VYBERTE SI REGION

Léčba v lázních? Brzy bude jen pro bohaté

Praha - Ministerstvo zdravotnictví chce snížit příspěvky na ozdravné pobyty. Výdaje možná klesnou ze tří miliard korun na polovinu.

18.4.2011 48
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Marie Šimková se již léta potýká s těžkou artrózou. Od bolestí a problémů s pohybem jí každoročně pomáhá třítýdenní pobyt v poděbradských lázních.

Zda se tam ale podívá i příští jaro, zůstává ve hvězdách. Kvůli plánovanému snížení příspěvku na lázeňskou péči by si totiž měla část pobytu zaplatit sama.

„Doteď mi všechno platila pojišťovna, dávala jsem jen šedesát korun za den jako v nemocnici. Jestli bych si ale měla hradit ubytování a jídlo, tak si to z invalidního důchodu nebudu moct dovolit,“ stěžuje si dvaapadesátiletá Marie z Prahy. Pokud by již neměla nárok na komplexní, ale jen příspěvkovou péči, musela by si na třítýdenní pobyt doplatit 12 až 15 tisíc korun.

Sáhnout hlouběji do kapsy nebo se ozdravného pobytu vzdát by nemusela jen ona. Opatření by se dotkla i většiny pacientů s onemocněním pohybového systému, kožními chorobami nebo problémy s dýcháním, na které se komplexní péče dosud vztahovala.

Doplatí i děti

„Úhrady z pojištění pacientům, kteří lázně potřebují, byly už omezeny v minulém období Davidem Rathem. Další snížení by uzavřelo možnost rehabilitace řadě pacientů. A týkalo by se to i dětí, protože nikde není naznačeno, že by z opatření měly být některé kategorie vyňaty. Lázně zaměřené na tyto pacienty tedy buď půjdou do likvidace, nebo je koupí zahraniční klientela,“ protestuje proti škrtům prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár.

Prvotní návrh ministerstva zdravotnictví byl snížit příspěvky z celkových tří miliard korun na jednu a půl. Proti takto drastickému zásahu se však lázně ohradily, a tak je možné, že ministerstvo částku ještě změní. To, že se někteří pacienti budou s příspěvky muset rozloučit, je však jisté už nyní.

„Poslední seznam nároků na lázně byl aktualizován v roce 1997. Za posledních 14 let se v mnoha případech zlepšily lékařské postupy a k pacientovu zdraví jsou mnohem přívětivější. U určitého procenta diagnóz, například u laparoskopické operace žlučníku, nebude již na lázně nárok. U dalších diagnóz dojde k převodu z komplexní na příspěvkovou péči. Seznam by mohl být definitivně aktualizován ještě před koncem tohoto roku a začne platit příští rok,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Zásahy pojišťoven stačí

S tím, že je nutné aktualizovat seznam diagnóz, podle kterého se pacienti do lázní posílají, souhlasí i Svaz léčebných lázní ČR. Jako problém však vidí právě rázný škrt, který by české lázeňství nenapravitelně poškodil.

„Počty léčených pojištěnců klesají pozvolna již řadu let, a tak je lázně zvládají nahrazovat samoplátci, což by však v případě skokové změny nezvládly. Vyslání pacienta do lázní schvaluje pojišťovna na rozdíl od jiných vyšetření a hospitalizace, o kterých se dozví až následně z vyúčtování péče. Jen z údajů za první čtvrtletí je patrné, že pojišťovny schválily o 12 procent méně návrhů na komplexní lázeňskou péči, čímž demonstrují schopnost regulovat objem péče i v rámci stávajících pravidel,“ komentuje situaci prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Jak jsou na tom české lázně

Předseda Sdružení lázeňských míst ČR Jiří Houdek řekl Deníku:
Ministerské škrty hrozí likvidací třetině lázeňských míst

Podle Jiřího Houdka by nepromyšlený zásah do úhrad znamenal pro mnoho lázní propouštění lidí i rušení lůžek.

Pokud by došlo ke snížení hrazení lázeňské péče ze zdravotního pojištění, byla by některá centra postižena silněji než jiná?
Každými škrty budou lázeňské subjekty postiženy – některé více, jiné méně. Lázně závislé na pojištěncích pocítí dopad mnohem silněji. Menší města v okrajových částech republiky a v příhraničí, kde je lázeňství téměř jediným oborem, který funguje, by na omezení doplatila nejvíce.

Hrozí, že některá zařízení zaniknou?
Pokud dojde ke krácení ze tří miliard korun na jednu a půl, pak by to bylo podle propočtů likvidační minimálně pro 12 z 37 lázeňských míst, které máme v portfoliu. Zatím ale nevíme, k jakým zásahům přesně dojde.

Lze odhadnout, o kolik klientů by lázně přišly?
Při snížení financování na polovinu by byl pokles klientely asi o jednu pětinu. Počet lůžek by se snížil o 5 tisíc. Menší lázně by přitom byly postiženy neúměrně více než třeba Karlovy Vary, které se soustředí spíše na samoplátce. Některá zařízení se soustředí více na léčbu pohybového ústrojí nebo srdeční choroby, jiná se orientují na pitné kůry a čerpání z přírodních zdrojů. To, zda bude některý typ zařízení postižen více či méně, bude záviset na konečné podobě opatření.

Jedním z nich má být také to, že by si pacienti měli sami hradit ubytování a jídlo.
Strava a její nutriční hodnota v průběhu lázeňské péče funguje jako další zdravotní procedura. Dodržování jídelníčku samo o sobě pomáhá zdraví, takže pokud by došlo k přesunu hrazení z kompletní na příspěvkovou péči, pro mnohé by tento prvek vypadl. Pro lázně by to znamenalo snížení tržeb, protože by si hosté kupovali stravu jinde.

Doplatí tedy na škrty nejen lázeňská zařízení, ale celá města?
Hlavně menší lázně, u nichž hrozí nejvíce, že se se situací nevyrovnají, jsou v regionech s vysokou nezaměstnaností, tedy například na severní Moravě, v severních Čechách nebo na Karlovarsku. První návrh škrtu by podle propočtů způsobil propuštění dvou tisíc z celkových jedenácti tisíc zaměstnanců. To by se jistě na těchto regionech výrazně podepsalo. Na lázeňství se navíc nabalují další služby, třeba prodej regionálních potravin, takže se vytvářejí i podnikatelské a pracovní možnosti pro celou řadu dalších subjektů. Každé omezení, které se přijme, bude znamenat omezení těchto aktivit.

Jak byste hodnotil současný stav českého lázeňství?
Je to absolutně funkční obor. Od devadesátých let se žádné lázně nezrušily a naopak hodně investují, aby se vyrovnaly úrovni západní Evropy. A fungují mimo jiné proto, že je financování stabilizováno i ze strany hrazení péče pojišťovnami. Každý zásah do systému může znamenat jeho narušení. Do našich lázní jezdí celá řada zahraničních klientů, protože zde dostanou kvalitní péči. Riskujeme ztrátu této pozice. Ušetřená koruna na lázních může znamenat další náklady v oblasti sociálních dávek nebo zhoršení podnikatelských aktivit, a tím pádem méně peněz z daní. Já ale věřím ve vítězství rozumných politiků a hospodářů, kteří uznají, že omezením by došlo k likvidaci odvětví.

Současné financování je tedy podle vás vyhovující?
Lázeňství je u nás jedním z oborů, který je ekonomicky velmi dobře řízen. Každá koruna, která se čerpá ze zdravotního pojištění, je velmi přesně kalkulována a jsou vynaložené přesné částky, za co se má platit. Využívání lázeňské péče probíhá několikastupňovým systémem. Nejdříve je napsán lázeňský návrh ze strany ošetřujícího lékaře, potom ho schvaluje revizní lékař a nakonec pacient podle kapacity navštíví lázně. Tak jak je řešeno čerpání peněz ze zdravotního pojištění na lázeňství, by se mělo postupovat i u dalších lůžkových kapacit. Úspory by se daly dělat mnohem snáze.

Jaké služby v lázeňství by ještě nebylo na škodu vylepšit?
Obecně lze říci, že bychom se měli zaměřit na zlepšení nabídky lázeňských služeb s ohledem na samoplátce a také by se mohly zdokonalit ubytovací služby v některých zařízeních.

Autor: Michaela Koubová

18.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 48
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies