Na jaké léky už nebude nutný předpis? Podívejte se!

Ta může od ledna zajistit, že pacienti budou mít při pořizování léků více volnosti a nebudou si muset pokaždé chodit pro předpis na léčivo k lékaři.
Pokud se chronický pacient léčí třeba na žaludeční vředy, obezitu či vysoký cholesterol, bude si moci lék vyžádat přímo u lékárníka. Ten ovšem v centrálním registru předpisů zkontroluje, zda pacient lék skutečně užívá, a ověří také výši předepsané dávky.

Seznam léků, kterých by se měla změna týkat, sestavil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Má jít o léky, které jsou dlouhodobě na trhu, a jsou tedy osvědčené. Podle lékárníků návrh odpovídá světovým trendům, které počítají s tím, že pro část léčby stačí v některých případech spolupráce pacienta s lékárníkem.

Návrh, o kterém se nyní vede mezi odborníky ještě debata, ale rozčílil Českou lékařskou komoru. Proti záměru se již postavilo i Sdružení ambulantních specialistů a Česká gynekologická a porodnická společnost. Podle lékařů není pro volný prodej léčiv žádný medicínský důvod a nahrává jen vyšším tržbám farmaceutických firem a lékáren.

Možný seznam léků nově vydávaných bez předpisu

Léky na vysoký tlak: Cardura, Dopegyt, Tenaxum, Zoxon

Léky na cholesterol: Lipanthyl, Sortis, Questran, Zocor, Omacor

Lék na prokrvení mozku: Secatoxin forte

Léčba migrény: Imigran, Zomig

Léky na astma: Berodual, Ventolin, Seretide, Symbicort

Antikoncepce: Femodem, Jadine, Postinor

Pozn.: Jde o návrh léků, nad kterým v současné době diskutují odborníci.

Pro lék možná také k lékaři

Prezident lékařské komory Milan Kubek dokonce prohlásil, že pokud zvítězí zájem farmaceutických lobby, nezbude mu nic jiného než podat trestní oznámení na ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv a ministra zdravotnictví z důvodu podezření ze spáchání trestního činu obecného ohrožení. „Je to hysterická reakce,“ reaguje mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt, podle něhož se zatím vede nad návrhem odborná debata.

Komora lékařů chce nicméně přijít s vlastním návrhem, který by měl zjednodušit dostupnost léků pro pacienty a být pro ně „méně nebezpečný“.
Spočívá v tom, že lidé by si mohli svůj lék vyzvednout přímo v ordinaci lékaře, který by je v lékárně předem vyzvedl sám. Lékařská komora si od toho slibuje například řešení pro pacienty v odlehlých regionech, kde se lékárníkovi nevyplatí lékárnu provozovat.

Pro řadu starších lidí je navíc problém dostat se z vesnice do města do lékárny kvůli špatné dopravě.

Pacienti by na uvolnění prodeje léků na předpis mohli i ušetřit. V současné době totiž musí platit za každou položku na receptu třicet korun, což je právě pro chronické pacienty s velkou spotřebou léků značný zásah do peněženky.

Šéf lékařské komory Milan Kubek: Pouhé polykání léků neléčí

Jak hodnotíte návrh na širší zpřístupnění léčiv, která jsou dosud v lékárnách pouze na předpis?
Má několik rizik. Masivní reklama vyvolá v pacientech klamný dojem, že pouhé polykání léků vyřeší jejich zdravotní problém. Že polknu zázračnou pilulku na cholesterol a nemusím držet dietu. To je obrovská mýlka. Základem léčby jsou vždy režimová opatření, jež jsou pro pacienty často nepříjemná.

Proč by ale potřebné informace nemohl pacientům dát sám lékárník?
Lékárníci na to nemají vzdělání a lékárna je zcela jiné zdravotnické zařízení. Není zde zajištěno lékařské tajemství a intimita pro pacienta. Představa, že se v lékárně bude odehrávat vyšetření pacientů, je zcela naivní.

Jaká rizika tedy vidíte v konzumaci léků vydávaných bez předpisu?
Návrh do skupiny zařazuje léky, které jsou velmi účinné, a také velmi nebezpečné. Léky na vysoký cholesterol způsobují poruchy svalové tkáně, může dojít k selhání ledvin. Jsou tam léky na symptomy astmatu, které neléčí, ale zlepšují komfort pacienta. Ten se může snadno předávkovat, hrozí mu arytmie, dokonce i náhlá smrt. Jsou tam léky na léčbu vysokého krevního tlaku, které mají řadu nežádoucích účinků. (šp)