VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ústavní soud odročil rozhodnutí o Lisabonu

Brno /AKTUALIZOVÁNO, ON-LINE/ - Překvapivý průběh mělo úterní jednání Ústavního soudu oslučitelnosti Lisabonské smlouvy a jejích součástí sčeským ústavním pořádkem. Zasloužila se oto především skupina senátorů.

27.10.2009 10
SDÍLEJ:

Několik demonstrantů se sešlo před Ústavním soudem v Brně.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Ti prostřednictvím svého právního zástupce totiž nejdříve obvinili soudce zpravodaje a předsedu soudu v jedné osobě Pavla Rychetského z předpojatosti a následně si kvůli dalšímu doplňujícímu návrhu usnesení od předsedy vysloužili slova o úmyslné obstrukci. Soud nakonec verdikt nevynesl. Vzal si čas na rozmyšlenou a odročil jednání na příští úterý.

JEDNÁNÍ O OSUDU LISABONSKÉ SMLOUVY ON-LINE

„Jednání bude pokračovat třetího listopadu v devět hodin ráno. Soud se potřebuje poradit,“ řekl předseda soudu Pavel Rychetský. Přerušil tak jednání, které začalo v deset hodin ráno a trvalo až do tří odpoledne.

Sobotka: Myslím že za týden rozhodnutí padne

Odročení překvapilo předsedu senátu Přemysla Sobotku. „Nevím, proč soudci nerozhodli už dnes. Ale myslím si, že za týden už rozhodnutí padne. Všechny závěrečné řeči už zazněly,“ je přesvědčený Sobotka. Naopak zástupce skupiny senátorů která ústavní stížnost proti Lisabonské smlouvě podávala, Jiří Oberfalzer byl spokojený s odkladem rozhodnutí. „Soud postupuje standardně. Jsem rád, že se bude našimi námitkami zabývat důkladně,“ pochvaloval si senátor.

Odložení vyhlášení nálezu Ústavního soudu nevadí ani ministrovi pro evropské záležitosti Štefanu Štefan Fülemu. A to i přesto, že se blíží čtvrteční summit Unie v Bruselu. „Není to nic, s čím by si vláda nedokázala poradit,“ řekl Füle.

Senátoři obvinili Rychetského z předpojatosti

Soud o Lisabonu probíhal poměrně neobvykle už od rána. Postarali se o to nespokojení senátoři. „Vznesli jsme námitku proti možné podjatosti ústavního soudce Pavla Rychetského. V září se sešel s německým velvyslancem Johannesem Haindlem a podle médií jednali i o Lisabonské smlouvě,“ zdůraznil právník skupiny senátorů Jaroslav Kuba.

Se svým návrhem však neuspěl, po desetiminutové poradě totiž soudci přišli s tím, že je jeho námitka neoprávněná. „O možné předpojatosti v podobných případech už Ústavní soud rozhodoval. Na základě srovnání s minulými rozhodnutími jsme došli k tomu, že se Pavel Rychetský může jednání dále účastnit jako soudce zpravodaj,“ řekl místopředseda soudu Pavel Holländer.

Stížnost nebo obstrukce

Obviněním z předpojatosti předsedy soudu však senátoři nevynesli všechny svoje triumfy. Kuba totiž přímo při projednávání podal ještě další doplnění své stížnosti. „Na doplňování ale bylo času dost dříve. Teď už to je na hraně soudní obstrukce,“ neodpustil si kritickou poznámku směrem k senátorům Pavel Rychetský.

Obvinění z obstrukcí ostře odmítl zástupce nespokojených senátorů Jiří Oberfalzer. „Chtěli jsme, aby soud mohl o naší stížnosti začít rozhodovat co nejdříve. Proto jsme svoje doplnění podávali takto postupně,“ bránil se senátor. Podle Oberfalzera chce skupina senátorů aby si lidé uvědomili, že přistoupením k Lisabonské smlouvě se Česká republika vzdává velké části své suverenity. „Ne úplně celé, ale například budeme muset přistoupit i na rozhodnutí, které prosadí většina států proti naší vůli,“ zdůraznil Oberfalzer.

Usnesení soudu nebude rozhodující

Podle předsedy poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka už měli všichni poslanci uvědomit si význam Lisabonské smlouvy během vyjednávání o její ratifikaci. „Senátoři měli pochybnosti a napadli smlouvu poprvé. Po rozhodnutí Ústavního soudu z podzimu minulého roku však není důvod projednávat ji znovu. Je to hledání další bariéry v ratifikaci. Pokud soud rozhodne jinak než loni, vzbudí to pochybnosti postoji České republiky,“ nastínil u soudu Vlček.

Ať už soud rozhodne v úterý jakkoliv, podle politologa Martina Bastla nebude jeho usnesení rozhodující. „Stížnost senátorů pravděpodobně Ústavní soud zamítne. Ale i pak má vše v rukou prezident Václav Klaus. Ten smlouvu musí podepsat aby platila,“ upozornil na rozhodující slovo vůdce českých euroskeptiků Bastl.

Mají české soudy rozhodovat o žalobách podle zdejšího zákonodárství, nebo podle toho evropského?

To je jedna z otázek, kterou právě řeší ústavní soudci v Brně. Právě na ně se obrátilo sedmnáct senátorů ODS, KSČM a nezávislá Liana Janáčková.Už podruhé se tak zabývají slučitelností Lisabonské smlouvy a našeho ústavního pořádku. Loni v listopadu přitom rozhodli, že v šesti označených bodech si oba právní systémy nijak neodporují. Nyní euroskeptici napadají lisabonský text jako celek. A s ním i doprovodnou Listinu základních práv EU.

Kdo má přednost?


„Většinou evropská charta a naše listina nejsou v rozporu. Jde ale o to, kdo jako poslední instance v nějakém mezním případě rozhodne, která z nich má přednost. My si myslíme, že to musí být náš Ústavní soud, nikoli Evropský soudní dvůr. Poláci i Angličané mají v dodatku ke smlouvě jasně řečeno, že nikdo nemůže měnit rozhodnutí jejich soudů ve věci občanských práv,“ odůvodnil své obavy Deníku jeden ze stěžovatelů Jiří Pospíšil (ODS).

Právě evropská charta se stala nejdiskutovanějším dokumentem posledních dní. Prezident Václav Klaus, jehož před soudem v Brně zastupuje právník Aleš Pejchal, právě jejím nepřijetím podmiňuje svůj podpis pod smlouvu. Zdůvodňuje to obranou proti možnému prolomení Benešových dekretů. Odmítnutí charty se ale dotkne celé řady sociálních práv tzv. třetí generace, jako jsou kolektivní vyjednávání, právo na maximálně přípustnou pracovní dobu, ochranu při propouštění a bezplatné služby zaměstnanosti, na denní a týdenní odpočinek či na informace o podniku.

O Klausově podmínce v Bruselu


O Klausově požadavku budou koncem týdne jednat šéfové evropské sedmadvacítky v Bruselu. „Jsme v intenzivním kontaktu se švédským předsednictvím. Zatím nechci upřesňovat, jakou podobu by dodatek měl mít,“ uvedl v pondělí premiér Jan Fischer. Soudí se, že půjde o prosté rozšíření textu výjimky pro Velkou Británii a Polsko o Českou republiku, možná i Slovensko. Dodatek by pak státy EU ratifikovaly společně s přístupovou smlouvou s Chorvatskem. Ještě ale nemusí vše proběhnout takto hladce. Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs sice samotnou výjimku shodit nehodlá, ale pohrozil: „O Benešových dekretech v ní nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty.“

Kateřina Perknerová

Autor: Petr Jeřábek

27.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
34 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies