VYBERTE SI REGION

Lázně po škrtech pojišťoven lákají na akční ceny

Praha /INFOGRAFIKA/ – Propouštění, nejistota a akční nabídky pro samoplátce. Tak vypadá současná situace v českém lázeňství poté, co začal platit nový seznam diagnóz, s nimiž mají pacienti na péči nárok. Nejdramatičtější změnou, která se na zařízeních podepíše, je přitom zkrácení délky pobytu a stopka opakovaným lázním na pojišťovnu. I kdyby se totiž podařilo klienty, kteří navštěvovali lázně „na křížek", nahradit samoplátci, zařízení budou stejně tratit.

16.1.2013 19
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

„Z ekonomického hlediska jsou mnohem důležitější počty přenocování než počty samotných klientů," vysvětlil před časem šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Zatímco na pojišťovnu se donedávna jezdilo na čtyři týdny, tuzemští samoplátci zůstávají v lázních zhruba sedm dní.

Podle nových pravidel budou mít ti, kdo byli v lázních v posledních třech letech, nárok maximálně na příspěvkovou péči – musí si tedy ubytování a stravu zaplatit ze svého. Pobyt by navíc měl být jen dvoutýdenní. Opakované lázně za těchto podmínek budou možné jen jednou za dva roky. Při častější návštěvě si je klient bude muset uhradit kompletně sám.

Na léčbu až z Gruzie

Dalším háčkem je to, že pacienti ani lékaři teď nemají příliš jasno, kdy lze lázně předepsat a kdy ne.
„Měla jsem tu pacienta, který prodělal několik infarktů či operací srdce a říkal mi, že je zoufalý. Lázně by mu pomohly, ale lékař mu je prý nepředepíše," říká Eva Procházková, která provozuje penzion 
v Konstantinových Lázních.

Protože si však nejeden Čech na lázně zvykl natolik, že si je teď nechce odepřít, sáhne raději do vlastní kapsy. „Část hostů přijede na dovolenou a platí si jen jednotlivé procedury," potvrzuje Eva Procházková.

Právě v Konstantinkách přitom nespoléhají jen na české klienty. Loni přibyli zákazníci z Ruska a Ukrajiny, vedení lázní navíc jedná s dalšími východními zeměmi. Obhlédnout si prostředí přijela 
i velvyslankyně Gruzie Nina Nakašidzeová. „Je to krásné místo. Tiché, klidné a působí přátelsky. Předáme informace o českých lázních gruzínským podnikatelům v oboru lázeňství a cestovního ruchu," řekla velvyslankyně Tachovskému deníku.

Prodloužená víza 
i nová výstavba

Právě zahraničním samoplátcům nahrává i novinka, která zkracuje čekací dobu na prodloužené vízum v ČR. Pokud se totiž pacient z arabské země dozvěděl, že jeho diagnóza vyžaduje delší léčení, než plánoval, nebylo možné si vízum prodloužit.

V lákání klientů nezůstávají pozadu ani lázně Bohdaneč. Ty například v prosinci otevřely nový vodojem pro čerpání minerální vody a parkoviště za celkem 14,5 milionu korun. K dalším lákadlům nejedněch lázní pak patří exotické či netradiční procedury a v neposlední řadě akční nabídky.
Přestože však zařízení dělají, co mohou, propouštění se často nevyhnula. „K 1. lednu 2013 jsme museli propustit asi deset procent zaměstnanců. Omezili jsme také plánované investice a nákup nových přístrojů," přiznává Jozef Dejčík ze Sanatorií Klimkovice. Jen kvůli zkrácení hrazených pobytů totiž přijde zařízení o 15 procent tržeb.

Nejste si jisti, zda máte s vaší diagnózou na lázně na pojišťovnu nárok? Podrobné informace včetně nového indikačního seznamu najdete na www.lecebne-lazne.cz.

Lázně

Prezident Evropského svazu lázní Martin Plachý řekl pro Deník:
Ozdravné pobyty „na křížek" stále fungují. I když s omezením

Loni šly na lázeňskou péči dvě miliardy korun, o miliardu méně než v předchozích letech. A situace lepší nebude, říká šéf Evropského svazu lázní Martin Plachý.

Od října platí nový indikační seznam lázeňské péče. Už jste jeho vliv pocítili?
Situace není moc optimistická. Propady hostů se projevily ještě předtím, než začal indikační seznam platit. Odhadujeme, že pojišťovny loni ušetřily na lázních miliardu. Nový seznam navíc zkracuje pobyty, takže očekáváme, že propad bude pokračovat. Na konci tohoto roku předpokládáme, že výdaje pojišťoven nepřesáhnou 1,5 miliardy.To je seškrtání financí během dvou let na polovinu.

Chystáte úsporná opatření 
a programy, jak přilákat klienty?
Řada lázní už s úspornými opatřeními začala. V první fázi propustili sezonní zaměstnance, a kde to bylo nutné, propouštěli se i další lidé. Někde mají více domů, takže se část zavřela dřív a další se po začátku roku neotevřou. Mnoho zařízení už žije z rezerv a nabízí různé superlevné produkty, zkrátka dělají, co mohou. Během letoška hrozí 
i zavření některých lázeňských společností jako celku.

Které oblasti jsou ohroženy více?
Ty, kde je nižší turistický potenciál. V západočeském trojúhelníku je spousta cizinců a lázně jsou v zahraničí známé, takže riziko je menší. Když se ale podíváte na Moravu do odlehlých lázní, kde je až 90 procent klientů od pojišťovny, je to složité. Představa, že se přes noc vyprodají na zahraničním trhu, je mylná.

Zmiňoval jste superlevné nabídky. O co konkrétně jde?
Cestovním ruchem už druhým třetím rokem hýbou slevomaty. Kdo má prázdno, je pro něj nejjednodušší domluvit se se slevomatem a dát nabídku s 50–60procentní slevou. To je ale krátkodobé řešení a likviduje cenovou politiku, což dlouhodobě lázně poškodí.

Pokud se tedy situace ze strany pojišťoven nezmění, jak by mělo vypadat dlouhodobé řešení?
Pojišťovny i teď počítají, že na lázně prostředky dávat budou. Klientů ale ubývá, což může být dáno tím, že se dlouho mluvilo o omezování a lidé si myslí, že už na lázně nárok vůbec nemají. Podobně je to 
u lékařů, řada z nich lázně nepředepisuje, protože neví, jak nový indikační seznam vypadá. Pro nás je tedy priorita, abychom pacienty informovali o tom, že lázně na pojišťovnu jsou i nadále dostupné, byť s nějakým omezením.

Když se vrátíme k indikačnímu seznamu, které diagnózy byly omezeny a které ne?
Největší dopad je zkrácení ze čtyř na tři týdny. Do lázní navíc můžete jen jednou, ne každý rok jako dříve, případně je lze opakovat jednou za několik let. Jinak na změny doplatili nejvíce lidé s onemocněním zažívacího ústrojí, cukrovkou, po laparoskopických operacích žlučníku a s některými kožními či gynekologickými problémy. Co se ale týče pooperačních stavů a rehabilitací, tam péče zůstává.

Nakolik se zkrácení délky pobytu odrazí na stavu pacientů?
U řady lidí by byl vhodnější delší pobyt. V lázních se léčí přirozenými způsoby pomocí přírodních zdrojů a rehabilitačních technik, nejde o medikamentní léčbu. Tělo si musí přivyknout a mít čas na změnu. Třeba u léčby kožních nemocí či po operaci srdce jsou zkrátka čtyři týdny lepší.

Existují k lázním alternativy?
Buď si lidé mohou doplatit týden z vlastního, nebo si některé postupy v lázních osvojit a pak je provozovat doma – třeba cvičení, dietu a podobně. Navíc mohou docházet na ambulantní fyzioterapii.

Když se podíváme na celou Evropu, má české lázeňství někde obdobu?
Model nejbližší českému je na Slovensku, tam je objem zdravotní péče obdobný. Pak jsou země jako Německo či Rakousko, kde je na tuto péči vynakládáno více prostředků a lázeňství je podporováno nejen zdravotním systémem, ale i společností a regiony. Jsou tu ale i země jako Portugalsko či Pobaltí, kde péče buď vypadla, nebo nikdy nebyla. Třeba v Británii lázeňství 
v podstatě neznají. Přístup je tedy v každé zemi jiný. 

Autor: Michaela Koubová

16.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies