VYBERTE SI REGION

Macek: EU je klub, kde má váhu síla nebo chytrost

Praha - Přečtěte si rozhovor s politikem Lukášem Mackem působícím v Dijonu, který nemá pro pád vlády během předsednictví omluvu.

4.5.2009 25
SDÍLEJ:

Lukáš Macek na jednom z předvolebních mítinků.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Ve volbách do Evropského parlamentu před pěti lety výrazně uspělo SNK-Evropští demokraté, které tehdy vedl exministr zahraničí Josef Zieleniec. V EP zasedli tři zástupci tohoto subjektu. Jeho štafetu letos přebírá tým kolem mladého politologa Lukáše Macka, který je lídrem kandidátky.

Působíte střídavě v Česku a Francii. Co říkáte na pád vlády uprostřed českého předsednictví?
Je to velký malér, Česká republika z vlastní vůle zahodila důležitou roli, která jí byla svěřena. Navíc jsme hodně poškodili pověst nových zemí, které přistoupily do EU po roce 2004. Bohužel jsme posílili hlasy z těch starých, že nováčci jsou nezralí.

Kdo za to nejvíc může?
Všechny strany zastoupené ve sněmovně nesou svůj díl viny. Vládní koalice neudělala vše pro dohodu s opozicí ještě před zahájením předsednictví. Minimálně se měla zavázat ke schválení Lisabonské smlouvy a nabídnout ČSSD personální vhled do přípravy a průběhu předsedání EU. Na druhou stranu podle mne neexistuje omluva pro opozici, která využila slabosti a pýchy vládní koalice. Státotvorné strany měly vládní garnituru tvrdě zkritizovat, ale se shozením kabinetu počkat až na červenec.

Ale proč je to tak strašně důležité?
Evropská unie je svého druhu klub, v němž má každý člen sílu podle délky členství, bohatství, zkušeností. Nejdůležitější však je, jak vás vnímají ti druzí. Když jste malí a chudí, ale máte velmi chytré názory, berou vás vážně. Česko teď získalo pověst země, která poté, co jednou za 13 let dostala možnost vést všechny ostatní, není schopna se šest měsíců nehádat.

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdí, že těch chytrých myšlenek Topolánkovo předsednictví moc nepředvedlo.
Předsednictví nebylo nic úžasného. Ale lepší šedivé a úředníky dobře zvládnuté šéfování než to, které uprostřed mandátu spáchá politickou sebevraždu. Mimochodem to naše bylo zúřadováno skvěle, určitě lépe než francouzské. Jenže to jsou neviditelné věci. Média viděla aktivního Sarkozyho, nikoli, že technicky to v minulém půlroce občas skřípalo. U nás je to přesně naopak. Politické vedení je prostě nezbytné. Když skončilo, přijelo na schůzku ministrů pro místní rozvoj místo 27 ministrů sedm. Když tu nemají politického partnera, tak raději budou telefonovat Švédům, aby se s nimi domluvili, co se bude dít, až se předsednictví chopí někdo se silným mandátem.

Vedete kandidátku velmi proevropské strany, podporujete Lisabonskou smlouvu. Jak byste třeba starším voličům vysvětlil, proč by vás měli následovat?
Pomohl bych si poselstvím o Svatoplukových prutech. My žijeme ve světě, který rodí silné hráče, jako jsou Čína, Indie, Brazílie vedle ostřílených mocností USA a Ruska. Buď bude Evropa jednotná, sváže své pruty a bude těmto globálním subjektům skutečným partnerem, nebo budeme samostatnými pruty, jimiž si každý bude hýbat podle svých potřeb.

Jak by to provázání mělo být pevné?
Jde o spolupráci nového typu, kdy se jednotlivé státy rozhodly v některých oblastech postupovat společně, ale zároveň mají plno pojistek, aby zájmy členských zemí nebyl přehlédnuty. Je to cesta kompromisů, kdy občas nepůjde o zcela výhodné řešení pro ten který stát, ale o takové, za nímž bude váha půl miliardy občanů.

Například?
Počátkem roku lidé v Bulharsku a Rumunsku mrzli, protože Rusko se s Ukrajinou nedohodly na dodávkách plynu. Tyto dvě země by ale určitě nepostupovaly tak lehkovážně, kdyby na druhém konci kohoutku stál silný vyjednavač s jasnou možností vyvolat reciproční sankce.

Lisabonská smlouva proto počítá s funkcí evropského prezidenta a ministra zahraničí. Ten takovou persónou bude?
Smlouva k tomu otvírá prostor. Bude i na Evropském parlamentu, jak se toho státy chopí. Zde se také bude formulovat energetická politika a bude velmi záležet, jak bude slyšet český hlas, který má na tomto poli dost svých zkušeností a také dobře zná ruského partnera. Pochopitelně zase je důležité, jak tyto poslance budou vnímat ostatní a zda je budou brát vážně.

Chcete říct, že někteří z nich jsou na posměch?
Europoslanci za ODS, kteří neustále zpochybňují samo hřiště, na němž se pohybují, vyvolávají dojem neustálého útočení. S takovým partnerem se těžko spolupracuje a když to lze, raději se mu vyhnete. Poslanci KSČM, jichž je hodně, svým ideologickým postojem a příslušností ke krajní evropské levici se sami vykazují na okraj. Hlavní bitvy se odehrávají v proudu, který je zásadní i na domácí politické scéně. Strany, které tam jsou trvale ve strukturální opozici, hrají i v Bruselu druhé či třetí housle.

SNK-ED souhlasí s umístěním amerického radaru. Nevadí vám, že v tom nemáte oporu EU?
Odjakživa jsem zdůrazňoval, že postup české vlády ve věci radaru byl chybný. Kritizovali jsme, že nešlo o projekt projednaný v rámci EU. Navíc Topolánkův spěch byl kontraproduktivní. Mnoho lidí proti základně protestují, neboť šlo o radar od Bushe, čili symbol veškeré špatnosti. Radar od Obamy by jim třeba tolik nevadil. Topolánek také nedokázal vysvětlit, proč je to pro něj tak klíčová věc. A když tvrdí, že je to důležitější než Lisabonská smlouva, jde o absolutní nesmysl. Smlouva je o uspořádání EU, v němž budeme žít další desítky let a týká se všech oblastí života, včetně ekonomických pravidel. Radar je dílčí problém ve specifické oblasti národní bezpečnosti.

Tečkou za předsednictvím EU pod vedením Mirka Topolánka bude summit Východního partnerství. Je to políček Rusku, nebo důležitá strategická snaha EU přitáhnout k těsnější spolupráci další země?
Je to důležitá věc. Francouzské předsednictví rozehrálo jižní větev spolupráce. Už kvůli jisté rovnováze je namístě přijmout určitou vyvažují iniciativu. Rusko si zatím nebylo schopno položit, natož zodpovědět otázku, proč se jeho sousední země, které k němu mají řadu vazeb, z nich touží vymanit.
Rusko se bude muset naučit těmto zemím dát srovnatelné garance, jaké bylo schopno dát Německo Belgii, Nizozemsku či Lucembursku, které s ním mělo tragické zkušenosti.

Jste jednoznačně pro vstup Chorvatska do EU, Turecka podmíněně, ale má šestice těchto postsovětských států o členství usilovat?
Východní partnerství není předpokojem pro vstupu do EU. Stejně jako neprobíhá debata o tom, že země stedoevropského partnerství, Alžírsko nebo Libye, by měly mít ambici vstoupit do EU.

Ty ale – na rozdíl od Běloruska či Moldávie – v Evropě nejsou ani geograficky.
To je jistě nutné odlišit. Až Bělorusko splní politická kritéria přijetí, do unie by vstoupit mělo, stejně jako země západního Balkánu. Území zakavkazských republik do EU nepatří. Stejně tak jsem skeptický ke členství Turecka nebo Ukrajiny. Myslím, že není férové je tahat za nos. Turecku Evropa už třicet let slibuje to, co nikdy nesplní. Velkorysá nabídka ano, ale ne plnohodnotné členství. Tureckým přátelům bychom měli sdělit, že ekonomická otevřenost je žádaná, ale vstup do politické integrace z mnoha důvodů, včetně geopolitického a kulturního vývoje, není možná.

Ve svém programu slibujete, že se svými voliči budete komunikovat celých pět let. Proč a jak?
Volebním okrskem europoslance je Česká republika. Pokud se jím stanu, chci mít jednu centrální kancelář, která ale bude mobilní a bude se za voliči stěhovat. Je totiž neustále nutné lidem vysvětlovat, k čemu je Evropský parlament, Lisabonská smlouva, přijímané normy. Voliči si navíc už zvykli se svými domácími starostmi chodit za poslanci či senátory. Ale s těmi evropskými nemá za kým jít. Já chci pro ně být evropským ombudsmanem. Chci tu být pro podnikatele, kteří mají problémy s předpisy v Německu nebo pro studenty, kteří chtějí studovat v Dijonu. Minimálně dva dny v roce tak budu úřadovat v každém krajském městě.

Je reálný váš druhý slib, tedy projekt Evropské univerzity ve Štrasburku a Praze?
Je to těžší než v roce 2004, kdy o tom hovořil Josef Zieleniec. Špidlova vláda tehdy odmítla tu věc vzít za svou. Paralelně tehdy s myšlenkou univerzity, která by sídlila ve Štrasburku a ušetřila náklady za cestování europoslanců, přišel dnes už zesnulý polský politik Bronislav Geremek. Tyto dva projekty bychom velmi rádi oživili a ve spolupráci s českou vládou ho začali uskutečňovat. Měl by to být i jasný signál, že EU bere velmi vážně investice do vzdělání a integraci Evropy. Pokud bude v EP sedět pár energických mladých poslanců, pro něž to bude životní téma, můžeme být úspěšní.

Lukáš Macek (1976) vystudoval Pařížský institut politických studií, nyní působí jako ředitel dijonské pobočky Science Po se zaměřením na evropské záležitosti. Pracoval v týmu europoslance Josefa Zileniece a prezidentského kandidáta Jana Švejnara. Plynně hovoří třemi jazyky. Jeho francouzská žena Delphine se naučila česky a těší se na život v ČR.
Přečtěte si také rozhovor s Janem Březinou: Nižší ceny elektřiny jen pro potřebné

Autor: Kateřina Perknerová

4.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 25
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies