VYBERTE SI REGION

Lékaři: Mráz může sice zabít, zároveň ale také léčí

Praha /ROZHOVORY, FOTOGALERIE/– Co se vám může stát, když se hodně podchladíte? Přestane vám to myslet. Až polovina lidí, kteří umrznou, se před tím svleče.

2.2.2012 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií
První únorový den 2012 na Lysé hoře

První únorový den 2012 na Lysé hořeFoto: Deník/Pavel Sonnek

Podle Jany Kubalové, šéfky lékařské komise Společnosti horské medicíny, je bezprostřední příčinou smrti u podchlazených zástava srdce.

Za jak dlouho poté, co se tělo ocitne v chladu, začne reagovat?
Okamžitě. Máme spoustu receptorů v kůži a kolem vnitřních orgánů. Centrum termoregulace v mozku přitom sbírá informace a hlídá, aby v jádru těla byla správná teplota. Pokud není dostatečná, zapojují se obranné mechanismy. Tím nejdůležitějším je stažení cév v podkoží a kůži, což brání, aby teplo unikalo ven. Pak se organizmus snaží teplo vyrobit – třeba tak, že se začne třást a pak drkotáme zuby. Jde o svalovou práci, kterou vůlí nejde ovlivnit. Nevýhodou je, že na to potřebuje člověk dostatek kyslíku a energie.

Postihuje zima některé orgány dříve?
Nemrzneme jako kuře v lednici, ale tak, že si vnitřek těla udržuje optimální teplotu co nejdéle, a prochládá tak od periferie. Dochází ke zpomalování všech tělesných funkcí, které se ve finále mohou zastavit. Na počátku, dokud se tělo ohřívá třasem, potřebuje více kyslíku a oběh funguje rychleji. Ve chvíli, kdy se třást přestaneme, dýchání i tep se zpomalují.
Je to podobné, jako když se dříve operovalo a nebyly mimotělní oběhy – srdce se podchlazovalo v ledové tříšti, protože tak déle vydrželo bez akce. Na chlad je ale právě srdce z orgánů nejcitlivější. Když člověk umrzne, je to víceméně zástavou srdce. To se nejdříve začne třást, což je pro oběh neúčinné a nevyproudí krev. Pak se zastaví.

A co naše psychika?
Čím je člověk podchlazenější, zpomaluje se metabolismus, začínáme být spaví, až upadneme do bezvědomí.

Když je mráz, nebývají chřipkové epidemie. Pokud ale dlouho sedíme na studeném, hrozí, že budeme mít záněty. Jak to?
Celý organizmus je osídlený dobrými i špatnými bakteriemi, které ale drží ty hodné na uzdě. Když tyto potenciálně patogenní bakterie převládnou, například kvůli podchlazení sliznice, mohou způsobit zánět. Na druhou stranu se bakterie a viry v chladném počasí hůře šíří, takže chřipkové epidemie jsou, když je nad nulou. Pokud mrzne, pomřou viry dřív, než se přenesou z jednoho člověka na druhého.

Kdo je při tuhé zimě nejvíce ohrožen?
Některé choroby se při mrazech zhoršují, například astma. Také kardiaci by příliš neměli chodit ven, protože jim hrozí angina pectoris. A pak jsou to malé děti. Pokud mají méně než tři kila, neměly by se ocitnout venku vůbec. Když jsou opravdu tuhé mrazy, měly by i větší děti mít jen krátké procházky.

Dopouštějí se lidé v souvislosti s chladem nějakých častých chyb?
Neměl by se pít alkohol. Není to tak, že by pak více prochladli, protože se jim roztáhnou cévy, ale ovlivní to termoregulační centrum. A pak jsou samozřejmě třeba rukavice, pořádné boty a ponožky, aby nemohlo dojít k omrzlinám. To je problém u lidí, kteří nemají kde bydlet, bývají pak chronicky podchlazení a je velké riziko, že jim mráz ublíží.

Při jaké teplotě začne hrozit, že se podchladíme?
Těžce podchladit se člověk může, i když je nad nulou. Mrznout musí na omrzliny, ale to je lokální, ne celkové poškození mrazem. Člověk na krátkou dobu snese velké mrazy, ale každý na ně reaguje jinak. Špatně se najíte, oblečete a podchladit se můžete hned.

Ochrana před mrazem


Podle lékaře Pavla Vávry, který provozuje Kryocentrum Vysočina ve Žďáru nad Sázavou, může ovšem extrémní mráz i léčit.

V čem spočívá léčba mrazem?
Kryoterapie spočívá v tom, že lidský organizmus vystavíme účinkům hlubokého mrazu, tedy minus 120 až 160 stupňů. Je tam suchý vzduch, takže organizmus chlad poměrně dobře toleruje. Mráz působí na chladové receptory, kterých máme v organismu asi 65 tisíc. Tělo se pak zaplaví množstvím podnětů, takže centrum receptory v uvozovkách odstřihává, což tlumí vnímání bolesti.
A právě působení proti bolestivým syndromům je hlavním účinkem kryoterapie. Ta se tedy hodí pro pacienty s nemocemi pohybového aparátu. Terapie působí i na kožní choroby, pozitivní účinky jsou ale popsány i u roztroušené sklerózy, migrény a řady dalších onemocnění. Klient se poté zbaví stresu a díky uvolnění hormonů je v euforii.

Rozpětí teplot při terapii je dost vysoké. Podle čeho určujete, jaký mráz nastavit?
Při první návštěvě máme základní schéma – minus 120 stupňů po dobu dvou až tří minut. Klienti, kteří přicházejí opakovaně, pak většinou žádají snížení teploty a prodloužení času.

Jak se kryoterapie liší třeba od plavání v ledové vodě?
Když jde otužilec do studené vody, ta má dva, tři, čtyři stupně. Podněty, které tělo dostává, jsou tedy méně intenzivní. Aby organizmus dokázal na léčbu reagovat, potřebuje být zaplaven podněty, což ledová voda nedokáže. Otužilci si posílí imunitu, ale na chronické záněty pohybového aparátu ledová lázeň nepomůže. Adaptace na chlad je navíc omezená. Když budete ve studené vodě půl hodiny bez izolace, třeba natření vazelínou, dojde k podchlazení a případně úmrtí.

Máte nějaké tipy, jak se chovat v mrazivém počasí?
Lidé by neměli nějak více sportovat. Na mrazivém vzduchu totiž ztrácí tělo velké množství tekutin jen tím, že dýchá. Oblečení by mělo mít více vrstev a je třeba dodržovat pitný režim. Zvláště nemocní lidé by si měli dát kolem pusy šálu nebo roušku, aby si ohřívali vzduch, který vdechují. Namístě jsou energetičtěji vydatnější jídla s vyšším podílem tuku, protože spotřebujeme velké množství energie. Chlad je totiž takový prostředek k hubnutí. Tělo potřebuje produkovat větší množství tepla, které získáme buď díky jídlu, nebo vlastním tukovým zásobám. Takže jsou dobrá klasická staročeská jídla, jako je vepřové s knedlíkem nebo zabijačka.

Jak poskytnout první pomoc podchlazenému?
Člověka je třeba vzít do teplého prostředí a zahřívat ho. Když podchlazeného najdou záchranáři, mají speciální alufolie, díky nimž nedojde k dalším tepelným ztrátám. A pak závisí na stupni podchlazení. Pokud je mírné, stačí podávat teplé nápoje a být v teple, když je to horší, je to záležitost pro lékaře.

A co když někdo spadne do vody, je pomoc odlišná?
Musí se zbavit mokrého oblečení, které ho dále podchlazuje. A pak se zahřát.

Když má někdo omrzliny, zpočátku se nepozná, jak je situace vážná. Jak tedy postupovat?
Omrzliny jsou velmi zrádné, navíc se hojí hůře než spáleniny. Vážnost omrzliny není možné po dobu prvních několika hodin rozpoznat, protože všechny vypadají jako v prvním stupni, tedy jen s lehkým zarudnutím. Musíme proto vycházet z toho, v jakém mrazu člověk byl. Z i malé omrzliny se může vyklubat komplikovaná.

Autor: Michaela Koubová

2.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies