VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lajkování a klikání. Nářečí pomalu vytlačují nové výrazy z angličtiny

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA/- V některých částech České republiky vychází každé ráno slunce. Na většině území Moravy ale slunko. A když pořádně hřeje, tak je teplejš. Nebo teplej. I díky tomu pak v Čechách rostou kytky a na Moravě kvítka. Rozdíly vznikají kvůli odlišným nářečím. Ty pomalu mizejí. Jejich vliv je ale i z úst lidí v Jihomoravském kraji či na Vysočině stále slyšet.

8.5.2014 19
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Přes západní a střední část Moravy se táhne takzvaná středomoravská nářeční skupina. „Starší název hanácká nahradili jazykovědci v třicátých letech dvacátého století. Ten nový lépe odpovídal tehdy už zavedeným názvům jako českomoravská nebo středočeská nářečí," vysvětlila Zuzana Hlubinková z Ústavu pro jazyk český v Brně.

Názvy, které zmínila, jsou zase spojené s Vysočinou. „Například mluva Třebíče se řadí k českomoravské nářeční podskupině. Setkávají se v ní české a moravské nářeční prvky. Město tvoří izolovaný ostrůvek ve středomoravském nářečním okolí," uvedla kolegyně Hlubinkové Petra Přadková.

Mizení nářečí

Výsledek je zajímavý rozdíl mezi mluvou lidí z Třebíčska a přímo z Třebíče. Zatímco člověk z okolních vesnic si večer po práci odpočl, v Třebíči si vodpočnul nebo vodpočál. „Výrazné rozdíly se ale postupně vytrácejí. Obě skupiny se navzájem ovlivňují," sdělila Přadková.

K mizení nářečí přispívají podle odborníků změny společenských a ekonomických podmínek. „Mezi ně patří stěhování lidí, přístup k vyššímu vzdělání, možnosti cestování a v poslední době zejména vliv médií," řekla Hlubinková.

Podle ní platí, že na Moravě zanikají nářečí pomaleji než v Čechách. „Nelze to tvrdit obecně, ale nářečí se užívá při každodenní komunikaci v rodinném kruhu zejména mezi nejstaršími obyvateli střední a východní Moravy a Slezska. Nářečím tam navíc mluví i střední a v menší míře i mladá generace," prohlásila odbornice.

Důvod prý leží v historii, která se v jazyce vždy zásadním způsobem odrážela. „Čechy měly jediné výrazné administrativní, kulturní a hospodářské centrum. Na Moravě bylo takových center hned několik, kromě Brna to byla i Olomouc, Kroměříž a později i Ostrava. Jednotlivá centra mezi sebou spíš soupeřila, komunikace mezi regiony byla velmi omezená. Proto se na Moravě nářeční rozdíly víc zachovaly," konstatovala Hlubinková.

Brněnský hantec

S největším městem Jihomoravského kraje se kromě středomoravského nářečí pojí i zvláštní řeč, kterou zpopularizovala brněnská bohéma šedesátých let a zejména lidé kolem siláka a recesisty Franty Kocourka. „Hantec se vyvinul z brněnské mluvy ovlivněné tím, že ve městě žilo mnoho Němců. Když se slova namíchala tak, že měla německý základ a české koncovky, rozuměly tomu obě skupiny lidí," objasnil odborník na hantec Honza Hlaváček.

Dodal, že do pozdějšího slangu brněnské spodiny pronikly i výrazy z vídeňského podsvětí. „Později v šedesátých a sedmdesátých letech vznikla hantýrka, tedy hantec, a stal se jazykem brněnské bohémy soustředěné kolem lidí od kumštu a proniká i do akademických kruhů," uvedl Hlaváček.

Další odlišný typ mluvy mohou lidé slyšet na jihovýchodní Moravě na takzvaném Slovácku, kam patří Hodonín a okolí. „Slovácko má zajímavou pozici. V této oblasti se prolínají moravskoslovenská a středomoravská nářečí," přiblížil etnograf, historik a vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.

Do východomoravské nářeční skupiny, k níž náleží Slovácko, patří například i nářečí dolské. „Kroj uš tu upadá. Aňi stárci uš tu nésú," mohou slyšet lidé například v Želeticích na Hodonínsku. I tam ale podobné věty z pamětí lidí mizejí. „Už jen málo lidí dnes mluví nářečím správně. Lidová mluva jako významný znak naší národní identity se vytrácí už přibližně od zrušení nevolnictví v roce 1781," připomněl Synek.

Kráska v hantecu? Koc a lahodné šnicl
Brno - Rozpravám svých starších kamarádů naslouchal Honza Hlaváček už jako malý kluk. Bavili se o betelných kobrách a o špicovéch spářkách na oltecu. Neboli o krásných holkách a vydařených večírcích na Starém Brně. Už tehdy Hlaváček věděl, že je pro něj hantec víc než jen rozmařilý styl vyprávění. „Hantec, to je neustálé hraní si s češtinou a hlavně situační komika. Prostě srandičky. Proto ho vnímám jako životní styl," říká dvaapadesátiletý nadšenec, který v hantecu píše pohádky a humorné příběhy.
Šiřitel brněnského hantecu Honza Hlaváček.

Hantec se v Brně podle něj zrodil jen díky němčině. „Na počátku 19. století, kdy v Brně žilo šedesát procent obyvatel německého původu, Brňané začali přejímat slova s německým základem jako třeba švigrfotr (tchán) nebo švica (sestra). Skloňování přitom zachovávali české," říká Hlaváček. Němčina nakonec z Brna téměř zmizela, dál se však nesla v ozvěnách nové mluvy hantýrky. Používali ji hlavně zloději a sociálně slabší. „Hantýrku používali i záměrně, aby jim ostatní nerozuměli," upozorňuje muž.

Rozmach hantec zaznamenal v poválečné éře. O jeho šíření se v 60. a 70. letech zasloužili také Franta Kocourek a další umělci-bohémové. A postupně přibývala i nová slova. „Například slovo koc nebo kocór platil pro hezkou holku, v současnosti je to ale spíš kočena, hajfa nebo lahodné šnicl," říká Hlaváček. S přelomem 20. a 21. století se však hantec z Brna pozvolna vytrácel „Lidé dojíždějí za prací nebo studiem. Jedete šalinou a najednou slyšíte slova jako hele, viď, koukni," říká Hlaváček se záměrně protahovanou intonací.

Mezi současnou bohémou má přitom brněnský hantec podle něj hned několik příznivců. „Je to například František Ringo Čech, Petr Novotný, Honza Čenský, ale třeba i Vladimír Páral, který v Brně prožil dvacet let," jmenuje některé z osobností Hlaváček a přiznává, že právě hantec ho „připostrčil" do světa šoubyznysu. Našli se ale i tací, kteří v hantecu neobstáli. „Před čtyřmi lety jsem oslovil Michala Davida a zeptal se ho, jestli můžu přeložit do hantecu některé jeho písně. Odpověděl mi, že neví, co to hantec je," vzpomíná s úsměvem Hlaváček. Současně zdůrazňuje, že hantec je jeden ze čtyř důležitých symbolů Brna: spolu s brněnským pivem, hokejovou Kometou a fotbalovou Zbrojovkou.

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

8.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Miloš Zeman se ve druhém dni návštěvy Jihomoravského kraje zastavil na Hodonínsku. V Jihomoravské armaturce se setkal s vedením firmy a zaměstnanci.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
28

Prezident Zeman dostal v Hodoníně lavičku. Doufám, že mě přežije, řekl

Německá policie
AKTUALIZUJEME
37

V Německu zadrželi Syřana kvůli plánování teroristického útoku

AKTUALIZUJEME / AUTOMIX.CZ

Drahý policejní sporťák BMW měl nehodu. V autě seděl prezidentův protokolář

Jsou to teprve necelé tři týdny, co dopravní policisté převzali do služby hybridní supersport BMW i8. Auto ale vydrželo jen chvíli, už je nabourané.

Senátor McCain: Putin je větší hrozbou pro svět než Islámský stát

Vlivný americký senátor John McCain se v rozhovoru pro australskou televizi ABC tvrdě opřel do Vladimira Putina. Ruský prezident podle něho představuje pro svět mnohem větší nebezpečí než teroristická organizace Islámský stát (IS). Dále pohrozil, že Senát bude požadovat sankce proti Moskvě kvůli údajnému ovlivňování prezidentských voleb v USA.

Pro dvouleté děti je pobyt ve školkách problematický, varuje psycholog

Umisťování dvouletých dětí do mateřských škol bude vždy problematické a z hlediska jejich vývoje nevhodné. Prohlásil to psycholog Václav Mertin. Školka jako instituce podle něj nemůže nahradit rodinné prostředí, které děti ve dvou letech potřebují. Pokud už rodiče musí dítě do školky dát, neměli by ho tam nechávat celý den, řekl.

Vznikne nový superregulátor v Ostravě? Nápad vzbuzuje rozpaky

Vláda si stále pohrává s myšlenkou sjednocení všech regulačních úřadů do jednoho. Návrh, podle kterého v roce 2023 vznikne Národní regulační úřad, mají nyní na stole dotčená ministerstva. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková přišla s nápadem, aby bylo sídlo nového superregulátora v Ostravě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies