Vánoční výlet dětí z jednoho středočeského městečka skončil málem pláčem. Na drobné suvenýry si měly z domova přinést padesát korun. Některé ale dostaly nanejvýš desetikorunu a u stánků na Staroměstském náměstí to vypadalo dramaticky. „Nakonec jsem některým spolužákům svých dcer půjčila, aby mohli koupit domů dáreček,“ říká maminka prvňaček Báry a Terky, která absolvovala návštěvu Prahy s žáky. Vrácení dluhu se ale nedočkala. Rodiče se za nedostatek peněz stydí.

Ve dnech, kdy začaly jarní prázdniny, řeší finanční otázku mnoho rodin, zvláště z regionů, kde fabriky propouštějí ve velkém. „Rozhodli jsme pozdržet rekonstrukci zimního stadionu o týden, aby školáci mohli chodit bruslit. Vstupné mají zadarmo,“ líčí Deníku starostka sklářského města Světlá nad Sázavou Lenka Arnotová, kde o práci přišly stovky lidí. Svým žákům město vyšlo vstříc už v době konání lyžařského kurzu. „Vše proběhlo na nedaleké sjezdovce. Dopravci dětem úžasně vyšli vstříc, takže náklady jsme snížili rodičů na minimum, za ubytování nemuseli vydat ani haléř,“ popisuje Arnotová. Radní se ale na hlavní lavinu problémů teprve chystají. Tu očekávají v květnu, kdy sklářům přestanou chodit dávky v nezaměstnanosti.

Na dětské zklamání se musí připravit i ve Slezské Ostravě. Tam sedmáky kurz v Beskydech teprve čeká. „Nemáme ani na lyže. Zvažovala jsem, že si je půjčíme, ale i tak se mi to zdá dost peněz,“ říká maminka třináctiletého Pavla. Vybavení se v půjčovně dá pořídit za několik stovek, ale týden na horách se za méně než dva tisíce absolvovat nedá.

Psychologové radí o krizi mluvit

Peníze si musí rodiče šetřit i na mimoškolní aktivity svých ratolestí, třeba kroužky. „Zatím se nám pokles zájmu neprojevil, uvidíme, co bude dál,“ řekla Deníku ředitelka ZŠ Komenského náměstí v Mladé Boleslavi. Její kolega Jan Bureš ze Základní školy T.G. Masaryka je připravený co nejvíce omezit nároky na výdaje rodičů: „Zaplatit se musí jen učebnice a pracovní sešity, ale i tam by při nejhorším mohl vypomoci školní fond.“

Učitelé a výchovní poradci jsou také odhodláni o finanční krizi a situaci v rodinách s dětmi hovořit. „Hodiny ekonomické gramotnosti či občanské nauky jsou dobrou příležitostí vše s žáky rozebrat,“ míní Macková. Šéf Pedagogicko-psychologické poradny Nový Jičín Jiří Novák ale soudí, že na krizi nebyli připraveni ekonomové, a nejsou ani psychologové. „Je to úplně nová zkušenost. Dorůstající generace je zvyklá porovnávat se z hlediska spotřeby a v okamžiku výpadku příjmů to může s psychikou náctiletých pořádně zamávat,“ říká Novák. Podle něj je to ale zároveň šance žákům vysvětlit, že žádný růst není bezbřehý a nese s sebou rizika. „Na ně je nutné děti připravovat, to téma je živé v celé společnosti, takže proč o něm nediskutovat i ve školách,“ uzavírá Novák.

Museli jste i vy omezit kvůli krizi některé výdaje na kroužky, výlety apod.? Diskutujte!