VYBERTE SI REGION

Ladislav Varadzin: Objev století, který změní učebnice? Možné to je

Praha /ROZHOVOR/ – Výzkumu Vyšehradu se Ladislav Varadzin věnuje jedenáct let. Tento týden zde spolu s týmem archeologů 
z Akademie věd objevil základy kostela z druhé poloviny 10. století až první poloviny 11. století. Jde o dosud nejstarší kostel s centrálním půdorysem, který v tehdejší střední Evropě nebyl znám.

23.8.2014 5
SDÍLEJ:

Na pražském Vyšehradě objevili archeologové základy jednoho z někdejších největších kostelů střední Evropy. Stavba pochází z druhé poloviny 10. století až začátku 11. století.Foto: Deník/Vladimír Šťastný

Je navíc největší stavbou tohoto charakteru u nás, až dosud držela prvenství rotunda sv. Víta na Pražském hradě.

Kdo mohl v desátém či jedenáctém století kostel na Vyšehradě postavit?
To je zatím otevřená otázka. Záleží samozřejmě na co nejpřesnějším datování této stavby, které snad budeme mít k dispozici za zhruba půl roku (jde o tzv. AMS datování vzorků malty pozn. red.). Zatím uvažujeme o Boleslavovi II. (972–999) nebo o Břetislavovi I. (1035–1055).

Jak složité muselo být shánění finančních prostředků na takovou stavbu?
Takovouto stavbu si v Čechách mohl dovolit jenom panovník. Svědčí o tom mimo jiné lokalizace této stavby na Vyšehradě – druhém nejvýznamnějším hradě přemyslovského období.

Po informování o archeologickém nálezu začala média šířit zprávy o „přelomovém objevu, který přepíše dějiny", „nálezu století" a podobně. Bude opravdu zapotřebí přepisovat učebnice dějepisu?
Zda jde o nález století, musí zhodnotit čas. A zda se budou přepisovat učebnice dějepisu? To záleží dílem také na odborném zpracování shromážděných archeologických pramenů, které teď po ukončení vykopávek bude následovat. Každopádně se však zdá, že náš nález má pro obě charakteristiky jistý potenciál.

V čem je tento objev podle vás vůbec nejzásadnější?
Ve dvou věcech. První je půdorysný typ, který v době, do které stavbu řadíme, nikdo ve střední Evropě nepředpokládal, a musíme se tak ptát, odkud byl přejat. Druhou je velikost, neboť jde o největší kostel s centrálním půdorysem, který se podle současných znalostí nacházel na území střední Evropy. Zde vyvstává otázka, proč právě na Vyšehradě a ne třeba na Pražském hradě.

Odkud byla tedy stavba přejata? Projektoval ji opravdu někdo 
z Byzantské říše?
Nemůžeme zatím s určitostí tvrdit, že stavba nebo její projektant pochází z Byzantské říše. Podobné kostely jsou známé například také ve Francii a v severní Itálii – tam se však oproti Byzanci vyskytovaly jen ojediněle. Nejvíce analogií, navíc s velmi podobnými znaky, jaké má vyšehradský nález, pochází právě z byzantského prostředí nebo z prostředí byzantskou kulturou přímo ovlivněného. Domníváme se proto, že byzantský původ je nejpravděpodobnější. Detektiv by to asi nazval „horkou stopou". Otázka provenience stavby není zatím definitivně vyřešená a musíme počkat, jak dopadnou další analýzy 
a spolupráce s historiky architektury z různých oblastí Evropy.

Setkal jste se během své praxe někdy dříve s podobným objevem?
Nikoliv a zřejmě už ani nesetkám. Ale přeji to každému archeologovi.

Na místě se našly také kosterní pozůstatky, mohou napovědět něco víc?
Nalezené hroby jsou součástí hřbitova u pozdější baziliky sv. Vavřince, takže 
o předrománské stavbě ani 
o její době nevypovídají.

Kolik podobných „skrytých" kostelů by se podle vás dalo 
v České republice najít? Jaká je pravděpodobnost?
Minimální. Teoreticky možná jen na Pražském hradě, což je ale z důvodu značného poničení nejstarších terénů v pozdějších obdobích málo pravděpodobné, nebo na Vyšehradě, kde si však o druhém podobném nálezu nedovoluji ani spekulovat.

Zdivo pod základy baziliky svatého Vavřince bylo nalezeno už 
v 60. letech minulého století. Kde se od té doby až dosud výzkum zasekl?
Při výzkumu v letech 1968–1970 vedeném tehdy dr. Bořivojem Nechvátalem byly nalezeny úseky zdiva nějaké starší stavby. Charakter nálezu ho vedl k hypotéze, že jde o neúplně dochované základy nevelkého kostela vybudovaného dle otonských předloh. Situace se tím zdála být vyřešená. Nicméně když jsme 
v roce 2011 měli možnost provést ověřovací výzkum, ukázalo se, že zdivo ve skutečnosti není poničeno, že je jen skryto pod jednou ze zdí pozdější baziliky. Když jsme ho sledovali, brzy se podařilo najít jižní apsidu a ještě další úseky. V tu chvíli bylo jasné, že kostel měl jiný tvar a hlavně mnohem větší rozměry, než jak se zdálo v 60. letech. Zjištěné pozůstatky navíc již podle našeho názoru dovolovaly pokusit se o půdorysnou rekonstrukci a hned v roce 2011 jsme navrhli půdorys trikonchy. Nález apsidy teď 
v srpnu 2014 byl tedy ověřením předpokladu z roku 2011.

Výzkum se nyní přesune do laboratoří. Jak budou archeologové dále postupovat?
Je zapotřebí umytí, konzervace a evidence nálezů – střepů nádob, zlomků skla, kovových předměty, lidských kostí, zvířecích kostí a tak dále. Potom jejich odborné vyhodnocení, k tomu analýzy malt, radiouhlíková datování, další chemické a fyzikální analýzy řady vybraných nálezů… Zároveň bude potřeba řešit úkoly teoretičtější povahy, například již zmíněná možná provenience typu této stavby, její nadzemní rekonstrukce a několik dalších klíčových otázek. Odhaduji dva až tři roky tvrdé – samozřejmě týmové – práce. Výsledky pak chceme publikovat v podobě knihy v českém a anglickém jazyce.

Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.
* Narodil se v roce 1977 v Chebu.
* Vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii (1996–2002) a egyptologii 
(1996–2001) na Filozofické fakultě UK.
* Od roku 2002 pracuje 
v Archeologickém ústavu AV ČR, věnuje se archeologii raného středověku.
* Přednášel na řadě mezinárodních konferencí v ČR, Německu, Norsku, Polsku a Slovinsku.
* Vedl nebo se spolupodílel na vedení zhruba 20 archeologických výzkumů.
* Od roku 2003 se soustavně věnuje výzkumu Vyšehradu 
a vyhodnocování starších, dosud nezpracovaných archeologických pramenů z tohoto naleziště.
* Je autorem a spoluautorem více než 30 studií a článků.

Autor: Michaela Rozšafná

23.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

AKTUALIZOVÁNO

V kauze Key Investments soud uložil tři až pět let vězení

Praha - Bývalí členové představenstva společnosti Key Investments (KI) mají jít na tři až pět let do vězení za pochybné spravování peněz klientů firmy, při němž vznikla škoda nejméně 873,7 milionu korun. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

Agresivní pes v Zábřehu napadl už čtvrté zvíře, skončil v útulku

Zábřeh – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies