Setkání pořádal tradičně Klub Milady Horákové. Jeho předseda František Šedivý uvedl, že okolnosti dnešního světa nutí připomínat si nejen oběť demokratické političky, ale také myšlenky a ideály, s nimiž žila. A ptáme-li se po důvodech její smrti, jsou to samotné principy komunistické ideologie, před těmi musíme varovat, uvedl.

Poslanec František Laudát (TOP 09) kritizoval zavírání očí nad doloženými akty nespravedlnosti, které komunistický režim páchal. "Žijeme v éře relativizace čehokoli, pravdu nevyjímaje. V naší společnosti narůstá počet těch, kteří bagatelizují politicky motivované násilí a nad oběti rudého teroru staví údajnou stabilitu a ekonomické jistoty minulého režimu. Bohužel, nemalé části našich spoluobčanů to nevadí. Je smutné, že naše země si už v minulém století touto zkušeností prošla," řekl.

Symbolické místo na Vyšehradě také připomíná, že tělo nezlomné ženy bylo spáleno a popel zmizel neznámo kam. K hrobu dnes položili věnce mnoha organizací příslušníci Hradní stráže. Poklonit se Horákové přišli také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), zástupci Konfederace politických vězňů, válečných hrdinů, někdejších Pomocných technických praporů či ředitel protokolu prezidenta republiky Jindřich Forejt.

Milada Horáková se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice" spolu s ní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran. Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaném ve 30. letech v Sovětském svazu.