VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé jsou z "omalovánek" na silnici zmatení

Plzeň - Celočervené, červenobílé, s osvětlením i bez. Za poslední dobu se v Plzni objevilo několik druhů přechodů pro chodce. Ale jaká pravidla na nich platí a kdo má vlastně přednost? V tom se vyzná málokdo.

14.1.2010 11
SDÍLEJ:

Ani na červeném pruhu na Karlovarské třídě nemají chodci přednost jako na přechoduFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

A tak se chodci neohroženě vrhají pod auta a jsou přesvědčeni, že mají přednost. Často to tak ale není. Nejen, že je může řidič srazit, ale ještě po nich potom může vymáhat škodu.

Místo pro přecházení

Zákon totiž zná přechod pro chodce pouze jeden a to klasickou bílou 'zebru', případně doplněnou ještě svislou značkou. Všechny ostatní plochy, které nejsou doplněny svislou značkou, nejsou v zákoně uvedeny a hovoří se o nich jako o takzvaných místech pro přecházení. Chodci se na nich musejí chovat tak, jako by přecházeli silnici v místě, kde přechod není.

Poslední takový 'módní' výstřelek se objevil na křižovatce Karlovarské třídy a Bolevecké ulice. Správa veřejného statku města Plzně tam nechala ve světelné křižovatce vyznačit přechod pro chodce, který má podobu širokého červeného pruhu.

„V době, kdy světelná signalizace v křižovatce běží, je jasné, že auta zastavují na červenou a chodci přechází na zelenou. Když jsou ale světla vypnutá, nedává červený pruh chodcům právo vstoupit přednostně do vozovky a řidičům neukládá povinnost zastavit,“ vysvětluje dopravní inženýr krajské policie Jaroslav Mecl. Podle něj má výrazný červený pruh pouze upozornit řidiče na to, že je zde zvýšený pohyb chodců.

Zmatek může někoho stát zdraví

Lidé pravidla ale většinou neznají. „Tohle že není přechod? A co to tedy má být?“ divila se na červeném pruhu například Plzeňanka Alice Lipovská, která přes něj tlačila v kočárku čtyřletého syna. Nezvykle je také vyznačený přechod pro chodce v Mánesově ulici. Je složený z červenobílých obrazců, které mají blížícímu se řidiči navodit iluzi, že je přechod vyvýšený. „Každý, kdo místem projede, ale zjistí, že přechod vyvýšený není a tak při další jízdě už nezpomalí,“ říká Mecl.

Úplný zmatek někdy nastává i na Koterovské třídě u tramvajové zastávky Krejčíkova. Tam totiž řidiči přejíždějí vyvýšený pruh přes vozovku a nestačí brzdit před lidmi, kteří na něj vstupují téměř bez rozhlédnutí. „Přechod pro chodce je ve skutečnosti až za tímto retardérem, který má přimět řidiče, aby zpomalili,“ upřesňuje Mecl.

Úplně nejbezpečnější formou přechodu pro chodce na vícepruhové komunikaci je takový, který je v polovině rozdělený ostrůvkem. Po něm chodí lidé například nedaleko křižovatky ulic Klatovská a Dvořákova Plzni na Borech. „Chodci tam mají výhodu v tom, že mohou sledovat nejprve auta jedoucí z jednoho směru a pak auta, která se blíží z druhé strany,“ vysvětluje Václav Ircing z BESIPu.

A jak se v takovém chaosu orientují sami chodci? Každý po svém. „Já už mám oči na stopkách, ať už přecházím kdekoli a do silnice nevstupuji, pokud si nejsem jistá, že mě řidič vidí a že zastaví. Málem mě totiž přejelo auto, i Když jsem šla na přechodu na zelenou,“ říká Plzeňanka Jana.

Autor: Petra Petříková

14.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies