VYBERTE SI REGION

Letecká záchranka. Stát, soukromník nebo armáda?

Praha – Bude dalších osm let provozovat vrtulníky letecké záchranky soukromá společnost – jako dosud, armáda, nebo stát? Na tom by se ve středu měla s definitivní platností dohodnout vláda. Pokud politici nenajdou společné a rychlé řešení a nezačnou okamžitě jednat, může být od ledna příštího roku tato služba na většině území ČR ohrožena.

22.2.2016 4
SDÍLEJ:

Vrtulník Záchranné služby Olomouckého kraje. Ilustrační fotoAutor: DENÍK/Jiří Kopáč

Dosavadní dva obecné znalecké posudky, které byly pro vyhlášení výběrového řízení nového provozovatele zhotoveny, se zásadně liší cenou. Zatímco posudek ČVUT odhaduje cenu na 3,8 miliardy, VŠE ji určila na 1,7 miliardy korun bez DPH. Dražší posudek ale počítá s životností vrtulníků 10 let, zatímco ten lacinější s padesáti roky. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) proto navrhl vypracovat posudek třetí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale přišel s návrhem, aby tuto službu místo soukromníků, jejichž náklady považuje za vysoké, provozoval stát prostřednictvím za tímto účelem zřízené neziskové organizace. Další variantou je, že by fungování všech deseti základen bylo zajišťováno společně armádou a policií. Ty se však zdráhají. O tom, která ze tří možností nastane, má právě ve středu rozhodnout vláda. Nyní osm z deseti základen provozují soukromé firmy, kterým smlouva vyprší koncem roku, a po jedné Armáda ČR a Policie ČR se smlouvou na dobu neurčitou.

Záchrana vrtulníky.

Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý pro regionální Deník řekl:

Na létání se moc ušetřit nedá. Průtahy ve vládě odnese pacient

Praha – Nejpozději v lednu měl být vypsán tendr na výběr provozovatele vrtulníků pro leteckou záchranku. 31. 12. 2016 totiž po osmi letech končí smlouvy nynějším soukromým provozovatelům. „Za sebe mohu říct, že je to velmi smutné. Může dojít k omezení nebo zrušení důležité zdravotní služby," říká šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý.

Vláda nemá jasno ani v tom, kdo bude službu provozovat. Co na to říkáte?
Najednou, po půlroce práce na tendru, se řeší, zda je vhodné, aby vrtulníky stejně jako v celé Evropě poskytoval soukromý provozovatel, nebo službu svěříme do rukou policie či armády, které už to jednou odmítly. Pokud vím, nemají dostatek vhodných pilotů a v tuto chvíli ani potřebné vrtulníky. Armáda provozuje v současnosti dva zdravotnické vrtulníky včetně posádek, které zabezpečují leteckou záchranku pro Plzeňský a Karlovarský kraj.

Veřejná soutěž měla být vyhlášena do ledna, není už pozdě?
Jsme těsně na hranici proveditelnosti. Pokud se to ale zase odsune nebo bude přepracovávat nebo se řekne, že vrtulníky vysoutěží armáda nebo policie, nastane problém. Veřejná zakázka bude vypsaná nejdříve v březnu či dubnu. I kdyby jeden z těchto resortů podepsal smlouvu s dodavatelem vrtulníků do konce roku, nepředpokládám, že sadu deseti vrtulníků někdo dodá dříve než za půl roku. Takže se dostáváme hluboko do roku 2017.

Co musí vláda ve středu udělat, aby k tomuto nedošlo?
Domnívám se, že se svým aparátem je schopna velmi rychle opatřit nový nezávislý posudek na předpokládanou hodnotu tendru. Během týdne by musela být dokončena příprava této veřejné zakázky a vypsána veřejná soutěž. Nebo připravena nová zadávací dokumentace. I tak bude na hraně, jestli se to stihne.

Budeme tedy bez letecké záchranky?
Pokud se výběrové řízení nevypíše, nebo bude vypsáno pozdě, bude zřejmě muset ministerstvo zdravotnictví dodatkem prodloužit stávající smlouvy (pokud je to možné), nebo podle zákona o armádě a o policii nastoupí tyto složky coby pomoc v nouzi na dobu, než nastoupí nový provozovatel. Obávám se ale, že nemají čím. Leteckou záchrannou službu nelze provozovat bojovým nebo pro tuto službu neschváleným vrtulníkem.

Jak se to dotkne záchranářů?
Pro nás je to alarmující signál a hrozba, že něco, co jsme budovali od devadesátých let, se zhroutí, v nejlepším případě bude významně omezeno. Jestliže v roce 2015 provedly letecké záchranné služby v ČR přes 5 tisíc letů, může tak přijít při zásadním omezení této služby za půl roku minimálně 1500 pacientů o šanci dostat včas správnou pomoc.

Co je třeba udělat?
Úkolem tendru je dodat provozovatele disponujícího vrtulníky, které splňují neskutečné množství evropských i národních předpisů, zejména pro civilní leteckou dopravu, a samozřejmě pro poskytování záchranné služby. Musí mít i adekvátní letecký i pozemní personál a potřebné certifikáty k provozování této služby. Zdravotnickou část zabezpečuje zdravotnická záchranná služba, kromě Plzně, kde armáda spolu s vrtulníky poskytuje i zdravotnickou posádku.

Měli jste jako záchranka nějaké problémy se soukromými provozovateli?
Pokud vím, nikdo si na technickou úroveň ani na ochotu spolupracovat ani na odbornou profesionální úroveň soukromých provozovatelů nestěžoval. To platí i pro armádu a policii na jejich stávajících základnách.

Policie a armáda službu již provozují…
Ale pouze na dvou základnách, a na vynikající úrovni. I přes opakovaně vyslovenou pochybnost, zda je to z právního hlediska správné. Pokud mají cvičené piloty a zdravotní personál, ti nemohou sedět a říkat, že jsou piloti zdravotní služby, a v životě nevyletět k případu. Jen nevím, kde by armáda za půl roku vzala minimálně deset vrtulníků s certifikáty pro leteckou záchrannou službu. A k tomu piloty. Nyní je na osmi základnách minimálně 36 pilotů. Každý musí mít kromě pilotního průkazu další osvědčení potvrzující schopnost ovládat konkrétní typ vrtulníku, nalétat určitý počet hodin a splňovat specifické dovednosti. A to stojí peníze a čas.

Podle ministra financí jsou služby soukromníků drahé. Máte stejný dojem?
Nemám dostatek informací, abych se mohl k ceně vyjádřit. Plátcem služby je ministerstvo zdravotnictví. Diskuse na toto téma probíhá již dlouho. Jak se v poslední době ukázalo, náklady na létání, spočítá-li je armáda a policie stejným způsobem jako kdokoli jiný, se zásadně neliší.

Vedle ceny je důležitá i uváděná životnost vrtulníků…
Pochopitelně. Cena veřejné zakázky se zásadně odvíjí od typu a ceny vrtulníků a doby, po kterou bude trvat. Proto je tendr vypisován na osm let, aby to mělo i ekonomicky smysl. Vrtulník je dlouhodobý majetek a investice v řádu set milionů korun a předpokládaná životnost v této službě je kolem 10–15 let.

Kolik takový vrtulník stojí?
Současný Airbus ( Eurocopter) EC 135, kterým létá většina Evropy, se pohybuje kolem 150 až 200 milionů korun, což platí i pro ostatní typy. Pro každého provozovatele, ať je to soukromník, armáda nebo stát, je to majetek, do kterého je třeba investovat, a musí se počítat s tím, že za dobu své existence se věc odepisuje. Ekonomickým pravidlům se nevyhne ani armáda, policie, příspěvková organizace či neziskovka.

Kde tedy lze ušetřit?
To musí zjistit zadavatel tendru. Nejvyšší náklady tvoří pořizovací cena vrtulníků, náklady na personál. Je třeba zaplatit piloty, mechaniky a jejich školení, palivo. Nesmírně drahé jsou povinné pravidelné revize a kontroly, kterým se nelze vyhnout. Tyto náklady má soukromník, policie nebo armáda stejné.

Takže ušetřit nejde?
Úspora v některých oblastech je jistě možná, ale velmi obtížná a určitě bude na úkor něčeho.

Na úkor čeho?
Na všechny spory a protahování tendru doplatí jednoznačně pacient. Například člověk, který někde na Šumavě opravuje vysoké napětí a utrpí těžké popáleniny a potřebuje se okamžitě dostat do Plzně nebo do Prahy, ne za dvě hodiny, ale do 30 minut, aby se na něj vrhli odborníci na klinice popálenin, bude bez šance. Spektrum pacientů, které transportuje letecká záchranná služba do specializovaných pracovišť, je široké – popáleniny, těžké úrazy hlavy, páteře a míchy, mnohočetná poranění, infarkty, sportovní úrazy, dopravní úrazy. Díky letecké záchranné službě se obrovskému množství pacientů od patologických novorozenců až po oběti mimořádných událostí dostává té špičkové a vymodlené medicíny, kterou se tady všichni pyšníme, a bylo by škoda tento propracovaný a lety prověřený systém narušit nebo nedej Bože zrušit a budovat znovu.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

22.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Pád zdi v Pekařské ulici v centru Olomouce

Na chodce se v Olomouci zřítil kus zdiva. Tři zranění, včetně ženy s kočárkem

Olomouc – Kusy zdiva dopadly ve středu odpoledne na chodník v rušné Pekařské ulici v centru Olomouce. Zdravotníci museli ošetřovat zraněné. Jednomu muži zachránilo život, že uskočil do budovy, která se částečně zřítila. Byla přitom nedávno opravena. Policie celou ulici uzavřela, náhradní autobusy uzavírka poslala přes ulici Dobrovského.

AKTUALIZOVÁNO
Stanislav Křeček

Zástupce ombudsmanky Křeček se zastal řidičů, kteří nestihli přihlásit auto

Brno - Zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové Stanislav Křeček se obrátil na ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) v případu vlastníků vozidel, kteří na sebe nestihli přepsat auto v registru vozidel do loňského 30. června a kvůli jejich administrativnímu zániku je ze zákona nemohou používat. Křeček dnes v tiskové zprávě uvedl, že to považuje za extrémně přísné, a požádal Ťoka o stanovisko k možnému odstranění tvrdosti právní úpravy. Ministerstvo na dotaz k této věci dosud neodpovědělo.

AKTUALIZOVÁNO
Členové skupiny Ztohoven.

Vyvěšení trenýrek na Hradě není podle soudu trestným činem

Praha - Vyvěšení červených trenýrek na Hradě skupinou Ztohoven nebylo podle soudu trestným činem. Obvodní soud pro Prahu 1 dnes chtěl případ postoupit Obvodnímu úřadu Prahy 1, aby rozhodl, zda se jednalo o přestupek. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud. Podle soudkyně obvodního soudu se umělci nedopustili ani krádeže, ani výtržnictví. Filipu Crhákovi, Matěji Hájkovi a Davidu Honsovi hrozily za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví až tři roky vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies