém týká. „Toto je triviální zjednodušení na otázku kácet či nekácet v národním parku. Ale takto otázka nestojí,“ potvrzuje například starosta Hůlka.

„Otázka zní: Chceme zelenou Šumavu nebo sežranou Šumavu? Kácení je jen jeden ze způsobů zásahu proti kůrovci. Nikdo teď neříká o tom, že by se mělo kácet, všichni mluvíme o tom, že chceme zasáhnout, že chceme razantně zasáhnout proti kůrovci. Jinak hrozí kalamita rozměru, který tady ještě nikdy nebyl!“

Holiny na šumavských kopcích opravdu vznikají a to i přímo ve výhledu z Horní Plané. Podle mnohých místních obyvatel je pohled na Plechý dokladem smutné a tragické události. Stejně tak pohled na vznikající kůrovcová kola na Smrčině.

„Chci vyzvat všechny, kdo se nechtějí nechat masírovat placenou P.R. reklamou národního parku, ať se sem přijedou podívat a bude jim to stačit,“ shrnul starosta Jiří Hůlka.

Ekologové jdou na exkurzi

Hnutí Duha pořádá ve středu exkurzi do národních parků na obou stranách Šumavy. Podle oficiálního vyjádření hnutí spatří účastníci pochodu v Česku i v Německu, jak vznikly vinou několikaletého kácení obrovské holiny a rozšířily se polomy.

„Lidé poznají, jak vypadá nový, samovolně vzniklý les pět, deset nebo pětadvacet let po napadení kůrovcem. Je fascinující sledovat, jak se u lidí úlek z děsivého prvního pohledu na uschlé stromy v dálce po příchodu dovnitř mění v úžas nad bohatstvím nově vznikajícího přírodního lesa plného života. Na vykácených holinách nic takového vidět není. Proto obnovující se prales na německé straně přitahuje tolik turistů. Předchozí ročníky poznávacího pochodu měly u veřejnosti mimořádný úspěch. Účastníci byli doslova nadšeni,“ uvádí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Lesníci míní, že je třeba se starat

„Člověk změnil charakter lesa,“ míní Bedřich Navrátil, ředitel Lesů Český Krumlov. „Vysázelo se spousta smrkových monokultur a tak je potřeba se o ně starat, aby kůrovec lesy nezlikvidoval. Vždycky, když člověk něco zasadil, musel se o to starat, ať už je to proti plísním, houbám, nebo broukům.“

„Příroda si pomůže sama, to je pravda. Záleží na následcích, které poté z toho plynou,“ uvedl včera Radek Kalkuš, předseda místní organizace Strany Zelených v Českém Krumlově. „V hospodářských lesích je nutný nějaký zásah, ale v Národním parku Šumava by si příroda měla poradit sama. Jak zachráním les, když porazím napadené stromy? Výsledek bude stejný, padnou tak jako tak. Ale z padlých stromů vyrostou nové, odolnější smrčky.“

26.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies