VYBERTE SI REGION

U lymfomu, kterým onemocněl Karel Gott, je naděje na přežití vysoká

Praha – Zatímco u značné části rakovin můžeme najít konkrétního viníka, rakovina lymfatických uzlin, kterou onemocněl zpěvák Karel Gott, zůstává stále velkou neznámou.

4.11.2015 28
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Boj s ní rozhodně není beznadějný, spíše naopak. Zvítězili nad ní známí hokejisté, kanadské legenda Mario Lemieux či finský útočník Sakku Koivu. Ne každý případ ale měl šťastný konec. Této nemocí podlehl humorista Jiří Grossman či herečka Zuzana Dřízhalová. Karlu Gottovi, devětatřicetinásobnému Zlatému a Českému slavíku, v boji se zhoubným onemocněním přejí uzdravení tisíce fanoušků nejen z ČR. O jeho zdraví včera informoval na první straně nejčtenější německý deník Bild.

Na zpěvákově facebookovém profilu jeho žena uvedla, že její muž „je v těch nejlepších rukou a pod dohledem nejlepších specialistů" v čele s profesorem Trněným a jeho týmem odborníků.

„Při operaci náhlé příhody břišní mu byl diagnostikován Non-Hodgkinův lymfom jako příčina stavu. Byla zahájena cílená léčba tohoto onemocnění za použití nejmodernějších prostředků. V tuto chvíli nelze odhadnout, jak dlouho bude léčba trvat," uvedl 
v prohlášení přednosta kliniky Marek Trněný.
Klinika, na níž se Gott léčí je orientovaná na hematologickou problematiku, je vedoucím pracovištěm pro diagnózu a léčbu lymfomů v ČR.

Bez projevů

I když 90 procent rakoviny lymfatických uzlin, pokud se odhalí včas, je vyléčitelných, představuje tato choroba hrozbu. Nejprve totiž může probíhat bez projevů a později se její projevy často zaměňují s banálními onemocněními. Jedním z rizikových faktorů může být prodělaná infekce mononukleózou, svoji roli hraje i genetika a mužské pohlaví. Nejčastěji rakovinou lymfatických uzlin onemocní právě muži mezi 20 až 30 a mezi 60 až 70 lety.

Rakovina mízních uzlin je šestým nejčastějším nádorovým onemocněním v ČR. Přitom termín lymfom ještě donedávna podle agentury STEM znalo jen pět procent obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. Hodgkinův lymfom je přitom prvním nádorem v historii, který lze vyléčit i v pokročilém stádiu.

„Za posledních třicet let došlo v léčbě těchto nádorů 
k obrovskému kvalitativnímu skoku. Pokrok je tak zásadní, že řada pacientů je dnes kompletně vyléčena," uvádí brněnský onkolog 
a profesor Rostislav Vyzula 
s tím, že Hodgkinovy lymfomy mají o něco lepší prognózu než Non-Hodgkinovy.

„I když i jejich jistou část dnes umíme zcela vyléčit. Bohužel stále existují takové typy, u kterých to zatím neumíme, ačkoliv je třeba odhalíme včas. Jejich léčba je náročnější, někdy se musí přistupovat až k velmi agresivním metodám, které jsou následovány transplantací kostní dřeně," dodává profesor.

„Lymfomů v populaci mírně, ale vytrvale přibývá. 
V posledních desetiletích se bezesporu zkvalitnila léčba, a výrazně se tedy zlepšila i prognóza. Dnes se vedle chemoterapie s dobrými výsledky využívá i cílená biologická léčba," potvrzuje další z předních českých odborníků profesor Jiří Vorlíček z České onkologické společnosti.

Systémová terapie

Vzhledem k tomu, že lymfomové buňky, stejně jako normální lymfocyty, mohou být kdekoli v těle, dostávají se lékaři někdy do situace, že je standardními metodami „nevidí", proto je v těchto případech základem léčby tzv. systémová terapie. Tedy ta, která zasáhne celý organismus. V posledních letech se navíc v některých případech léčí také pomocí protonové terapie. I když u některých lymfomů, pokud je nemocný bez obtíží, by léčba nemusela být nasazena ihned, u většiny nemocných se pro jistotu zahajuje okamžitě.

Oproti minulosti je podle lékařů rozdíl jak v léčbě, tak ve vyléčení a přežití naprosto zásadní a pozitivní. Například u Hodgkinova lymfomu, který tvoří zhruba 15 procent všech lymfomů a postihuje hlavně pacienty mezi 20. a 35. rokem života, došlo podle odborníků v posledních desetiletích k více než trojnásobnému poklesu úmrtnosti.
Na začátku 70. let byla pravděpodobnost, že bude pacient s tímto onemocněním žít pět let, 30 procent, zatímco dnes je 90 procent.

Na pomoc pacientům s maligním lymfomem vzniklo 
v roce 2005 Sdružení LymfomHelp.

„Naše organizace byla založena z iniciativy bývalých pacientů, kteří po sdělení diagnózy vůbec nevěděli, o co se jedná. Přitom toto onemocnění má při správné informovanosti nejlepší prognózu," říká Monika Poulová ze sdružení s tím, že každoročně přibývá pacientů, kteří se na ně obracejí.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

4.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 28
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies