Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lenka Klicperová: V bitvě na Tišrínu jsem cítila, že můj konec je blízko

/ROZHOVOR/ Sýrie, Irák, Kongo. Na těchto a dalších jiných místech zaznamenávala prostřednictvím fotoaparátu a článků ozbrojené konflikty válečná novinářka a šéfredaktorka časopisu Lidé a země Lenka Klicperová. Přestože čelila otevřeným bitvám a několikrát ji šlo o život, zachovává si svou optimistickou náladu. Jak sama říká, jiná už nebude.

14.9.2017
SDÍLEJ:

Lenka Klicperová. Foto: Archiv

Co vás přimělo jezdit na místa postižená válečnými konflikty?
Nebyl to jeden impulz, ale spíše postupný proces. Nejdříve jsem začala jezdit do rovníkové Afriky a psala o rozvojových tématech. Chtěla jsem se posunout někam dál, a tak jsem přirozeně přešla k válečným konfliktům.

Pamatujete si ještě, kam jste vyrazila úplně poprvé?
Nejprve mě zaujala východní část Demokratické republiky Kongo, kde byl v té době válečný konflikt. Tam jsem zjistila, že mě tato problematika zajímá. Pak jsem se začala zajímat o Afghánistán. Podařilo se mi dostat na tehdejší základnu Shank.

Nejprve jste jezdila v doprovodu vojáků, pak jste ale začala cestovat na vlastní pěst…
Ano. Časem jsem zjistila, že cesty s armádou jsou hodně omezené. Musela jsem se řídit příkazy a zákazy, které mezi vojáky fungují, což je přirozené a je určitě dobré to poznat. Jenže já pak chtěla větší svobodu, a proto jsem se rozhodla jet do Afganistánu sama.

Krátce na to vypukla válka na Blízkém východě, je to tak?
Je. Ze začátku, když se bojovalo v Sýrii, jsem si vůbec nedokázala představit tam v té době být. Měla jsem za to, že bych to nezvládla. Jakmile se ale válka přesunula do Iráku, odjeli jsme tam s jednou kolegyní. Tehdy jsem se poprvé začala více zabývat válkou proti Islámskému státu a dostali jsme se až na frontové linie. No a za rok už jsem byla v Sýrii. Je to zkrátka takový pomalý proces tlačící vás neustále dopředu.

Musela jste se naučit zachovávat si od tamních událostí citový odstup?
Jinak to nejde. Ale na tu první zkušenost nikdy člověk nezapomene, jelikož ho zasáhne nejsilněji. Navíc válka v Kongu je vážně velmi krutá. Dodnes si pomatuji nato, když jsem mluvila s ženou, která přežila znásilnění a mučení, byla svědkyní opravdu hrůzných věcí. Když jsem se s touto krutostí setkala poprvé, brečela jsem tak, že mi nešlo přestat. K tomu se přidala i nenávist proti lidem, kteří tohle páchají a bezmoc, že s tím vy sami nemůžete nic dělat. Tedy kromě toho, že to vyfotíte a napíšete o tom.

Jak to cítíte teď?
Je to jiné, jelikož postupem času si na to člověk do určité míry zvykne. V těchto místech slyšíte podobných hrůzných příběhů tisíce. Už to tedy neprožívám tak silně. Nemůžete se do toho položit a prožívat vše s respondenty, protože by se z toho člověk za chvíli zbláznil.

A jaký je návod na to, aby se z toho člověk nezbláznil?
Je to hodně náročné. V podstatě je to ale tak, že když máte foťák nebo kameru, je to svým způsobem mezikroužek mezi respondentem a vámi. Soustředění na práci trochu filtruje emoce. Tím, že mozek dostává jiné signály, tak se nekoncentruje na hrůzu, kterou vám dotyčný vypráví.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ

Autor: Tomáš Kotas

14.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Češi jsou ve srovnání s Evropany ranní ptáčata

Ilustrační foto.
15

Jaké budou moderní sklady? Plné robotů a 40 metrů vysoké

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Geolog: Sesuvy na trase přes České středohoří nikdy hrozit nepřestanou

Posudky geologické služby v 90. letech umístění dálnice právě sem zásadně zamítaly. Zároveň navrhovaly mnohem bezpečnější řešení. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení