Lékaři varují: Nemoc se může znovu vrátit

Čekárny praktických lékařů a pediatrů v současné době plní lidé s respiračním onemocněním. „Naše tělo zažilo veliký šok. Jeden týden dvacetistupňové mrazy, druhý týden pět nad nulou. Oslabený organizmus pak snáze chytne nějaký vir,“ komentuje současnou situaci jedna z berounských dětských lékařek.

Děti stejně jako dospělí prý nejčastěji v těchto dnech bojují s chřipkovým onemocněním a záněty horních cest dýchacích.

„Marodíme už druhý týden. Původně jsem šla k doktorce se synem se slabým nachlazením. Ačkoli jsme byli doma a užívali léky, po několika dnech se jeho stav zhoršil natolik, že teď už máme antibiotika,“ vyprávěla Berounskému deníku maminka sedmiletého Jiříka Dana Hašková a dodala: „Kluk je ve druhé třídě a jsem zvědavá, jak to všechno doženeme. Od učitelky jsme dostali hodně úkolů, ale kluk je na tom tak, že teď ho do učení honit nemůžu.“

Zároveň své vyprávění doplnila o fakta, která zná každá rodina: „Jsme v bytě, takže jako to bývá, nemoc se postupně vystřídala na každém z nás. S manželem jsme se zatím z toho snažili dostat samoléčbou, snad také neskončíme v ordinaci.“

Prořídlé školní lavice

Také ve škole zaznamenali učitelé velkou nemocnost. „Minulý týden jsem ve třídě neměla dvanáct žáků. Přitom dalších pět dětí kašle tak, že určitě také brzy skončí u doktora,“ přiznala učitelka jedné z berounských základních škol.

Šestiletý Kuba je doma již sedmý den. Je to prvňáček, a ačkoli by řada starších spolužáků s ním ráda vyměnila teplou postel za ranní stávání a celodenní učení, on to rozhodně vidí jinak. „Už nechci být nemocný. Pořád kašlu a musím ležet v posteli. Do školy ještě nesmím, ale doma mě to už nebaví. Stýská se mi po kamarádech i paní učitelce, máme ji moc hodnou. A baví mě i učení,“ svěřoval se nám malý pacient.

Nárůst nemocných není výrazný. Určitě se nezdvojnásobuje,“ konstatovala dětská lékařka Daniela Štorchová z Hostomic. „Naše město je na okraji regionu. A je to znát. Školáci i předškoláci se pohybují v jedné lokalitě a nemocnost zde nestoupá, tak jako například v Berouně,“ doplnila Daniela Štorchová. Podle ní na tom mohou být zcela jinak například středoškoláci, nebo lidé, kteří dojíždějí mimo Hostomicko do zaměstnání. V okrajových částech regionu se neprojevují ani celorepublikové epidemie, tak jako v rušnějších jeho částech.

Rady pro nemocné

Obecné rady jsou však stejné pro všechny nemocné. „Rodiče by měli nechat v každém případě své nemocné potomky doma. Hlavně by neměly chodit ani do školky. Také je důležité doba léčby. Rodiče mají pocit, že stačí, když nechají dítě týden doma. V mnoha případech však děti v pořádku ještě nejsou. Měly by doma zůstat dva až tři týdny,“ upozornila pediatrička.

„Jednak se nemoc může vrátit, navíc kolují různé druhy kmenů. V případě, že dítě není doléčené a dostane se v takovém stavu zpět do kolektivu, hrozí mu další infekční onemocnění,“ vysvětlila Daniela Štorchová.

Těžší průběh infekčních onemocnění mají alergici. „Potřebují delší dobu na vzpamatování imunity. Navíc mívají těžší průběh. Dítě, které není alergik, může mít například pouze rýmu a kaše, alergikům hrozí zápal průdušek i zápaly plic,“ uzavřela dětská lékařka.