VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politologové: Ano Lisabonu nebo vystoupení z EU

Praha - V pátek začíná opakované irské referendum o smlouvě. Její osud ale drží v rukou Václav Klaus, někteří politici uvažují o jeho odvolání.

2.10.2009 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Lisabon, nebo vystoupení z Evropské unie. Takhle silně vnímají někteří politologové boj o budoucí tvář Evropy. „Pokud jedna země, naneštěstí ta moje, není schopna včlenit se do Evropy a proces integrace sabotuje, pak by měla nechat Evropu, ať svůj projekt uskuteční bez ní,“ řekl Deníku odborník na mezinárodní problematiku Jiří Pehe.

Lisabonská smlouva dělí českou politickou scénu už řadu měsíců. V čele tábora jejích odpůrců stáli od počátku prezident Václav Klaus a šéf ODS Mirek Topolánek. Ten dokonce evropskou ústavu, kterou smlouva nahradila, nazval „shitem“. Teď ale obrátil a s osudem dokumentu spojil svoji politickou budoucnost.

Příznivci Lisabonu varují, že budeme-li jako jediní brzdit jeho přijetí, přijdeme o eurokomisaře i o důstojnou pozici mezi evropskou elitou.

„Dostaneme se pak na periferii dění a přispějeme k dvourychlostní Evropě,“ varuje místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Ministr zahraničí Jan Kohout klade důraz na celoevropský význam smlouvy. „Vytváří z Evropy funkčnější společenství národních států, které bude schopné obstát ve světové konkurenci. Když na tempo rozvoje v jihovýchodní Asii jako celek nebudeme reagovat dostatečně rychle, za 20, 30 let se staneme zajímavou turistickou destinací s kulturní tradicí, ale beznadějně bez vlivu,“ tvrdí Kohout.

Klaus a sedmnáct senátorů, kteří se už podruhé kvůli Lisabonu obrátili na Ústavní soud (ÚS), jsou ale přesvědčeni, že jeho schválením přijde Česko o část suverenity. Klaus sice po loňském listopadovém verdiktu ÚS tvrdil, že když úplně všichni na smlouvu kývnou, on se podpisu bránit nebude, ale nyní má za zády britské konzervativce. Pokud ratifikaci zdrží do tamních voleb, zřejmě by proběhlo v Británii referendum, a bylo by po Lisabonu.

Takovou taktiku ale například sociální demokraté či zelení ostře odmítají. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) či šéf zelených Ondřej Liška nezakrytě hovoří o možnosti prezidentova odvolání. Na jejich straně je i Pehe: „Není možné držet celou EU v šachu jedním politikem, kterému navíc ratifikaci doporučily ústavní většinou obě komory parlamentu. V tom případě musí zákonodárci zahájit impeachment na základě článku o velezradě kvůli nedodržení ústavnosti.“

Irové jsou na tahu

Šance, že Lisabonská smlouva v Irsku projde, je vysoká. Pro chce hlasovat 55, proti 27 procent a ostatní váhají. Podle předpovědí by se ale mohli přidat k těm, co dokument schválí. Hlavně kvůli ekonomické krizi. Ta totiž zasáhla Iry skutečně tvrdě a vláda toho šikovně využila: „Dneska už každý chápe, že EU potřebujeme k vlastní prosperitě,“ tvrdí irský premiér Brian Cowen a na billboardech, které lemují každou větší ulici, to podává tak, že schválení Lisabonu přinese nová pracovní místa. A na to teď Irové, kteří se potýkají s dvanáctiprocentní nezaměstnaností, slyší.

Řady těch, kteří se dnes chystají hlasovat pro, ale také rozšířily vyjednané záruky. V těch se unie zavázala, že Irům nebude diktovat co dělat v oblastech, jako je neutralita nebo daňová politika.

Declan Ganley, který se v prvním hlasování zasloužil o odmítnutí dokumentu, naléhá na Iry, aby názor neměnili: „Dali nám k hlavě zbraň, ta ale není nabitá.“

KATEŘINA PERKNEROVÁ, MICHAELA MUŽÍKOVÁ

Kdo je ve hře o českého eurokomisaře?

Vladimír Špidla (navrhuje ho ČSSD)

Alexandr Vondra, Jan Zahradil (kandidáti ODS)

Vladimír Remek (navrhuje ho KSČM)

Pavel Svoboda (chce ho KDU-ČSL)

Jan Švejnar (navrhují zelení)

Dublin – cesta od Ne k Ano

Dublin - Na každém kroku plakát, občas demonstrace a k tomu ještě téma Lisabonské smlouvy ve vypjatých diskusích každé televize či rádia. Tak to vypadalo v Irsku loni v červnu. Tomu, že by se to samé mohlo zopakovat ještě jednou, ale tehdy nikdo nevěřil.

Že jsou tábory příznivců i odpůrců Lisabonské smlouvy hodně vyrovnané, sice věděli všichni, většina Evropy ale přesto počítala s tím, že Irové nakonec řeknou v referendu „ano“. Když pak sčítací komise oznámila opak, bylo to jako studená sprcha.

„Bude to napínavé, ale Ano nakonec převáží,“ tvrdil ještě v předvečer hlasování také irský premiér Brian Cowen. Jeho slova se však nenaplnila. A to navzdory tomu, že se v ten den udělalo hezky, což analytici označovali za důležitý detail. Do deště se totiž v zemi, kde se o důležitých zákonech hlasuje často, většinou vypraví jen skalní odpůrci.

Kdo však z dnešního pohledu odhadoval situaci docela dobře, byla nacionalistická strana Sinn Féin: „Když to teď shodíme ze stolu, tak se vláda do Bruselu vrátí a vyjedná lepší podmínky,“ přesvědčovala partaj veřejnost už v kampani. A hnutí Libertas podnikatele Declana Ganleyho zašlo ještě dál.

Irskému premiérovi a pár dalším politikům totiž rovnou koupili letenky. „To aby mohli do Bruselu vyrazit co nejdříve,“ vysvětloval Ganley, kterému se už neřekne jinak než strůjce odmítnutí.

Budoucnost Lisabonské smlouvy

Sám Cowen však ještě dlouho tvrdil, že představy o nových jednáních jsou naivní. Nakonec k nim došlo a dnes se opakuje i referendum.

V něčem je však situce jiná. Lisabonská smlouva už nedokázala strhnout tolik pozornosti jako v minulém roce. A hlavně, podle průzkumů jsou jí teď Irové nakloněni.

„Hlavním tématem je tady teď ekonomická krize a velká nezaměstnanost,“ potvrdil Deníku Adam Beckovský z Česka, který už v Dublinu několik let žije. „Reklamních letáků sice každým dnem přibývá, nátlakové vlně z prvního referenda se to ale zdaleka nevyrovná,“ dodal.

„Lidem dochází, že se referendum bude opakovat do doby, než smlouva konečně projde,“ vysvětluje. Většina to ale podle průzkumů radši skousne. Vláda jim totiž dennodenně připomíná, že unie může jet dál bez nich. A to Irové přece jen nechtějí.

MICHAELA MUŽÍKOVÁ

„Lisabon je nesrozumitelný“

Hrozí, že se EU změní ve federativní stát. To nechceme, říká senátor Jiří Pospíšil (ODS), který spolu s dalšími 17 kolegy Lisabonskou smlouvu napadl u Ústavního soudu.

Proč si podruhé stěžujete k Ústavnímu soudu?

Protože si myslíme, že Lisabonská smlouva je v rozporu s naším ústavním pořádkem. Především v tom, že EU, aniž by k tomu potřebovala další smlouvu, se může pomocí nově nastavených pravidel změnit ve federativní stát. To ale naše ústava nepřipouští. Povoluje jen předávání kompetencí mezinárodním organizacím.

Jaký je v tom rozdíl?

Ústava říká, že ČR je suverénní, demokratický a právní stát. Přijetím Lisabonu by přestala být suverénní i demokratickou. Unie totiž není zastupitelskou demokracií, takže Česká republika by se stala něčím, jako je Texas nebo Bavorsko.

To ale přece není možné bez zásahu národních parlamentů.

V tom je druhá část naší stížnosti. Parlament sice do toho může mluvit, ale když se půl roku k převodu pravomocí nevyjádří a nevetuje je, změna projde a vstoupí v platnost.

Namítáte proti Lisabonské smlouvě ještě něco?

Nelíbí se nám nesrozumitelnost a neurčitost smlouvy. Například je tam v preambuli řečeno, že unie jedná v souladu se svými cíli. Ty jsou ale velmi vágní. Například blahobyt obyvatel.

Co je na tom zlého?

To, že se pod něj může skrýt cokoli, třeba to, že v zájmu dosažení blahobytu evropských obyvatel se nebude stavět nějaká silnice v Česku.

Jenže v důsledku vašeho podání můžeme přijít o post eurokomisaře.

To by mi příliš nevadilo. Vždyť ten má podle pravidel EU přímo zakázáno pracovat ve prospěch své země. Hlavní kvalifikací je jeho evropanství. Což samo o sobě je také ideologický nesmysl. A než tam mít Špidlu, je lepší nemít nikoho.

Takže byste si přál, aby český prezident Václav Klaus smlouvu nepodepsal?

Ano. Ta smlouva je podle mne škodlivá. Česká republika, dokonce ani Evropa si ji nezasloužily.

KATEŘINA PERKNEROVÁ

2.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies