Medvědář Jan Černý vstával o hodinu dřív než obvykle. Pro medvědy připravil časně ráno šestimetrové vánoční stromky, které ozdobil pamlsky. Kolem 10:00 do příkopu vypustil medvědy, aby je návštěvníci mohli sledovat při hodování. Lidé se scházeli už před 09:00. „Spíš než punč bych měl lidem rozdávat velikonoční vajíčka, je jarní počasí," řekl Černý.

Třicetiletí Vok a Kateřina, rodiče večerníčkových medvídků Vojty, Kuby a Matěje, Honzíka a Elišky, a také medvědice Marie Terezie, jsou jednou z atrakcí hradu a zámku. Aby vánoční hodování zvládli, předchází mu mírný půst. Dostávají víc pít a dostatek rybího tuku.

Národní památkový ústav spravuje příkop s kotci, vyplácí mzdu medvědáři a hradí polovinu měsíční spotřeby mléka, tedy asi 160 litrů. Ostatní potravu musí medvědář sehnat od sponzorů, a jsou jí tuny. Menších dárců podle Černého přibývá, nosí sáčky piškotů, mrkve, nebo třeba psí granule.

Medvědi mají nejraději med, který dostávají každý druhý den, nebo třeba borůvky a maliny, bravurně umí louskat buráky. Denně sežerou několik beden ovoce a zeleniny, chléb a pečivo nebo třeba škvarkové granule. V zimě se krmí dvakrát denně, v létě několikrát za den, zejména ovocem a zeleninou.

Chov s dlouhou tradicí

Na českokrumlovském zámku se medvědi chovají nejméně čtyři století. Od roku 1707 v příkopu mezi prvním a druhým nádvořím. Návštěvníci je, ovšem v jiné podobě, najdou i na mnoha místech honosného sídla. Objevují se jako štítonoši erbu pánů z Rožmberka se znakem červené pětilisté růže.

Podle pověstí byli Rožmberkové příbuzensky spřízněni s italským šlechtickým rodem Orsini. Orsa znamená italsky medvědice a právě tímto motivem se zejména poslední rožmberští vladaři v 16. století hlásili k příbuzenství s rodem Orsini. Údajné příbuzenství mělo doložit starobylost rožmberského rodu. První zmínky o chovu medvědů na zámku pocházejí z druhé poloviny 16. století.