VYBERTE SI REGION

Lidi ze Šumavy nezajímají tahanice, chtějí práci

Šumava - Závěrečný kulatý stůl všech stran vykolíkoval cestu zákonu o národním parku. Na čtvrtině jeho rozlohy by měla být přírodní divočina.

23.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Kojan David

Zatímco v Praze se ministerští úředníci, starostové obcí a ekologové dohadují o tom, jak bude vypadat Šumava v příštích letech, obyvatelům jde především o to, aby jim lesy daly práci. „Ze zákona bude jasné, kudy se bude chodit, kde se bude stavět,“ říká Stanislava Barantálová z Borových Lad. Většina chlapů, kteří dříve našli uplatnění v šumavských lesích, dnes musí za obživou přes celou republiku. „Věřím, že i nabídek zaměstnání bude víc, když někdo stanoví jasná pravidla,“ doplnila.

S většími pracovními možnostmi počítají především v Nové Peci na Prachaticku. Právě této obce se chystaný zákon dotkne asi nejvíc. Lednový kulatý stůl všech zúčastněných stran udělal tečku za šestiměsíčním hledáním východiska z výbušné šumavské situace. A jedním z jeho závěrů je dohoda o postavení lanové dráhy na Hraničník, která propojí Šumavu s Hochfichtem.

Desetkrát víc lidí

Podle Jakuba Koželuha, starosty obce, na jejíchž pozemcích by mohla vyrůst nástupní stanice lanovky, by to pomohlo zastavit vylidňování Nové Pece. „Dopad na obec a na místní obyvatele by byl jednoznačně kladný. Pracovní příležitosti by lidé našli při stavbě lanovky a poté při jejím provozu a údržbě. Předpokládáme, že by se dost práce našlo i v souvislosti s ubytováním a dalšími službami,“ tvrdí Koželuh. Odhaduje, že počet návštěvníků přes zimní sezónu by se tu až zdesetinásobil.

Starosta Kvildy Václav Vostradovský ze závěrů kulatého stolu nadšený není. „Myslím, že srozuměna není ani většina z dalších dvaadvaceti obcí v Národním parku Šumava. Budeme ho napadat. Spousta námi navržených věcí vyšla do ztracena. Tenhle zákon je o nás bez nás,“ řekl Deníku Vostradovský. Starostové obcí na Šumavě chtějí, aby se jasně se řeklo, co ve kterých zónách lze dělat.

Pak by mohla nastat konečně i shoda v tom, zda mohou ekologičtí aktivisté bránit postupu lesáků, respektive mohou-li být proti nim využity policejní síly. Jinými slovy, zamezilo by se situacím z loňského léta, kdy se ochránci přírody přivazovali ke stromům a policisté je násilím tahali z lesa. Jejich spory soudy řešily půl roku. Naposledy v lednu dal plzeňský krajský soud za pravdu vedení NPŠ, které tvrdilo, že aktivisté z Hnutí Duha neměli v lokalitě Na Ztraceném blokovat kácení.

Vostradovský přivítal, že v zásadě padla domluva o I. zóně, nicméně nejasnosti při řešení postupu ve II. zónách trvají. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa si myslí, že přijetím zákona „šumavský příběh nekončí“. Je ale přesvědčen, že větší shody momentálně dosáhnout nelze. Připomíná, že poměrně dobře je ošetřeno i nakládání s územím v zóně IIA. Jde o 63 lokalit, které budou rozděleny do tří kategorií. V nich jsou nastaveny podmínky a časové lhůty od pěti do 45 let, za jakých se mohou přesunout do bezzásahové zóny. Konkrétně jde třeba o dosažení žádoucího poměru jehličnatého a listnatého lesa.

Starostové si přejí, aby se zákonem mohl řídit i turistický ruch. „Pokud některé místo obětujeme ochraně přírody, tak by mělo být následně řečeno, jak vytvořit zázemí pro návštěvníky Šumavy, kde mohou zaparkovat, jak se mají v lese chovat,“ uvedl Vostradovský.

Navržený zákon ale řeší turistiku jen okrajově, což je podle místních chyba. Většinové stanovisko zdejších obyvatel vyjádřil starosta Kvildy slovy: „Mělo by se více vycházet z toho, že Šumava je kulturní krajina a člověk je její součástí, ne že je jí na obtíž.“

#nahled|http://g.denik.cz/1/25/sumava_zony_denik_clanek_hp.jpg|http://g.denik.cz/1/25/sumava_zony.jpg|Nové zóny v NP Šumava#

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) pro Deník: Lanovka jako dopravní prostředek je pro mne přijatelná

Po letech dohadování, ostrých sporů a blokád se odborníci, ekologové, starostové a stát dohodli na tom, jak by měl vypadat zákon o Národním parku Šumava. Návrh nyní směřuje do vlády a parlamentu.

Kulatý stůl o Šumavě skončil. Došli jste k závěru, jak by měla vypadat bezzásahová zóna i doprava na Hraničník. Jde podle vás o dohodu na maximu možného?
To je správný pojem. Nepochybně jak starostové, tak krajští představitelé, zástupci vědecké obce i dvou hlavních iniciativ mají pocit, že v něčem by ještě mohli dosáhnout nějakého posunu. Mně ale po ročním jednání a půlročním zasedání kulatého stolu přijde, že jsme se dostali na maximum.

Co konkrétně znamená, že první, tedy bezzásahová zóna se ze současných 13 procent rozlohy NPŠ rozroste na 26,5 procenta?
Je to tak, že 26,5 procenta rozlohy bude označeno jako první zóna, ale bezzásahových bude 22 procent. Musím říct, že s definicí termínu bezzásahovost dost bojuji. Ona to je trochu zkratka, řeší otázku zásahu nebo nezásahu proti škůdcům, ale ve skutečnosti pod pojem zásah se vejde tisíc dalších věcí. Znamená to údržbu cest, budování turistické infrastruktury, chodníčků. Neznamená to, že do první zóny lidská noha nestoupne, třeba i z hlediska požární ochrany je to nemožné.

Ale ani jeden padlý strom rukou člověka. To platí?
Ano, kromě vynuceného kácení podél cest, protože musíte zkrátka odstranit strom, který hrozí zřícením na turisty. Z hlediska využití pro hospodářskou činnost zůstane porost nedotčený.

Ekologové namítají, že velkým problémem se může stát tento rok. Zákon ještě nebude přijatý, ale kůrovec zase může ohrozit porosty v místech, kde by se podle nové legislativy už nemělo kácet. Jak to budete řešit?

Už jsme diskutovali s vedením NPŠ, jak dohodnuté maximum možného přetvořit v jízdní řád pro činnosti parku pro letošní rok tak, abychom aspoň trochu předjímali zákon. Je ovšem pravda, že dokud to parlament neschválí, prezident nepodepíše, tak to není.

Nelze tedy vyloučit, že i letos se budou ekologové přivazovat ke stromům a bránit v kácení těch zasažených?
Nepoužíval bych slovo ekologové, spíš ekologisté nebo aktivisté. Nicméně do jejich hlav nevidím. Snažím se nebýt soudcem, ale člověkem, který chce věci dostat do normálních kolejí.

Dohodli jste se, že za zvětšení první zóny a zakotvení poměrně přísných pravidel v zóně IIa povolíte výstavbu lanovky na Hraničník. Považujete to za opatření příznivé ochraně životního prostředí?
Není to něco za něco. Těch požadavků ze všech stran byla řada. Museli jsme dospět k závěru, jak nakládat s pozemky ve třetích zónách, které budou převáděny na obce a které ne. Je to tedy o komplexním kompromisu a lanovka je jedním z nich. Lanovka jako dopravní prostředek, který zároveň umožňuje, aby parkem neprojížděly tisíce aut, je pro mne přijatelná. Na druhou stranu to neznamená, že metodou sněhové koule tam za dvacet let bude třicet sjezdovek a dvacet vleků.

Jak to zákon ošetří?
Zákon řekne, že po obou stranách úzkého pásu lanovky bude buď zóna I, nebo IIa, tedy tzv. bezzásahové plochy. Změnit to bude možné jen zákonem, takže bude záležet na postoji příštích parlamentů.

A co záchytná parkoviště, restaurace, ubytovny?
My se bavíme o velice úzkém pásu, na nějž navazuje území, které už je mimo hranice parku. Co bude vznikat mimo NPŠ, je věc jiná, kterou neřešíme. V parku žádný hotel nevznikne.

Kdy bude zákon přijat?
Nejsem věštec, ale věřím, že to bude v řádu měsíců, nikoliv let.

J. VANDLÍČKOVÁ K. PERKNEROVÁ

23.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies