Národní park Šumava by měl podle nového zákona vést místo padesátičlenné rady devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům, shodli se na tom účastníci kulatého stolu o budoucí podobě hospodaření na Šumavě, který uspořádal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Nad formulací nového zákona se krajští politici, starostové a vědci znovu sejdou v polovině září. Mluvit budou ještě i o termínu bezzásahovost.

Největší diskusi očekává Chalupa v otázce vymezení jednotlivých zón, vedle dosavadních prvních, druhých a třetích, kam spadají obce a jejich bezprostřední okolí, by měly nově vzniknout zóny 2A, které by se měly stát výhledově prvními. Zákon má obsahovat jakýsi jízdní řád pro tyto lokality.

Vědci: V budoucnu bez zásahu 50 %

Debata o vymezení zón národního parku je důležitá také pro vědce. „Nejdůležitější bude vymezení zonace. To znamená, co se v jaké zóně smí a co se nesmí,“ řekl novinářům Pavel Kindlmann ze stínové vědecké rady NP Šumava. Vědci si podle něj představují, že by v bezzásahové zóně leželo zpočátku 30 procent z celkové rozlohy parku. Dalších 20 procent by mělo patřit do přechodné zóny, která by se časem přiřadila k té bez zásahu. Chalupa už dříve řekl, že v prvních zónách by rád viděl zhruba 25 procent rozlohy parku. „My bychom si představovali ještě menší bezzásahovost, ale to vše bude ještě předmětem dalšího jednání,“ řekl k tomu Deníku plzeňský krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Petr Smutný.

První zóna by podle Kindlmanna zahrnovala například rašeliniště. Ve druhé by pak byly třeba kosené louky. Mezi přechodné zóny by měla být zahrnuta také například lokalita Ptačího potoka, kde se během léta střetli aktivisté s dřevorubci, které vyslal kácet kůrovcem napadené stromy ředitel parku Jan Stráský. Ten se jednání neúčastnil, Chalupa ho omluvil vzhledem k tomu, že má tento týden dovolenou.
Plzeňský kraj na svém zákonu trvá

Ministerstvo zopakovalo, že nechce přistoupit na návrh Plzeňského kraje, aby byly odděleny správy parku a chráněné krajinné oblasti. Nesouhlasí ani s tím, že by hospodářskou činnost měla mít na starost speciálně založená obecně prospěšná společnost. „Obecně prospěšná společnost se nám zdála jako nejlepší, ale netrváme na ní. To, že bude zásadní věci v parku podle ministrova návrhu řešit společný výbor, je něco podobného, to nám nevadí. Důležité je, že vedení parku nebude soustředěno do jedněch rukou. Jinak ale na našem návrhu zákona trváme, řešíme v něm totiž řadu dalších důležitých problémů,“ uvedl Smutný.

Místní lidé budou mít větší práva

Shoda podle Chalupy panuje naopak v tom, že park by vedle přírodního bohatství měl chránit i kulturní krajinu Šumavy a poskytovat místo turistům či vědcům.

„Mojí ambicí je, aby zákon zajistil stabilitu, aby každý ministr nemohl změnit jeho směřování,“ uvedl Chalupa. Norma tak má jasně definovat řadu věcí, například podmínky pro vznik nových cest, nebo zánik současných v prvních zónách. V prvním případě má rozhodovat nově vzniklý řídící výbor parku, v druhém budou mít právo veta obce. Jasně by mělo být definováno, kdo a za jakých podmínek bude do nejcennějších partií Šumavy chodit. Zcela jistě nebudou uzavřeny po 365 dní v roce, s časovým omezením se ale počítá, například v době hnízdění chráněných tetřevů. Větší práva v pohybu by měli mít místní obyvatelé.

Výbor má být složen ze zástupce ministerstva, ředitele parku, dvou zástupců obcí, dvou reprezentantů krajů a třech vědců. Jeden by měl být lesník, jeden environmentalista a jeden z Akademie věd ČR, uvedl Chalupa. Výbor by měl rozhodovat například o plánech péče, hospodářských výsledcích a podobně.

Milan Kilián, ČTK