Když levačka Zdeňka Brzobohatá začala chodit do první třídy, nutila ji učitelka psát pravou rukou. „Levou neuznávala. Moc mi to nešlo. Nějaký čas jsem musela psát oběma rukama a měla jsem i dvě písanky. Jenže jsem začala zadrhávat, a tak jsem ve druhé třídě mohla psát už jen levou," vzpomíná na své dětství devětadvacetiletá Brňanka.

V posledních desetiletích jsou podobné případy spíš výjimečné. Leváky, kteří dnes slaví svůj mezinárodní den, už nikdo nepřeučuje.

V minulosti přitom bývalo leváctví závažným společenským hendikepem a lidé se snažili leváky i násilně přeučovat na praváky. Okolí je považovalo za spojence ďábla. Až v roce 1967 vydalo ministerstvo školství výnos, kterým oficiálně přeučování v Československu zrušilo.

Dnes už učitelé k přeučování nesahají. „Takové snahy nemají smysl, není to žádný hendikep. Naopak se stává, že leváci jsou nejlepšími žáky ve třídě," poznamenala Věra Komoňová, která učí češtinu na hustopečském gymnáziu na Břeclavsku.Pro zvětšení rozklikněte.

Školy se levákům snaží vyjít vstříc. „Řešíme třeba to, aby děti seděly správně ke světlu a vzájemně si nestínily. Pokud má dítě doporučení z pedagogicko-psychologické poradny, postupujeme podle něho. Pravidelně k nám také chodí psycholožka, která může dítě buď vyšetřit rovnou ve škole, nebo se s rodiči domluvit na dalším postupu," popsal ředitel základní školy ve Sloupu na Blanensku Pavel Dočekal.

Jaký vliv má na leváka snaha jej přeučit, je individuální. „Souvisí s intenzitou těch, kteří se o přeučení snaží, a také s vrozenou dispozicí člověka k leváctví, osobností nebo věkem dítěte," upozornil Pavel Humpolíček z Psychologického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

U vyhraněného leváka takovéto snahy mohou způsobit zbytečný stres spojený například s pocity selhání. „Objevují se tiky, koktavost či nevolnost spojená s ranním vstáváním do školy," poznamenal Humpolíček.

Mnoho problémů

Upozornil také, že leváci se v životě setkávají s různými komplikacemi. „Ať už se jedná o používání nůžek, dálkových ovladačů, zapínání zipů či knoflíků, otevírání dveří nebo použití splachovadla na toaletách," vysvětlil.

To připouští i leváci. „Pořád řeším, že potřebuji jiné nůžky nebo propisku, která mi neušpiní ruku, když píšu. Naštěstí se ale takové věci dají sehnat už snad v každém papírnictví," řekla Brňanka Lenka Šebestová.

Také hra na hudební nástroje vyžaduje někdy víc trpělivosti. „Každý rok mám ve své třídě několik leváků. Jsou ve většině případů jiní než praváci. Také nástroje mají samozřejmě uzpůsobené. Mají obráceně natažené struny na krku kytary," řekla učitelka hry na kytaru v Základní umělecké škole ve Znojmě Radka Řiháčková.

Psycholožka Burešová: Leváci se poznají v pěti letech

Brno - Přeučování leváků skončilo v Československu v roce 1967. Teď už jim učitelé nechávají volnost. „Znají metodiku, jak správně naklánět sešit, nebo ví o pomůckách pro leváky," říká psycholožka Jarmila Burešová z Pedagogicko-psychologické poradny Brno v Zachově ulici.

Jak rodiče zjistí, že dítě je levák?

Je dobré dítě pozorovat a nedávat mu vše do pravé ruky. Je lepší položit věc doprostřed, ať ji dítě uchopí tou rukou, kterou je to pro něj přirozené.

V jakém věku už lze poznat, která ruka je dominantní?

Ve třech letech je to většinou ještě brzy. Ale tak ve čtyřech a půl nebo v pěti už by to mělo být jasné. Pokud si rodiče stále nejsou jistí, mohou přijít do poradny.

Jsou všichni leváci nešikovní na pravou ruku?

Není levák jako levák. Málokdo je jím úplně stoprocentně. Někdo má šikovnost rovnoměrně rozdělenou mezi obě ruce. Výjimečně se stává, že člověk zvládá vše dělat oběma rukama stejně dobře.

Hraje roli například i dominance jednoho oka?

Je lepší, když je dominantní oko a dominantní ruka na jedné straně. Rodiče si někdy stěžují, že jejich dítě v první třídě nepíše pěkně. Zjistíme, že je sice pravák, ale má dominantní levé oko. Není to naštěstí závažný problém a časem si písmo vycvičí.

Jak se staví k levákům škola?

Učitelé znají metodiku, vědí, jak natočit písanku nebo jaké pomůcky využít.

JANA VONDROVÁ

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU