VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lobbista Telička: Vlajka je symbol. Čekám, jestli Zeman půjde víc pod povrch

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ - Česko musí v Bruselu srozumitelně říct, co chce, míní bývalý eurokomisař a nynější lobbista Pavel Telička.

3.4.2013 28
SDÍLEJ:

Šéf lobbistické firmy BXL Consulting Pavel Telička.Foto: DENÍK/Kucej Miroslav

Český euroskepticimus je pověstný. Kde má podle vás kořeny?
Pokud hlava státu (Václav Klaus) nebyla schopná říct 
o integračním seskupení jedinou pozitivní věc, tak to samozřejmě má dopad na veřejné mínění. Ostatní tuzemští politici byli pak ve vztahu 
k EU často bezradní a postrádali vizi i odvahu tato témata řešit. Ale ani EU se vždy nezabývá relevantními problémy a někdy je také řeší nerelevantním způsobem. To pak poutá pozornost, i když jde o okrajovou záležitost. Když toto všechno sečteme
s typicky českou skeptickou povahou, tak mě veřejné mínění nijak nepřekvapuje.

Miloš Zeman dnes podepíše tzv. euroval, což jeho předchůdce odmítal. Jde především o symbolické gesto. Má nyní nějaký reálný význam?
Je to návrat k normálu. Smlouvu, která byla dojednána mezi 27 státy EU a kterou schválily obě komory českého parlamentu, stvrdí prezident podpisem. Zvláštní byla naopak předchozí situace, kdy hlava státu celý proces vytrvale blokovala.

Očekávají v Bruselu s novým prezidentem i změnu kurzu české politiky?
Zaznamenal jsem to, ale ta očekávání jsou podobně plytká jako vzkazy z české strany. To, že se téměř deset let po vstupu Česka do EU řeší, že někdo není euroskeptik a že to někdo jiný vítá, je podle mě nedůstojné. Vyvěšení vlajky má symbolický význam, ale chtělo by to jít výrazně víc pod povrch. Zatím jsem od prezidenta Miloše Zemana v tomto ohledu nic zásadnějšího nezaznamenal. Ve funkci je ale teprve krátce, tak uvidíme, s čím přijde.

Kdy může Česko přijmout euro? Má o něj vůbec usilovat?
Rozhodující je, aby Česko splnilo kritéria pohodlně, ne 
s odřenýma ušima. Nevýhody, které se euru přisuzují, souvisejí podle mě právě s malou připraveností států, které už 
v eurozóně jsou. Ale jestli například Lotyšsko, které se ještě nedávno potýkalo s velkými ekonomickými obtížemi, dnes stojí na prahu eurozóny, nevidím důvod, proč by to neměla během pěti nebo šesti let zvládnout i Česká republika. Jsem přesvědčený, že u eura převažují výhody nad nevýhodami a tuzemské firmy obchodující po EU by jej přivítaly.

Když se domlouval unijní rozpočet na roky 2014 až 2020, říkal jste, že Česko bojuje o peníze, které stejně nevyčerpá. V čem je hlavní problém?
Leckdo by asi rád viděl důkladnou analýzu, proč to tak je. Nic takového jsem ale bohužel neviděl. Obecně lze říct, že pokud se na Brusel dlouhá léta díváme skrz prsty a nemáme ambici věci ovlivňovat, tak je logicky informovanost potenciálních žadatelů menší. Česká republika by také měla dát srozumitelně najevo, k čemu peníze z EU chce. Je potřeba říct, čím by země chtěla být, čím by měly být jednotlivé regiony, které sektory jsou prioritní a čeho v nich chceme dosáhnout. Kontrola evropské komise odhalila v Česku řadu chyb na státní i regionální úrovni, možná i selhání kontroly ze strany ministerstva financí. Výsledek je, že peníze často buď nečerpáme včas, čerpáme špatně nebo jsou ty peníze rovnou zneužívány.

Z unie Česko dostává stále výrazně víc, než přispívá. Kdy se situace obrátí?
Čekal bych, že v roce 2013 bude už Česko blíž unijnímu nadprůměru. Na konci rozpočtového období EU, které začne příští rok, bychom se už mohli přiblížit více čistým přispěvatelům. I to by ale znamenalo 20 let v kategorii příjemců. Záleží nejen na vývoji v Česku, ale i v EU. Scénářů je hodně a já si netroufám věštit.

Které ze stovek zákonů a norem vzešlých z Bruselu jsou podle vás nejužitečnější?
Pokud bych měl vypíchnout jedinou věc, vybral bych oblast hospodářské soutěže. Pamatuji si zasedání vlády před lety, kde se rozhodovalo, do kterého podniku půjde státní pomoc. Stamilionové částky putovaly do krachujících podniků. Dnes jsou jasně dané podmínky, za jakých se může veřejná podpora poskytnout. Často nerozhoduje jen Úřad pro hospodářskou soutěž, ale také Evropská komise, která by měla mít dostatečný odstup a měla by být hůře ovlivnitelná. Ušetřili jsme nejen státní rozpočet, ale přitáhli jsme i investory ze zahraničí, kteří by dřív nepřišli.

EU je často vnímaná jako ztělesnění byrokracie. Jako člen takzvané antibyrokratické komise vedené bavorským expremiérem Edmundem Stoiberem máte přitom za cíl s tímto problémem bojovat. Daří se to?
Evropská komise asi před šesti nebo sedmi lety si vytyčila cíl snížení administrativní zátěže o pět procent. Mám ale velkou pochybnost, že se to podařilo. Vznikají stále nové normy, které administrativní zátěž mohou zvyšovat. Někdy i oprávněně, protože přínos normy může převážit negativa v podobě další administrativy. Další věcí je, že byrokracie se pak nabaluje v národních parlamentech, které normy v členských státech implementují. Samotná EU se přitom o osekání administrativy snaží. Komise prodloužila mandát Stoiberově komisi, europarlament má jiný orgán, která toto posuzuje z hlediska jiných pozměňovacích návrhů. Naopak v tomto směru pokulhává rada ministrů, tedy členské státy. Česká republika ale patří k zemím, které mají vlastní orgán určený k omezení administrativy a snižování nákladů, takže je to do značné míry i v našich rukou.

Leckdo by si mohl myslet, že namísto omezování administrativy vznikají jen nové úřady, na její omezení. Není to tak?
Přiznávám, že zvenčí to tak může vypadat, ale pokusím se to vyvrátit na jednoduchém příkladu. Za uplynulá léta byly v institucích EU předloženy návrhy, které měly ušetřit na administrativě zhruba 40 miliard eur. Tyto návrhy přitom vzešly z jednoho interního orgánu komise, který zaměstnává už stávající evropské úředníky a ze Stoiberovy komise, jejímž jsem členem. Tato 15 členná skupina přitom nemá za svou práci žádnou odměnu, s výjimkou proplacení letenek do Bruselu.

12 hvězd na Hradě.

Autor: Martin Dohnal

3.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 28
SDÍLEJ:
David Rath.
11

Soud zamítl Rathovu žalobu kvůli nákladům spojených s vazbou

Ilustrační foto
9

Zdravotním sestrám zřejmě bude stačit nižší vzdělání než nyní

Maminky na brigádě? Dál hrozí, že přijdou o „rodičák"

Maminky, které chtějí od raného věku dítěte pracovat, dávat potomka do jeslí či mateřinek a nepřijít přitom o rodičovskou, mají smůlu. V novele zákona o státní sociální podpoře totiž zůstal stávající limit 46 hodin měsíčně, kdy může být dítě do dvou let v předškolním zařízení. Pokud rodič hodinovou dotaci překročí, ztratí nárok na rodičovskou.

Létající auta? Za tři roky, slibuje Uber

Na včerejší tiskové konferenci společnosti Uber byly představeny futuristické plány na zprovoznění létajících taxi. Šéf Uberu Jeff Holden nastínil, že půjde o malé letadlo vyvíjené spolu s dalšími inovačními společnostmi.

Penta pokračuje v zahraničních akvizicích. Podle Dospivy není na prodej

Finanční skupina Penta miliardáře Marka Dospivy hodlá i letos pokračovat v zahraničních akvizicích, do nichž se pustila v loňském roce. Celková aktivita firem, které má skupina v portfoliu, se loni zvýšila meziročně o 21 procent, zisk skupiny o čtvrtinu. Podle Dospivy není Penta na prodej.

Obchody musí stáhnout německé pudinky, mohou mít v sobě kov

Státní veterinární správa nařídila stáhnout z prodeje pudinkové dezerty od německého výrobce Neuburger Milchwerke GmbH & Co. Německé dozorové orgány informovaly prostřednictvím systému rychlého varování RASFF ostatní členské země o přítomnosti kovového úlomku v balení dezertu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies