VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Legislativní rada schválila novely zpřísňující hospodaření stran

Praha - Legislativní rada vlády schválila návrhy novel, podle nichž by měl na hospodaření stran dohlížet nezávislý úřad a strany by měly omezeno financování volebních kampaní. ČTK o tom dnes večer informoval Jiří G. Souček z úřadu ministra a šéfa rady Jiřího Dienstbiera. Návrhy nyní projedná vláda, v případě přijetí se jimi bude zabývat parlament.

25.6.2015
SDÍLEJ:

Jiří DienstbierFoto: Deník/Martin Divíšek

Novely počítají s tím, že strany a hnutí by při kampani ve volbách do Sněmovny nesměly utratit více než 80 milionů korun. V případě senátních voleb by měl být limit podle návrhu stanoven na maximálně 3,75 milionu korun na kandidáta, u krajských voleb na pět milionů korun a u evropských voleb na 50 milionů korun na stranu. Nejvýše padesátimilionový limit zatím musejí dodržovat jen kandidáti na prezidenta republiky.

Strany podle novely o politických stranách budou muset používat ke svému financování transparentní bankovní účty, vykazovat podrobnější přehled výdajů ve výročních finančních zprávách včetně výdajů na volby a zveřejňovat tyto zprávy na internetu. Ke sporným ustanovením patřilo nastavení limitu pro dary od fyzických osob i firem nebo možnost pro zavedené strany založit politický institut jako veřejně prospěšnou právnickou osobu, které by byly státem podporovány.

Nikola Hořejš z uskupení Rekonstrukce státu upozornila na to, že tyto instituty znamenají hrozbu obcházení zákona. Jejich financování totiž prý nemá podléhat kontrole nového úřadu, který má mít na starosti dohled nad hospodařením stran a hnutí.

Rada schválila rovněž novelu o střetu zájmů, která by měla odstranit roztříštěnou evidenci oznámení politiků o jejich vedlejších příjmech a darech i zhoršenou veřejnou či institucionální kontrolu. Návrh novely zákona má tyto nedostatky minimalizovat či naprosto odstranit. Evidenčním orgánem by se podle návrhu mělo stát ministerstvo spravedlnosti. "Tomu je současně svěřena gesce za tuto oblast, což odstraňuje dosud přetrvávající překážku k řádné metodické pomoci v této oblasti dotčeným subjektům," uvádí se v Dienstbierově návrhu.

Autor: ČTK

25.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies