VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U lymfomu, kterým onemocněl Karel Gott, je naděje na přežití vysoká

Praha – Zatímco u značné části rakovin můžeme najít konkrétního viníka, rakovina lymfatických uzlin, kterou onemocněl zpěvák Karel Gott, zůstává stále velkou neznámou.

4.11.2015 28
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Boj s ní rozhodně není beznadějný, spíše naopak. Zvítězili nad ní známí hokejisté, kanadské legenda Mario Lemieux či finský útočník Sakku Koivu. Ne každý případ ale měl šťastný konec. Této nemocí podlehl humorista Jiří Grossman či herečka Zuzana Dřízhalová. Karlu Gottovi, devětatřicetinásobnému Zlatému a Českému slavíku, v boji se zhoubným onemocněním přejí uzdravení tisíce fanoušků nejen z ČR. O jeho zdraví včera informoval na první straně nejčtenější německý deník Bild.

Na zpěvákově facebookovém profilu jeho žena uvedla, že její muž „je v těch nejlepších rukou a pod dohledem nejlepších specialistů" v čele s profesorem Trněným a jeho týmem odborníků.

„Při operaci náhlé příhody břišní mu byl diagnostikován Non-Hodgkinův lymfom jako příčina stavu. Byla zahájena cílená léčba tohoto onemocnění za použití nejmodernějších prostředků. V tuto chvíli nelze odhadnout, jak dlouho bude léčba trvat," uvedl 
v prohlášení přednosta kliniky Marek Trněný.
Klinika, na níž se Gott léčí je orientovaná na hematologickou problematiku, je vedoucím pracovištěm pro diagnózu a léčbu lymfomů v ČR.

Bez projevů

I když 90 procent rakoviny lymfatických uzlin, pokud se odhalí včas, je vyléčitelných, představuje tato choroba hrozbu. Nejprve totiž může probíhat bez projevů a později se její projevy často zaměňují s banálními onemocněními. Jedním z rizikových faktorů může být prodělaná infekce mononukleózou, svoji roli hraje i genetika a mužské pohlaví. Nejčastěji rakovinou lymfatických uzlin onemocní právě muži mezi 20 až 30 a mezi 60 až 70 lety.

Rakovina mízních uzlin je šestým nejčastějším nádorovým onemocněním v ČR. Přitom termín lymfom ještě donedávna podle agentury STEM znalo jen pět procent obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. Hodgkinův lymfom je přitom prvním nádorem v historii, který lze vyléčit i v pokročilém stádiu.

„Za posledních třicet let došlo v léčbě těchto nádorů 
k obrovskému kvalitativnímu skoku. Pokrok je tak zásadní, že řada pacientů je dnes kompletně vyléčena," uvádí brněnský onkolog 
a profesor Rostislav Vyzula 
s tím, že Hodgkinovy lymfomy mají o něco lepší prognózu než Non-Hodgkinovy.

„I když i jejich jistou část dnes umíme zcela vyléčit. Bohužel stále existují takové typy, u kterých to zatím neumíme, ačkoliv je třeba odhalíme včas. Jejich léčba je náročnější, někdy se musí přistupovat až k velmi agresivním metodám, které jsou následovány transplantací kostní dřeně," dodává profesor.

„Lymfomů v populaci mírně, ale vytrvale přibývá. 
V posledních desetiletích se bezesporu zkvalitnila léčba, a výrazně se tedy zlepšila i prognóza. Dnes se vedle chemoterapie s dobrými výsledky využívá i cílená biologická léčba," potvrzuje další z předních českých odborníků profesor Jiří Vorlíček z České onkologické společnosti.

Systémová terapie

Vzhledem k tomu, že lymfomové buňky, stejně jako normální lymfocyty, mohou být kdekoli v těle, dostávají se lékaři někdy do situace, že je standardními metodami „nevidí", proto je v těchto případech základem léčby tzv. systémová terapie. Tedy ta, která zasáhne celý organismus. V posledních letech se navíc v některých případech léčí také pomocí protonové terapie. I když u některých lymfomů, pokud je nemocný bez obtíží, by léčba nemusela být nasazena ihned, u většiny nemocných se pro jistotu zahajuje okamžitě.

Oproti minulosti je podle lékařů rozdíl jak v léčbě, tak ve vyléčení a přežití naprosto zásadní a pozitivní. Například u Hodgkinova lymfomu, který tvoří zhruba 15 procent všech lymfomů a postihuje hlavně pacienty mezi 20. a 35. rokem života, došlo podle odborníků v posledních desetiletích k více než trojnásobnému poklesu úmrtnosti.
Na začátku 70. let byla pravděpodobnost, že bude pacient s tímto onemocněním žít pět let, 30 procent, zatímco dnes je 90 procent.

Na pomoc pacientům s maligním lymfomem vzniklo 
v roce 2005 Sdružení LymfomHelp.

„Naše organizace byla založena z iniciativy bývalých pacientů, kteří po sdělení diagnózy vůbec nevěděli, o co se jedná. Přitom toto onemocnění má při správné informovanosti nejlepší prognózu," říká Monika Poulová ze sdružení s tím, že každoročně přibývá pacientů, kteří se na ně obracejí.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

4.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 28
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
20 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies