22 let poté. Co je za ztrátou iluzí?

Vedoucí výzkumu agentury SC&C Jana Hamanová řekla Deníku:Lidé dřív neřešili nezaměstnanost ani vysoké nájmy

Výzkum, který před týdnem pro Českou televizi udělala agentura SC&C, vystavila současným politikům i ekonomické situaci velmi nelichotivé vysvědčení. Jen necelá pětina respondentů řekla, že nyní se má lépe než před listopadem 1989.

Překvapily vás výsledky čerstvého výzkumu, které jsou k polistopadovému vývoji hodně skeptické?
Ne, protože když jsme dělali průzkum pro ČT k lustračnímu zákonu asi před třemi týdny, už se rýsovalo, že lidé starší 40 let nejsou se svou ekonomickou situací spokojeni. Mají dojem, že před rokem 1989 to bylo lepší.

Přestože tvrdá data dokazují, že tehdy jsme si za průměrnou mzdu mohli koupit méně zboží, nehledě na jeho pestrost?
Objektivně je životní úroveň vyšší, což by asi lidé nepopřeli ani na přímou otázku. Jde ale spíš o to, že nejsou naplněna jejich očekávání. Zkrátka si mysleli, že se jim bude dařit lépe, než tomu je ve skutečnosti. Ekonomická a sociální nejistota zpětný pohled poněkud zkresluje, minulost se začne jevit v přívětivějším světle. Tehdy se prostě nemusely řešit problémy typu nezaměstnanost, platby u lékaře, za učebnice, zvyšování nájemného a cen energií.

Zdražení základních životních potřeb zkrátka hraje v subjektivním vnímání větší roli než třeba pokles cen elektroniky nebo velká nabídka bytů.
Určitě. Stejně důležitým momentem je fakt, že skoro každý, kdo si promítá vzpomínky na své mládí, ho vidí v příznivém světle. Pokud je mi padesát a myslím na to, jaké to bylo, když mi bylo třicet, většina lidí přizná, že měli z života lepší pocit. Byli výkonnější, děti byly malé, tělo víc poslouchalo. Paměť zkrátka uchovává to lepší.

V politické sféře jsou výsledky průzkumu ale jednoznačné. Lidé vnímají dnešní politiky jako víc zkorumpované a třetina z nich soudí, že poměry před listopadem 89 byly lepší než dnes. Kde hledat vysvětlení?
Ve dvou věcech. Hodně silně působí objevování stále nových korupčních kauz a jejich nevyšetřování. Lidé mají dojem, že se v této zemi hodně krade, a nic se s tím nedělá. Když převládne tento pocit, pak minulý režim z toho vychází lépe. Dnes se o korupci píše všude, tehdy o se o tom běžný člověk neměl šanci dozvědět. Navíc v minulém režimu všechny podniky byly státní, a korupce v tom současném vnímání vlastně neexistovala. Vytunelovat státní miliardy nebylo možné.

Korupce měla spíš podobu výměnného hospodářství, zadní hovězí za střihy z Burdy, lepší léky za přímluvu u zkoušek na vysokou...
Ano, ve vrcholové politice to pak vypadalo tak, že si funkcionář nechal postavit chatu nebo uspořádal opulentní hostinu, ale současných rozměrů to nedosahovalo ani náhodou.

Jak dopadlo věkové a regionální srovnání?
Tak, jak se dalo čekat. Mladší lidé pod 40 let jsou optimističtější, ale často se objevuje i sdělení, že o minulém režimu nemají moc informací a ani se o ně nezajímají. Výrazné je dělení na Prahu a střední Čechy, které jsou čím dál víc státem ve státě, a zbytek republiky. Mimo hlavní město je skepse ohledně pracovních příležitostí i dalších položek výrazně vyšší.

Prezident Václav Klaus na váš průzkum reagoval slovy, že mu nevěří. Lze vašim datům věřit?
Já jim věřím. Ty výsledky jsou logicky vysvětlitelné, není důvod je zpochybňovat.

Měli by je politici brát v potaz a pracovat s nimi?
Obecně by politici s daty z průzkumů veřejného mínění měli pracovat tak, jak si zaslouží. Jde o popis určité situace a nálady ve společnosti. Měly by sloužit jako jeden z mnoha pramenů k rozhodnutím, která činí. Mně jako socioložku nejvíc trápí, že z výzkumu jako druhý největší polistopadový neúspěch vyšly mezilidské vztahy.