VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lajkování a klikání. Nářečí pomalu vytlačují nové výrazy z angličtiny

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA/- V některých částech České republiky vychází každé ráno slunce. Na většině území Moravy ale slunko. A když pořádně hřeje, tak je teplejš. Nebo teplej. I díky tomu pak v Čechách rostou kytky a na Moravě kvítka. Rozdíly vznikají kvůli odlišným nářečím. Ty pomalu mizejí. Jejich vliv je ale i z úst lidí v Jihomoravském kraji či na Vysočině stále slyšet.

8.5.2014 19
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Přes západní a střední část Moravy se táhne takzvaná středomoravská nářeční skupina. „Starší název hanácká nahradili jazykovědci v třicátých letech dvacátého století. Ten nový lépe odpovídal tehdy už zavedeným názvům jako českomoravská nebo středočeská nářečí," vysvětlila Zuzana Hlubinková z Ústavu pro jazyk český v Brně.

Názvy, které zmínila, jsou zase spojené s Vysočinou. „Například mluva Třebíče se řadí k českomoravské nářeční podskupině. Setkávají se v ní české a moravské nářeční prvky. Město tvoří izolovaný ostrůvek ve středomoravském nářečním okolí," uvedla kolegyně Hlubinkové Petra Přadková.

Mizení nářečí

Výsledek je zajímavý rozdíl mezi mluvou lidí z Třebíčska a přímo z Třebíče. Zatímco člověk z okolních vesnic si večer po práci odpočl, v Třebíči si vodpočnul nebo vodpočál. „Výrazné rozdíly se ale postupně vytrácejí. Obě skupiny se navzájem ovlivňují," sdělila Přadková.

K mizení nářečí přispívají podle odborníků změny společenských a ekonomických podmínek. „Mezi ně patří stěhování lidí, přístup k vyššímu vzdělání, možnosti cestování a v poslední době zejména vliv médií," řekla Hlubinková.

Podle ní platí, že na Moravě zanikají nářečí pomaleji než v Čechách. „Nelze to tvrdit obecně, ale nářečí se užívá při každodenní komunikaci v rodinném kruhu zejména mezi nejstaršími obyvateli střední a východní Moravy a Slezska. Nářečím tam navíc mluví i střední a v menší míře i mladá generace," prohlásila odbornice.

Důvod prý leží v historii, která se v jazyce vždy zásadním způsobem odrážela. „Čechy měly jediné výrazné administrativní, kulturní a hospodářské centrum. Na Moravě bylo takových center hned několik, kromě Brna to byla i Olomouc, Kroměříž a později i Ostrava. Jednotlivá centra mezi sebou spíš soupeřila, komunikace mezi regiony byla velmi omezená. Proto se na Moravě nářeční rozdíly víc zachovaly," konstatovala Hlubinková.

Brněnský hantec

S největším městem Jihomoravského kraje se kromě středomoravského nářečí pojí i zvláštní řeč, kterou zpopularizovala brněnská bohéma šedesátých let a zejména lidé kolem siláka a recesisty Franty Kocourka. „Hantec se vyvinul z brněnské mluvy ovlivněné tím, že ve městě žilo mnoho Němců. Když se slova namíchala tak, že měla německý základ a české koncovky, rozuměly tomu obě skupiny lidí," objasnil odborník na hantec Honza Hlaváček.

Dodal, že do pozdějšího slangu brněnské spodiny pronikly i výrazy z vídeňského podsvětí. „Později v šedesátých a sedmdesátých letech vznikla hantýrka, tedy hantec, a stal se jazykem brněnské bohémy soustředěné kolem lidí od kumštu a proniká i do akademických kruhů," uvedl Hlaváček.

Další odlišný typ mluvy mohou lidé slyšet na jihovýchodní Moravě na takzvaném Slovácku, kam patří Hodonín a okolí. „Slovácko má zajímavou pozici. V této oblasti se prolínají moravskoslovenská a středomoravská nářečí," přiblížil etnograf, historik a vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.

Do východomoravské nářeční skupiny, k níž náleží Slovácko, patří například i nářečí dolské. „Kroj uš tu upadá. Aňi stárci uš tu nésú," mohou slyšet lidé například v Želeticích na Hodonínsku. I tam ale podobné věty z pamětí lidí mizejí. „Už jen málo lidí dnes mluví nářečím správně. Lidová mluva jako významný znak naší národní identity se vytrácí už přibližně od zrušení nevolnictví v roce 1781," připomněl Synek.

Kráska v hantecu? Koc a lahodné šnicl
Brno - Rozpravám svých starších kamarádů naslouchal Honza Hlaváček už jako malý kluk. Bavili se o betelných kobrách a o špicovéch spářkách na oltecu. Neboli o krásných holkách a vydařených večírcích na Starém Brně. Už tehdy Hlaváček věděl, že je pro něj hantec víc než jen rozmařilý styl vyprávění. „Hantec, to je neustálé hraní si s češtinou a hlavně situační komika. Prostě srandičky. Proto ho vnímám jako životní styl," říká dvaapadesátiletý nadšenec, který v hantecu píše pohádky a humorné příběhy.
Šiřitel brněnského hantecu Honza Hlaváček.

Hantec se v Brně podle něj zrodil jen díky němčině. „Na počátku 19. století, kdy v Brně žilo šedesát procent obyvatel německého původu, Brňané začali přejímat slova s německým základem jako třeba švigrfotr (tchán) nebo švica (sestra). Skloňování přitom zachovávali české," říká Hlaváček. Němčina nakonec z Brna téměř zmizela, dál se však nesla v ozvěnách nové mluvy hantýrky. Používali ji hlavně zloději a sociálně slabší. „Hantýrku používali i záměrně, aby jim ostatní nerozuměli," upozorňuje muž.

Rozmach hantec zaznamenal v poválečné éře. O jeho šíření se v 60. a 70. letech zasloužili také Franta Kocourek a další umělci-bohémové. A postupně přibývala i nová slova. „Například slovo koc nebo kocór platil pro hezkou holku, v současnosti je to ale spíš kočena, hajfa nebo lahodné šnicl," říká Hlaváček. S přelomem 20. a 21. století se však hantec z Brna pozvolna vytrácel „Lidé dojíždějí za prací nebo studiem. Jedete šalinou a najednou slyšíte slova jako hele, viď, koukni," říká Hlaváček se záměrně protahovanou intonací.

Mezi současnou bohémou má přitom brněnský hantec podle něj hned několik příznivců. „Je to například František Ringo Čech, Petr Novotný, Honza Čenský, ale třeba i Vladimír Páral, který v Brně prožil dvacet let," jmenuje některé z osobností Hlaváček a přiznává, že právě hantec ho „připostrčil" do světa šoubyznysu. Našli se ale i tací, kteří v hantecu neobstáli. „Před čtyřmi lety jsem oslovil Michala Davida a zeptal se ho, jestli můžu přeložit do hantecu některé jeho písně. Odpověděl mi, že neví, co to hantec je," vzpomíná s úsměvem Hlaváček. Současně zdůrazňuje, že hantec je jeden ze čtyř důležitých symbolů Brna: spolu s brněnským pivem, hokejovou Kometou a fotbalovou Zbrojovkou.

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

8.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autonomní Audi A7 samo ujelo téměř 900 kilometrů v provozu.
14

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Terorista Carlos neboli Šakal dostal v Paříži další doživotní trest

Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, dnes u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies