Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lékaři: Mráz může sice zabít, zároveň ale také léčí

Praha /ROZHOVORY, FOTOGALERIE/– Co se vám může stát, když se hodně podchladíte? Přestane vám to myslet. Až polovina lidí, kteří umrznou, se před tím svleče.

2.2.2012 2
SDÍLEJ:

První únorový den 2012 na Lysé hořeFoto: Deník/Pavel Sonnek

Podle Jany Kubalové, šéfky lékařské komise Společnosti horské medicíny, je bezprostřední příčinou smrti u podchlazených zástava srdce.

Za jak dlouho poté, co se tělo ocitne v chladu, začne reagovat?
Okamžitě. Máme spoustu receptorů v kůži a kolem vnitřních orgánů. Centrum termoregulace v mozku přitom sbírá informace a hlídá, aby v jádru těla byla správná teplota. Pokud není dostatečná, zapojují se obranné mechanismy. Tím nejdůležitějším je stažení cév v podkoží a kůži, což brání, aby teplo unikalo ven. Pak se organizmus snaží teplo vyrobit – třeba tak, že se začne třást a pak drkotáme zuby. Jde o svalovou práci, kterou vůlí nejde ovlivnit. Nevýhodou je, že na to potřebuje člověk dostatek kyslíku a energie.

Postihuje zima některé orgány dříve?
Nemrzneme jako kuře v lednici, ale tak, že si vnitřek těla udržuje optimální teplotu co nejdéle, a prochládá tak od periferie. Dochází ke zpomalování všech tělesných funkcí, které se ve finále mohou zastavit. Na počátku, dokud se tělo ohřívá třasem, potřebuje více kyslíku a oběh funguje rychleji. Ve chvíli, kdy se třást přestaneme, dýchání i tep se zpomalují.
Je to podobné, jako když se dříve operovalo a nebyly mimotělní oběhy – srdce se podchlazovalo v ledové tříšti, protože tak déle vydrželo bez akce. Na chlad je ale právě srdce z orgánů nejcitlivější. Když člověk umrzne, je to víceméně zástavou srdce. To se nejdříve začne třást, což je pro oběh neúčinné a nevyproudí krev. Pak se zastaví.

A co naše psychika?
Čím je člověk podchlazenější, zpomaluje se metabolismus, začínáme být spaví, až upadneme do bezvědomí.

Když je mráz, nebývají chřipkové epidemie. Pokud ale dlouho sedíme na studeném, hrozí, že budeme mít záněty. Jak to?
Celý organizmus je osídlený dobrými i špatnými bakteriemi, které ale drží ty hodné na uzdě. Když tyto potenciálně patogenní bakterie převládnou, například kvůli podchlazení sliznice, mohou způsobit zánět. Na druhou stranu se bakterie a viry v chladném počasí hůře šíří, takže chřipkové epidemie jsou, když je nad nulou. Pokud mrzne, pomřou viry dřív, než se přenesou z jednoho člověka na druhého.

Kdo je při tuhé zimě nejvíce ohrožen?
Některé choroby se při mrazech zhoršují, například astma. Také kardiaci by příliš neměli chodit ven, protože jim hrozí angina pectoris. A pak jsou to malé děti. Pokud mají méně než tři kila, neměly by se ocitnout venku vůbec. Když jsou opravdu tuhé mrazy, měly by i větší děti mít jen krátké procházky.

Dopouštějí se lidé v souvislosti s chladem nějakých častých chyb?
Neměl by se pít alkohol. Není to tak, že by pak více prochladli, protože se jim roztáhnou cévy, ale ovlivní to termoregulační centrum. A pak jsou samozřejmě třeba rukavice, pořádné boty a ponožky, aby nemohlo dojít k omrzlinám. To je problém u lidí, kteří nemají kde bydlet, bývají pak chronicky podchlazení a je velké riziko, že jim mráz ublíží.

Při jaké teplotě začne hrozit, že se podchladíme?
Těžce podchladit se člověk může, i když je nad nulou. Mrznout musí na omrzliny, ale to je lokální, ne celkové poškození mrazem. Člověk na krátkou dobu snese velké mrazy, ale každý na ně reaguje jinak. Špatně se najíte, oblečete a podchladit se můžete hned.

#nahled|https://g.denik.cz/1/d0/info_ochrana_mraz_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/d0/info_ochrana_mraz.jpg|Ochrana před mrazem#


Podle lékaře Pavla Vávry, který provozuje Kryocentrum Vysočina ve Žďáru nad Sázavou, může ovšem extrémní mráz i léčit.

V čem spočívá léčba mrazem?
Kryoterapie spočívá v tom, že lidský organizmus vystavíme účinkům hlubokého mrazu, tedy minus 120 až 160 stupňů. Je tam suchý vzduch, takže organizmus chlad poměrně dobře toleruje. Mráz působí na chladové receptory, kterých máme v organismu asi 65 tisíc. Tělo se pak zaplaví množstvím podnětů, takže centrum receptory v uvozovkách odstřihává, což tlumí vnímání bolesti.
A právě působení proti bolestivým syndromům je hlavním účinkem kryoterapie. Ta se tedy hodí pro pacienty s nemocemi pohybového aparátu. Terapie působí i na kožní choroby, pozitivní účinky jsou ale popsány i u roztroušené sklerózy, migrény a řady dalších onemocnění. Klient se poté zbaví stresu a díky uvolnění hormonů je v euforii.

Rozpětí teplot při terapii je dost vysoké. Podle čeho určujete, jaký mráz nastavit?
Při první návštěvě máme základní schéma – minus 120 stupňů po dobu dvou až tří minut. Klienti, kteří přicházejí opakovaně, pak většinou žádají snížení teploty a prodloužení času.

Jak se kryoterapie liší třeba od plavání v ledové vodě?
Když jde otužilec do studené vody, ta má dva, tři, čtyři stupně. Podněty, které tělo dostává, jsou tedy méně intenzivní. Aby organizmus dokázal na léčbu reagovat, potřebuje být zaplaven podněty, což ledová voda nedokáže. Otužilci si posílí imunitu, ale na chronické záněty pohybového aparátu ledová lázeň nepomůže. Adaptace na chlad je navíc omezená. Když budete ve studené vodě půl hodiny bez izolace, třeba natření vazelínou, dojde k podchlazení a případně úmrtí.

Máte nějaké tipy, jak se chovat v mrazivém počasí?
Lidé by neměli nějak více sportovat. Na mrazivém vzduchu totiž ztrácí tělo velké množství tekutin jen tím, že dýchá. Oblečení by mělo mít více vrstev a je třeba dodržovat pitný režim. Zvláště nemocní lidé by si měli dát kolem pusy šálu nebo roušku, aby si ohřívali vzduch, který vdechují. Namístě jsou energetičtěji vydatnější jídla s vyšším podílem tuku, protože spotřebujeme velké množství energie. Chlad je totiž takový prostředek k hubnutí. Tělo potřebuje produkovat větší množství tepla, které získáme buď díky jídlu, nebo vlastním tukovým zásobám. Takže jsou dobrá klasická staročeská jídla, jako je vepřové s knedlíkem nebo zabijačka.

Jak poskytnout první pomoc podchlazenému?
Člověka je třeba vzít do teplého prostředí a zahřívat ho. Když podchlazeného najdou záchranáři, mají speciální alufolie, díky nimž nedojde k dalším tepelným ztrátám. A pak závisí na stupni podchlazení. Pokud je mírné, stačí podávat teplé nápoje a být v teple, když je to horší, je to záležitost pro lékaře.

A co když někdo spadne do vody, je pomoc odlišná?
Musí se zbavit mokrého oblečení, které ho dále podchlazuje. A pak se zahřát.

Když má někdo omrzliny, zpočátku se nepozná, jak je situace vážná. Jak tedy postupovat?
Omrzliny jsou velmi zrádné, navíc se hojí hůře než spáleniny. Vážnost omrzliny není možné po dobu prvních několika hodin rozpoznat, protože všechny vypadají jako v prvním stupni, tedy jen s lehkým zarudnutím. Musíme proto vycházet z toho, v jakém mrazu člověk byl. Z i malé omrzliny se může vyklubat komplikovaná.

Autor: Michaela Koubová

2.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
1 10

E-recept už spolkl miliardu. Víc, než přiznává stát, tvrdí expert

Petra Erbanová
DOTYK.CZ
6

Kulka ze samopalu zasáhla koleno, se sportem byl nadobro konec

Fotbalový agent Zíka: Ovlivnění nominací? Blbost. Jarolím patří k nejlepším

/ROZHOVOR/ Bylo to vážné obvinění. Karel Jarolím si podle faktického předsedy fotbalové asociace nechal „radit“ při nominacích do národního týmu od agentů. Toto tvrzení Romana Berbra však vyvrací „třetí“ strana: významný agent Pavel Zíka.

Dolínek vs. Černochová a žehnání azylu: prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 16. října 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Změna v rakouských volbách. Sociální demokraté jsou nakonec druzí

Sociální demokracie poskočila v předčasných rakouských parlamentních volbách na druhé místo, ačkoliv se po neděli zdálo, že bude až třetí. Vyplývá to z předběžných konečných výsledků, které dnes v noci zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra. Změna nastala po započtení více než 750 tisíc korespondenčních hlasů.

Ťok připustil zavedení režijek i v soukromých vlacích

Čelní střet o režijní jízdenky na dráze mezi ministerstvem dopravy a železničními odbory se odsunul na povolební týden, ačkoliv první schůzka obou stran byla plánována už na týden minulý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení