VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ústavní soud odročil rozhodnutí o Lisabonu

Brno /AKTUALIZOVÁNO, ON-LINE/ - Překvapivý průběh mělo úterní jednání Ústavního soudu oslučitelnosti Lisabonské smlouvy a jejích součástí sčeským ústavním pořádkem. Zasloužila se oto především skupina senátorů.

27.10.2009 10
SDÍLEJ:
Fotogalerie
25 fotografií

Několik demonstrantů se sešlo před Ústavním soudem v Brně.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Ti prostřednictvím svého právního zástupce totiž nejdříve obvinili soudce zpravodaje a předsedu soudu v jedné osobě Pavla Rychetského z předpojatosti a následně si kvůli dalšímu doplňujícímu návrhu usnesení od předsedy vysloužili slova o úmyslné obstrukci. Soud nakonec verdikt nevynesl. Vzal si čas na rozmyšlenou a odročil jednání na příští úterý.

JEDNÁNÍ O OSUDU LISABONSKÉ SMLOUVY ON-LINE

„Jednání bude pokračovat třetího listopadu v devět hodin ráno. Soud se potřebuje poradit,“ řekl předseda soudu Pavel Rychetský. Přerušil tak jednání, které začalo v deset hodin ráno a trvalo až do tří odpoledne.

Sobotka: Myslím že za týden rozhodnutí padne

Odročení překvapilo předsedu senátu Přemysla Sobotku. „Nevím, proč soudci nerozhodli už dnes. Ale myslím si, že za týden už rozhodnutí padne. Všechny závěrečné řeči už zazněly,“ je přesvědčený Sobotka. Naopak zástupce skupiny senátorů která ústavní stížnost proti Lisabonské smlouvě podávala, Jiří Oberfalzer byl spokojený s odkladem rozhodnutí. „Soud postupuje standardně. Jsem rád, že se bude našimi námitkami zabývat důkladně,“ pochvaloval si senátor.

Odložení vyhlášení nálezu Ústavního soudu nevadí ani ministrovi pro evropské záležitosti Štefanu Štefan Fülemu. A to i přesto, že se blíží čtvrteční summit Unie v Bruselu. „Není to nic, s čím by si vláda nedokázala poradit,“ řekl Füle.

Senátoři obvinili Rychetského z předpojatosti

Soud o Lisabonu probíhal poměrně neobvykle už od rána. Postarali se o to nespokojení senátoři. „Vznesli jsme námitku proti možné podjatosti ústavního soudce Pavla Rychetského. V září se sešel s německým velvyslancem Johannesem Haindlem a podle médií jednali i o Lisabonské smlouvě,“ zdůraznil právník skupiny senátorů Jaroslav Kuba.

Se svým návrhem však neuspěl, po desetiminutové poradě totiž soudci přišli s tím, že je jeho námitka neoprávněná. „O možné předpojatosti v podobných případech už Ústavní soud rozhodoval. Na základě srovnání s minulými rozhodnutími jsme došli k tomu, že se Pavel Rychetský může jednání dále účastnit jako soudce zpravodaj,“ řekl místopředseda soudu Pavel Holländer.

Stížnost nebo obstrukce

Obviněním z předpojatosti předsedy soudu však senátoři nevynesli všechny svoje triumfy. Kuba totiž přímo při projednávání podal ještě další doplnění své stížnosti. „Na doplňování ale bylo času dost dříve. Teď už to je na hraně soudní obstrukce,“ neodpustil si kritickou poznámku směrem k senátorům Pavel Rychetský.

Obvinění z obstrukcí ostře odmítl zástupce nespokojených senátorů Jiří Oberfalzer. „Chtěli jsme, aby soud mohl o naší stížnosti začít rozhodovat co nejdříve. Proto jsme svoje doplnění podávali takto postupně,“ bránil se senátor. Podle Oberfalzera chce skupina senátorů aby si lidé uvědomili, že přistoupením k Lisabonské smlouvě se Česká republika vzdává velké části své suverenity. „Ne úplně celé, ale například budeme muset přistoupit i na rozhodnutí, které prosadí většina států proti naší vůli,“ zdůraznil Oberfalzer.

Usnesení soudu nebude rozhodující

Podle předsedy poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka už měli všichni poslanci uvědomit si význam Lisabonské smlouvy během vyjednávání o její ratifikaci. „Senátoři měli pochybnosti a napadli smlouvu poprvé. Po rozhodnutí Ústavního soudu z podzimu minulého roku však není důvod projednávat ji znovu. Je to hledání další bariéry v ratifikaci. Pokud soud rozhodne jinak než loni, vzbudí to pochybnosti postoji České republiky,“ nastínil u soudu Vlček.

Ať už soud rozhodne v úterý jakkoliv, podle politologa Martina Bastla nebude jeho usnesení rozhodující. „Stížnost senátorů pravděpodobně Ústavní soud zamítne. Ale i pak má vše v rukou prezident Václav Klaus. Ten smlouvu musí podepsat aby platila,“ upozornil na rozhodující slovo vůdce českých euroskeptiků Bastl.

Mají české soudy rozhodovat o žalobách podle zdejšího zákonodárství, nebo podle toho evropského?

To je jedna z otázek, kterou právě řeší ústavní soudci v Brně. Právě na ně se obrátilo sedmnáct senátorů ODS, KSČM a nezávislá Liana Janáčková.Už podruhé se tak zabývají slučitelností Lisabonské smlouvy a našeho ústavního pořádku. Loni v listopadu přitom rozhodli, že v šesti označených bodech si oba právní systémy nijak neodporují. Nyní euroskeptici napadají lisabonský text jako celek. A s ním i doprovodnou Listinu základních práv EU.

Kdo má přednost?


„Většinou evropská charta a naše listina nejsou v rozporu. Jde ale o to, kdo jako poslední instance v nějakém mezním případě rozhodne, která z nich má přednost. My si myslíme, že to musí být náš Ústavní soud, nikoli Evropský soudní dvůr. Poláci i Angličané mají v dodatku ke smlouvě jasně řečeno, že nikdo nemůže měnit rozhodnutí jejich soudů ve věci občanských práv,“ odůvodnil své obavy Deníku jeden ze stěžovatelů Jiří Pospíšil (ODS).

Právě evropská charta se stala nejdiskutovanějším dokumentem posledních dní. Prezident Václav Klaus, jehož před soudem v Brně zastupuje právník Aleš Pejchal, právě jejím nepřijetím podmiňuje svůj podpis pod smlouvu. Zdůvodňuje to obranou proti možnému prolomení Benešových dekretů. Odmítnutí charty se ale dotkne celé řady sociálních práv tzv. třetí generace, jako jsou kolektivní vyjednávání, právo na maximálně přípustnou pracovní dobu, ochranu při propouštění a bezplatné služby zaměstnanosti, na denní a týdenní odpočinek či na informace o podniku.

O Klausově podmínce v Bruselu


O Klausově požadavku budou koncem týdne jednat šéfové evropské sedmadvacítky v Bruselu. „Jsme v intenzivním kontaktu se švédským předsednictvím. Zatím nechci upřesňovat, jakou podobu by dodatek měl mít,“ uvedl v pondělí premiér Jan Fischer. Soudí se, že půjde o prosté rozšíření textu výjimky pro Velkou Británii a Polsko o Českou republiku, možná i Slovensko. Dodatek by pak státy EU ratifikovaly společně s přístupovou smlouvou s Chorvatskem. Ještě ale nemusí vše proběhnout takto hladce. Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs sice samotnou výjimku shodit nehodlá, ale pohrozil: „O Benešových dekretech v ní nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty.“

Kateřina Perknerová

Autor: Petr Jeřábek

27.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
33 58

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnami zasahovala policie

Vít Kalvoda.
9 12

Muž, který bojoval proti šmejdům: Někdo mi zapálil auto, raději jsem skončil

AKTUALIZOVÁNO

V Sársku ve volbách podle odhadů uspěla CDU kancléřky Merkelové

Zemské volby v západoněmeckém Sársku vyhrála podle odhadu veřejnoprávní televize ARD překvapivě jasně Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové před sociální demokracií (SPD).

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Český skialpinista spadl ve Vysokých Tatrách, pád dlouhý 200 metrů prežil

Český skialpinista přežil asi 200 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom dnes slovenská horská služba, která zraněnému muži v sobotu večer pomáhala.

AKTUALIZOVÁNO

V Rusku demonstrovaly tisíce lidí proti korupci. Šéf opozice byl zatčen

/VIDEO/ Rusko zažilo největší protesty za poslední roky! Lidé v desítkách ruských měst demonstrovali proti korupci. Podle ministerstva vnitra se do protestního pochodu v centru Moskvy zapojilo 8000 lidí. Novináři nestátních médií odhadli počet demonstrantů dokonce na několik desítek tisíc. Zadržena byla asi stovka demonstrantů, mezi nimi rovněž organizátor akce Alexej Navalnyj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies