VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé si pletou nemocnice s nonstopem

Brno – Dveře ambulancí brněnských nemocnic se obyčejně zavírají kolem půl čtvrté odpoledne. Úkolem lékařů a sester, kteří zůstávají do dalšího rána, je postarat se o hospitalizované pacienty. A také o ty, s nimiž přispěchají houkající sanitky. Jenže i tehdy se ošetření v ambulanci dožadují lidé s méně naléhavými problémy.

7.4.2010 31
SDÍLEJ:

Fakultní nemocnice Brno.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Těch, kteří od nemocnic očekávají nonstop servis, přibývá. Zatěžují personál. A stojí nás miliony korun navíc, zlobí se nemocnice.

V roce 1995 například lékaři Fakultní nemocnice Brno mimo provozní hodiny ošetřili sedmatřicet tisíc nemocných. Loni už to bylo o dalších pět tisíc lidí víc. Téměř polovina z nich přitom do Bohunic zamířila bez doporučení lékaře. „To znamená, že obešli lékařskou službu první pomoci. A zamířili prostě rovnou k nám,“ vysvětlila náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky Fakultní nemocnice Brno Erna Mičudová.

Ostatní nemocnice v Brně upozorňují na stejný problém. Pacienti k nim mimo ambulanční hodiny proudí i přesto, že nepřetržitou službu první pomoci v kraji zajišťuje brněnská Úrazová nemocnice. „Problém je především ve špatné informovanosti lidí,“ podotkla Mičudová.

Na zajištění čtyřiadvaceti­hodinové pohotovosti pro dospělé kraj Úrazovce přispívá víc než čtvrt milion korun měsíčně. „Loni naší lékařskou službou první pomoci prošlo víc než patnáct tisíc lidí. Tedy o přibližně tisícovku víc než v roce předchozím,“ uvedla mluvčí Úrazové nemocnice Brno Jana Škopová.

Síť lékařských služeb první pomoci pro dospělé v kraji doplňuje dalších šest nemocnic, které pacienty přijímají do desíti hodin večer. Fakultní nemocnice Brno pobírá šestimilionový příspěvek za nonstop pohotovost pro děti v Černých Polích. Na zabezpečení pohotovosti pro dospělé se oficiálně nepodílí. Jenže značnou část z ní tamní lékaři stejně odslouží.

Náklady na pacienta po pracovní době? 250 korun

Jen loni do největší jihomoravské nemocnice přišlo po pracovní době a bez doporučení lékaře bezmála sedmnáct tisíc lidí. Při průměrných nákladech dvou set padesáti korun na jednoho pacienta to nemocnici stálo minimálně čtyři miliony korun. Podle Mičudové pacienti rozdíl mezi pohotovostí a ambulancí neznají. Nebo jej jenom nerespektují. „Chápu, že člověk s akutními problémy s okem jde rovnou k nám. V úrazovce takový specialista totiž chybí. Většina lidí, ale do Bohunic zamíří prostě proto, že je zvyklá sem chodit,“ poznamenala Mičudová.

S podobným problémem bojují i ostatní nemocnice v Brně. „Až tři čtvrtiny lidí, kteří přijdou přímo k nám, u nás ošetřovat vůbec nemáme. Značnou část z nich navíc tvoří bezdomovci a opilci, kteří také často nezaplatí devadesátikorunový poplatek,“ podotkla mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Šárka Urbánková. Podobnou zkušenost potvrzují i menší nemocnice. „Zejména o víkendu, v takzvané opilecké noci, bývá rušno,“ uvedl mluvčí Nemocnice Milosrdných bratří Pavel Gejdoš.

Pro lékaře a sestry ve službě přitom každý pacient navíc znamená zátěž na rámec povinností. Mimo provozní hodiny ambulancí je hlavním úkolem personálu nemocnice pečovat o pacienty na lůžku. A především okamžitě reagovat na příjem lidí ve vážném stavu. Odmítnout ošetření a odkazovat pacienty se zdánlivě méně vážným problémem na pohotovost si ale nemocnice nemohou dovolit. „To je pro nás z etického hlediska těžko přijatelné. Navrhli jsme tedy kraji, aby nám na zajištění pohotovosti přispíval. Ale bez odezvy,“ posteskla si Mičudová.

Vedoucí krajského zdravotnického odboru Josef Drbal dal nemocnicím zčásti za pravdu. „Pravděpodobně tento problém v brzké době otevřeme na poradě s řediteli nemocnic. Nicméně přispívat každé brněnské nemocnici na pohotovost není řešením. Lékařská služba první pomoci je v Brně díky Úrazové nemocnici zabezpečená dostatečně. Je třeba se podívat spíše na to, jak efektivně pacienty do nemocnic rozváží záchranka. A souhlasím i s tím, že pohotovost lidé mnohdy zneužívají. Otevřeně proto říkám, že u této služby jsou na místě poplatky. V tomto případě totiž mají skutečně regulační účinek,“ řekl Drbal.

Autor: Lucie Hrabcová

7.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 31
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nedaleko ústeckého sportovního letiště v Podhoří spadlo v úterý krátce po sedmé hodině ranní ultralehké letadlo.
AKTUALIZUJEME
3

Bolí mě záda. Pád ultralightu nedaleko letiště Podhoří pilot přežil.

Sále populárnější lev Fufi žije ve Zděchově.
12

Chovatel lva: Úřady mě chtějí finančně zlikvidovat

Poslední den kouření v hospodách: Protesty? Třeba vysypání nedopalků na ulici

/ANKETA, INFOGRAFIKA/ Poslední možnost zakouřit si v restauraci nebo baru mají v úterý lidé po celé republice. Pak už jim to nedovolí takzvaný protikuřácký zákon, který začne platit od středy 31. května.

Michal Klíma: Stát má podporovat nezávislá média

Téma svobody médií v České republice se už dostalo i do agendy jednání Evropského parlamentu. Dne 1. června se budou poslanci zabývat tématem Riziko politického zneužití médií v ČR.

AUTOMIX.CZ

Garáž 10 motoristů: Tahle parta stavěla fascinující auta, socialismu navzdory

Sedmdesátá léta minulého století československým automobilovým nadšencům příliš nepřála. Nabídka aut byla samozřejmě úzká a když už jste si vybrali, ani samotné pořízení nemuselo být snadné. Našli se ale tací, kteří se s takovou situací odmítli smířit a i v náročných podmínkách si plnili svoje automobilové sny. Takoví byli i nadšenci, kteří stáli za projektem s podivuhodným názvem GIOM.

Jarolím sáhl do nominace: Šural i Fillo se omluvili

Omluvenky, změny a potíže s logistikou. Karel Jarolím před nadcházejícím srazem fotbalové reprezentace rozhodně neodpočívá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies