VYBERTE SI REGION

Kvůli krizi stát škrtá dotace neziskovkám

Praha - Neziskové organizace pečující o oběti trestných činů, alkoholiky, mladistvé narkomany, převýchovu podmínečně propuštěných vězňů nebo rovná práva mužů a žen budou mít příští rok problémy získat státní dotaci. Vyplývá to z materiálu schváleného minulý týden vládou.

23.7.2009 4
SDÍLEJ:

Hrozí, že krácení financí pro neziskovky odnesou ti nejpotřebnější - ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

„Do předkládaného návrhu Hlavních oblastí státní dotační politiky totiž žádný resort nevložil příslušný dotační program,“ řekl Deníku ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Realizace tohoto programu by vzhledem k sílící krizi, kdy čím dál méně peněz dávají nadacím i mnohé firmy, byla pro spoustu neziskových organizací téměř likvidační. „Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to pro organizace angažující se v těchto oblastech ukončení činnosti,“ prohlásila k tomu Petra Vitoušová, ředitelka Bílého kruhu bezpečí, který se stará o oběti trestných činů a domácího násilí.

Nějaké dotace pro postižené neziskovky se sice najdou, mají však zřejmě omezené využití. „Tyto oblasti jako ohrožené pro nás identifikovali sami zástupci neziskových organizací,“ říká tajemnice Rady vlády pro neziskové organizace Hana Frištenská.

Budou se krátit rozpočty

To však není jediný problém, kterému neziskové organizace budou příští rok čelit. Světová ekonomická krize se totiž dotkne i českého státního rozpočtu, který nebude moci do dotací vložit tolik, kolik bylo plánováno například pro tento rok.

O tom, nakolik se finance pro dotace budou krátit, se přitom v současnosti teprve rozhoduje. Již nyní však mají některá ministerstva jasno. „V roce 2010 dojde pravděpodobně ke krácení o deset procent,“ říká například Jarmila Krebsová z ministerstva životního prostředí. Dotkne se to organizací působících v oblasti ochrany životního prostředí.

Na ministerstvu vnitra pak dojde ke zkrácení zhruba o 18 procent. Na neziskové organizace zde půjde 45,8 milionu, což je o 9,5 milionu méně než tento rok. Krátí se však již letos. Údaje se přitom ministerstvo od ministerstva liší.

Například na již zmíněném ministerstvu vnitra či na ministerstvu školství. To sice zmenšování celkové částky určené na dotace popírá, ale podle některých neoficiálních informací by ji mělo snížit až o 35 procent.

Pokud přitom dojde k podstatnému snížení rozpočtů, dají se očekávat dva trendy. Jednak bude podpořeno méně projektů, jednak budou peníze „rozdrobeny“ do menších až malinkých dotací. V prvním případě nejen zmizí některé služby či činnosti neziskových organizací v daném roce, ale může se stát, že některé úplně zaniknou nebo nenávratně ztratí část profesionálních pracovníků.

„Druhý trend, tedy snižování jednotlivých dotací, bude neziskové organizace stavět před neřešitelný problém – totiž jak zajistit spolufinancování svých projektů,“ říká mluvčí ministra pro lidská práva Lejla Abbasová.

Může se potom stát, že se neziskové organizace zadluží či nesplní svoji povinnost spolufinancování a budou státem pokutovány. Podle informací Deníku proto premiér Fischer pověřil ministry, aby zvážili, zda dotace vůbec musí škrtat.

Krácení financí pro neziskové organizace - infografika

Nerovnoměrně rozvržené dotace

Menší peníze ovšem nejsou jediný problém poskytování dotací na projekty nestátních neziskových organizací. Pořád ještě totiž není příliš vyjasněný pojem nestátní nezisková organizace. Tedy co je a není považováno za veřejně prospěšné a komu a nač dotace poskytovat.

Nevhodný je i časový rozvrh přiznávání a poskytování dotací, i když zde se v poslední době hodně zlepšilo. „Problémem je i neochota některých resortů hledat cesty k víceletému financování vybraných strategických aktivit a služeb,“ říká Michael Kocáb.

Neziskové organizace tak nemohou dopodrobna plánovat svou činnost na delší dobu. Panuje také nepoměr v oblastech, do kterých jdou státní dotace. V roce 2007, což je poslední rok, pro který jsou úplné údaje, šla například do sportu více než pětina veškerých peněz, zatímco kultura a ochrana památek se musely spokojit s 3,81 procenta, ochrana životního prostředí s 0,84 a výzkum a vývoj s 1,66 procenta.

Výkonný ředitel Nadace VIA Jiří Bárta pro Deník: „Zrušení dotačních programů by bylo likvidační!“

Pokud by došlo ke zrušení dotačních programů, ohrozilo by to mnoho neziskových organizací. Ty by totiž příští rok měly menší šanci na peníze od soukromých dárců a ani podání žádosti o peníze z Evropské unie není snadné. Podle Jiřího Bárty, výkonného ředitele Nadace VIA, ji nezvládne zpracovat každý a žadatelům s tím nezřídka musí pomoci specializovaná firma.

Znamenalo by pro neziskové organizace zabývající se například alkoholiky velký problém, kdyby příští rok nedostaly od státu dotace?
Pro mnohé by to bylo likvidační. Jsou některá témata, která soukromí dárci neradi podporují, protože jim nepřijdou hezká nebo emočně zajímavá. Například podpora začlenění cizinců nebo romských spoluobčanů do společnosti nebo pomoc lidem s alkoholovými závislostmi. Tam je těžké získat podporu ze soukromých zdrojů a očekával bych, že si stát přizná, že to je problém a zaměří tam své grantové programy.

Podle zprávy ministra Kocába se očekává, že bude na dotace vyčleněno méně peněz. Zaznamenali jste již nějaké náznaky krácení?
Pravděpodobně stát bude mít menší daňové výnosy, takže se to dotkne i dotační politiky. To se nešťastně časově shodne s tím, že pravděpodobně bude příští rok klesat i možnost firem dávat prostředky na nadační projekty. Takže se řada projektů dostane do nezáviděníhodné situace.

Dá se odhadnout, o kolik se sníží příspěvky od soukromých firem?
Velmi těžko. Ale můj soukromý odhad je, že by mohlo firemní dárcovství v příštím roce klesnout až o dvacet procent. Vycházím při této úvaze z toho, že mnohé soukromé firmy se letos ocitnou ve ztrátě a nebudou mít dostatečně velký základ daně z příjmu, aby si mohly dovolit být tak štědré jako loni.

Dalším problémem neziskových organizací prý je, že dostávají dotace se zpožděním?
To je letitý systémový problém. Zpoždění může být až tři i více měsíců, takže neziskovky závislé na dotacích z ministerstev v lednu až dubnu žijí v nezáviděníhodné situaci. Vědí, že dotace jim byla přidělena, ale peníze ještě nemají na účtu. Mnohé si proto berou překlenovací úvěry. K tomu se vztahuje i špatný vliv skutečnosti, že se dotace až na výjimky dávají přesně na rok. A jeden rok je krátká doba. Kdyby neziskovky dostávaly dvou– nebo tříleté dotace, tak je to o hodně lepší.

V čem konkrétně jim to způsobuje problémy? Při zaměstnávání lidí?
Například. Ale to se týká i dotací z evropských fondů. Ty dávají peníze na dva a půl roku, vy na projektu pracujete, pak skončí a nepokračuje další. Takže máte lidi, kteří se naučili spoustu věcí, ale musíte je propustit, protože pro ně nemáte peníze. Když potom začne další projekt za půl roku, tak se musíte modlit, aby byli k dispozici.

Je pro neziskové organizace snadné získat peníze z fondů Evropské unie?
Neřekl bych. Je veliký přetlak a je to velmi byrokratické. Zpracování žádosti je velmi složité a často je potřeba si na to najmout profesionální firmu. Druhá věc je dostát podmínkám spojeným s monitorováním projektů. Každých několik měsíců musíte předkládat zprávy. Mnohé organizace jsou pak překvapeny, že musí trávit dvakrát více času, než počítaly, administrativou. Pak jsou vyčerpané a nezbývá jim tolik času na vlastní činnost.

Autor: Pavel Cechl

23.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies