VYBERTE SI REGION

Levnější dálnice: Budou také pomalejší

Praha - Ministerstvo dopravy navrhuje stavět dálnice podle nižších norem, aby ušetřilo. Skončí tím debaty o zvyšování maximální rychlosti v Česku?

7.8.2009 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Až pětinásobek dálnic, ale pomalejších. To je jedna z variant, jak by se mohlo v budoucnu v Česku stavět. Ministerstvo dopravy totiž zvažuje, zda neubrat ze svých požadavků a nesjednotit normy rychlostních silnic, takzvaných „erek“, a dálnic. Podle odborníků s tím ale můžeme zapomenout na jakékoli zvyšování nejvyšší povolené rychlosti, v ohrožení je i stávající stotřicítka.

„Je možné snížit v rámci platných norem nároky na parametry dálnic na úroveň parametrů rychlostních silnic,“ uvádí ve svém krizovém plánu ministr dopravy Gustáv Slamečka. Ministerstvu, respektive Státnímu fondu dopravní infrastruktury, chybí v rozpočtu 23 miliard korun a podle Slamečky by menší nároky na výstavbu plánovaných dálnic mohly ušetřit alespoň část z těchto peněz.

Rozhodnutí padne po prázdninách

Podle Karla Hanzelky, mluvčího ministerstva, zatím ještě nepadla žádná rozhodnutí, kterých úseků dálnic by se mohla případná úsporná opatření týkat. „Tuto diskusi znovu otevřeme po vládních prázdninách,“ uvedl.

Ovšem již teď se ví, jak by měly úspory vypadat. Mělo by se stavět méně tunelů, mimoúrovňových křižovatek či připojovacích pruhů. V jejich počtu dnes beztak převyšujeme i sousední Němce.

Jeden příklad úsporných opatření za všechny: Ředitelství silnic a dálnic například při budování dálnice D8 muselo kvůli přísným normám razit asi dvouapůlkilometrový tunel. Kdyby normy dovolovaly zvolit jinou variantu, tunel by se mohl zkrátit o dva kilometry, čímž by se ušetřily úctyhodné tři miliardy korun.

„Jsou dvě možnosti, jak šetřit. Buďto na bezpečnosti, nebo na komfortu,“ tvrdí dopravní expert Robert Šťastný. „U komfortu lze šetřit třeba na sjezdech či tunelech. V tomto ohledu to není na překážku a dají se tím ušetřit opravdu velké peníze,“ potvrdil.

Měla by se v Česku zavést maximální rychlost 160 km/hod? Diskutujte!

Z úsporných opatření ale určitě nebudou nadšeni ti, kdo v Česku prosazují zvýšení maximální povolené rychlosti ze 130 na 160 kilometrů za hodinu.

„Pokud by k něčemu takovému došlo (snížení norem), v tom okamžiku se už nemůžeme bavit o stošedesátce,“ prohlásil šéf dopravních policistů Leoš Tržil.

160 km/h v Česku? Zapomeňte…

A nejde jen o parametry silnic, podle něj není dobudovaný telematický systém, který by řidiče v takové rychlosti varoval před případným nebezpečím, a už vůbec této rychlosti neodpovídá stav tuzemského vozového parku, jehož stáří vysoko převyšuje evropský průměr. „Na deseti kilometrech jízdy takovouto rychlostí neušetříte ani minutu. Nevidím to jako pozitivum ani z hlediska bezpečnosti a k časové úspoře také nedojde,“ upozornil Tržil.

Podle již zmiňovaného dopravního odborníka Roberta Šťastného by nakonec mohla být v ohrožení i 130kilometrová rychlost. Jak uvedl, na podobných silnicích se například v Německu jezdí stodvacítkou.

„Stodvacítka rozhodně podle mne bude tématem do budoucna,“ soudí Šťastný.

O zvýšení rychlosti na českých dálnicích by se teoreticky mohlo jednat už v září v poslanecké sněmovně. Jedním ze zastánců návrhu je například poslanec David Šeich (ODS).

„V návrzích ministerstva dopravy je pro mne mnoho otazníků. Chtěl bych o tom s ministerstvem ještě mluvit. Podle mne snižování norem a 160kilometrová rychlost nejsou konkurenční věci. V první řadě mě bude zajímat, jestli snížení norem je v Česku vůbec realizovatelné,“ řekl Šeich Deníku.

Sjednocení parametrů dálnic a rychlostních silnic je ale jen jedno z několika úsporných návrhů. Ministerstvo dopravy jich má v rukávu celou řadu. Například chce motivovat projektanty, aby ve svých návrzích hledali pokud možno co nejúspornější technická řešení.

Petr Moos, děkan Dopravní fakulty ČVUT: „Erka“ jsou českou raritou, za hranicemi to jsou dálnice

Praha - Proti sjednocení norem dálnic a rychlostních silnic vůbec nic nemám. Rozhodně ale nesouhlasím se zvyšováním povolené rychlosti na 160 kilometrů za hodinu, a to ani v případě, že požadavky na dálnice by zůstaly na stejné úrovni jako nyní. To prohlašuje jedna z největších kapacit na dopravní problematiku u nás, děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.

Jaký je váš názor na sjednocení norem pro rychlostní silnice a dálnice? Tedy, že by dálnice šly s normami dolů. Souhlasil byste s tímto postupem, jak ušetřit peníze na stavbu?

Z velké části jde o formální akt. Proč? Protože už samotná kategorie dálničních komunikací má řadu podskupin. Týká se to například šířky komunikace či vybavenosti. V mnoha případech se ve svých technických parametrech rychlostní komunikace a dálnice překrývají. Sloučení norem podle mého názoru není žádné omezování, spíše jde o formální akt.

Říká se, že rozlišování silnic na rychlostní a dálnice je česká specialita, že v zahraničí nic takového nemají. Je to tak?

Skutečně, dálnice s rozměry 22,5 metru šířky a s poloměry oblouků jako mají naše „erka“, jsou v Evropě běžně v kategorii dálničních staveb. „Erka“ se sice objevují, ale spadají do zvláštních ustanovení týkajících se pravidel silničního provozu. Zkrátka, rozdíly nejsou v konstrukci jako u nás, ale v povolené rychlosti.

Pozná vůbec dnes řidič, že jede po dálnici nebo po rychlostní silnici? Povolená rychlost je přeci na obou typech silnice stejná…

Samozřejmě že řidič, který často užívá naši dálniční síť, rozdíly pozná. Pozná třeba rozdíly mezi R10 na Mladou Boleslav a D8 na Ústí. Dálnice je komfortnější, širší a je i jinak vybavená. Rozdíly jsou například v odstavných pruzích. Na „erkách“ se navíc často objevují omezení rychlosti, a to právě kvůli poloměrům oblouků, které jsou menší. Když si třeba promítnete zmiňovanou R10 mezi Hodkovicemi a Libercem, tam musíme počítat se snížením rychlosti až na 90 km za hodinu.

Jaké jsou tedy konkrétní rozdíly?

Je to šíře komunikace, dělicí pás, buď neexistují, anebo úzký pás pro příjezd havarijní služby neboli také odstavný pás. Samozřejmě jsou to i parametry stoupání.

Co již zmiňovaná maximální rychlost? Na obou typech komunikací je stotřicítka. Hovoří se o 160kilometrové rychlosti na dálnicích, to by asi tímto padlo?

Pokud se jedná o vyšších rychlostech než 130 kilometrů za hodinu, Česká republika by měla být v tomto ohledu velmi opatrná. Vláda by měla tento faktor zvažovat s ohledem na zkušenosti ze západní Evropy. V podstatě známe jen případ Německa, že by se jezdilo rychleji. Ale zase na druhou stranu mají lepší silnice, lepší je i přístup řidičů a stav vozidel.

V České republice o 160kilometrové rychlosti hovoří jen lidé, kteří nemají vhled do provozu na našich komunikacích, a to říkám s veškerou odpovědností. Vezměte si například Spojené státy, tamní komfort dálnic je neskonale větší než u nás. Stále je tam rychlost 60 nebo 90 mil a nikdo si nedovolí jet rychleji. Tam se totiž jedná o překročení zákona. Myslím si, že v tomto ohledu bychom měli uvažovat střízlivě.

Jak vlastně vznikl nápad rozlišovat silnice na dálnice a rychlostní komunikace?

V době, kdy jsme ještě nebyli součástí Evropské unie a vlastně ani Evropy, tedy před rokem 1989, tu byla snaha připravit komunikace, které nebudou mít třeba takový standard, jako měly dálnice v Německu, ale aby přesto poskytovaly komfort čtyř pruhů. Koneckonců Slovinci na tom staví svůj standard dodnes. U nás by jejich dálnice byla „erka“.

Autor: Vojtěch Janda

7.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies