Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. Holé plochy nahradili lesníci břízou s bohatým zastoupením brusnicových rostlin. Tento biotop vyhovoval tetřívkovi, na tisíci hektarech ho bylo až několik set kusů. "Šlo o nejsilnější populační stav tetřívků v severočeských lesích," uvedl ředitel krajského ředitelství Zdeněk Růžek.

Březové porosty se v polovině 90. let rozpadly a tetřívků začalo ubývat. Navíc tento hrabavý pták hubili predátoři. "Tetřívkům neprospívá ani velký turistický ruch a potýkáme se také s pytláctvím," uvedl lesní správce z Litvínova Pavel Rus. Prostor k životu zužuje tetřívkovi také současná obnova hor a jejich zalesňování.

V současnosti žije podle odhadu lesníků a ornitologů v Krušných horách přes 200 tetřívků. Na deseti hektarech už vytvořili lesníci nová tokaniště. "Museli jsme lokality vytipovat spolu s lidmi, kteří znají historická místa výskytu tetřívka. Máme radost, že všechna jsou obsazena," poznamenal Rus.

Lesy ČR teď připravují projekt rozšíření biotopu pro tento ohrožený druh o dalších 30 hektarů. "Náklady jsou zhruba osm milionů korun, s realizací počítáme v letech 2017 až 2020," uvedl výrobně-technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický. "Rádi bychom udrželi populaci geneticky pestrou, která bude životaschopná," podotkl Rus.

Tetřívka vrací lesníci také do přírody v Jizerských horách. Na náhorní plošině tam vzniklo dvanáct tetřívčích center s tůňkami a koridory.