VYBERTE SI REGION

Madeleine Albrightová: Češi by neměli být takoví pesimisté

Praha /ROZHOVOR/ – Přestože Madeleine Albrightová má i po odchodu 
z čela americké diplomacie náročný program, únava na ní nebyla znát. Jak vidí ze zámoří současné Česko a co si myslí o zdejší politice?

27.10.2012 75
SDÍLEJ:

Madeleine AlbrightováFoto: Deník/Divíšek Martin

Řekla jste, že vaše poslední kniha je mimo jiné milostným dopisem Československu. Jaký význam má ale svátek 28. října v dnešní době?
Je to pořád důležité, i když ta země už vlastně neexistuje. Pro mě je zajímavé, že si teď Češi a Slováci rozumí lépe než dřív. Nemůžeme samozřejmě zůstat úplně stejní, protože lidé i politika se v průběhu let mění, ale demokracie je důležitá stále. Lidé by si měli připomínat myšlenky Tomáše Garrigua Masaryka a pracovat na nich.

Na první pohled se zdá, že Američané jsou o něco větší patrioti než Češi. Je to skutečně tak?
Američané jsou velcí patrioti, ale v jejich případě je to něco jiného. Nedávno jsem byla na konferenci, kde jeden Němec řekl, že Amerika je nápad. Lidé vědí, že mají společnou budoucnost a to je důvod, proč se cítí jako Američani, 
i když jejich kořeny jsou jiné. V Evropě se historické kořeny národů řeší mnohem víc. Člověk musí dát pozor na jednu věc. Je dobré být patriot, ale láska k vlasti nikdy nesmí přerůst v nenávist k ostatním.

Co se vám při návštěvách Česka nejvíc líbí?
Především, že je to krásné místo. A zdejší mladé lidi mám moc ráda. Byla jsem na Karlově univerzitě v Praze a Masarykově univerzitě v Brně a dostávala jsem tam velmi chytré otázky. Mladá generace je víc zvědavá, mezinárodní a hodně cestuje.

Co vás naopak nejvíc mrzí?
Že někteří lidé jsou tu takoví pesimističtí. Já jsem optimista a věřím, že věci můžou dopadnout dobře, jen když na tom lidé pracují. Nelíbí se mi, že někteří lidé jen čekají na to, že se jen tak objeví někdo, aby je vedl. Každý má přece zodpovědnost něco dělat, aby jeho země byla lepší.

Madeleine Albrightová

Setkáváte se v USA s krajany?
Někdy ano. Mám moc ráda, když za mnou Češi přijedou 
a občas se objeví i nějaký český student na univerzitě v Georgetownu, kde učím. Můj otec byl velmi mladý, když přijel do USA a naše rodina se v emigrantské politice nijak neangažovala. Ale když se Václav Havel stal prezidentem a přijel do USA, všude bylo najednou spoustu lidí, kteří byli opravdu hrdí na to, že se tu narodili.

Václav Havel byl na prezidenta malého státu ve světě hodně populární. Bude podle vás trvat dlouho, než se v Česku objeví někdo podobný?
Doufám, že někoho takového najdete. Myslím, že Václav Havel byl opravdu vzácný člověk a báječný prezident. Dobře chápal, co bylo Československo zač a čím by mohla být Česká republika. Nechci se plést do vaší politiky, ale trošku mi dělá starost, že lidi často nerozumí tomu, jak báječný Václav Havel byl. Někteří si až po jeho smrti začali připomínat, co všechno udělal a jaký byl. Myslím, že je v české politice potřeba někdo, kdo dá lidem dobrý příklad, jak se chovat.

Co vás vedlo k napsání vzpomínkové knihy Pražská zima?
Tu knihu jsem napsala z více důvodů. Jednak pro Američany, aby pochopili, jaká tu byla a je báječná země, jak jsou tu lidé chytří a zvídaví. Ale napsala jsem ji i pro Čechy, aby trochu poznali svou historii. Jak došlo k mnichovské dohodě, jak komunisté převzali moc a podobně. Nakonec ta knížka poučuje o trochu víc, než jsem plánovala, což mi nejvíc došlo, až když jsem přijela do Česka. Ale přesto doufám, že si ji lidi přečtou a z té historie se trochu poučí.

Která postava z české historie je vám nejbližší?
To jste mě zaskočil. Tam je tolik významných lidí! Ale z toho, co jsem měla možnost poznat, tak pro mě osobně by to byl Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel. Měli byste si jich vážit. To se nestává tak často, že tak malá země má za jedno století tak důležité osobnosti, které jsou vážené v celém světě.

Jak hodnotíte současné postavení České republiky ve světě?
Pro mě bylo důležité, že jsme s prezidentem Billem Clintonem pomohli České republice do NATO, brali jsme ji jako partnera. Chápali jsme země ve střední Evropě jako státy, se kterými si rozumíme a se kterými můžeme spolupracovat. To je vidět i podle toho, co se děje v Afghánistánu, kde se s českými vojáky počítá jako s partnery, na které je spolehnutí. Trochu mě ale mrzí, co se nyní děje v souvislosti s Evropou, že se to celé trochu drolí. Myslím si totiž, že myšlenka Evropské unie je moc dobrá. Česká republika by měla být uprostřed dění, a ne najednou říkat, že unie není dobrá věc. Spolupráce s ostatními je pro každý stát zásadní.

Madeleine Albrightová

Poslední dobou se v EU řeší hlavně ekonomická témata. Je současná politika přízemnější?
Pravda je taková, že demokracie musí pomoct nejen v tom, aby lidé mohli volit, ale i v tom, aby se mohli najíst. Politika a ekonomie se oddělit nedají. Ale na druhou stranu není všechno jen o ekonomii, jak tvrdí marxisté. Lidé musí na demokracii pracovat a pomáhat jí. Demokracie pak zas pomůže lidem příznivým vlivem na ekonomiku.

Co považujete za svůj největší úspěch v aktivní politice?
Pro mě byl největší úspěch to, co jsme udělali v Kosovu. Někteří Srbové tam vraždili lidi nebo je zavírali do koncentračních táborů, a co dělali Slobodan Miloševič (bývalý prezident Srbska – pozn. red.) a Radovan Karadžič (předák bosenských Srbů – pozn. red.), bylo příšerné.
My jsme se jako mezinárodní lídr rozhodli, že se s tím něco musí udělat. Miloševič pak skončil před soudem v Haagu a Kosovo je nyní nezávislá země. Myslím, že jsme udělali dobrou věc.

Jaké politické rozhodnutí byste naopak vzala zpátky?
Mrzí mě, že jsme v době, kdy jsem byla americkou velvyslankyní v OSN, včas nezasáhli ve Rwandě. Protože i tam byli lidé vražděni kvůli tomu, čím se narodili, ne kvůli tomu, co dělali. Můj názor je, že když víme o špatnosti, která se v nějaké zemi děje, a máme moc na to, abychom zasáhli, měli bychom to udělat. Moc státu totiž znamená zároveň i zodpovědnost za to, co se děje jinde.

Chybí vám vysoká politika?
Mně se to moc líbilo. Vždycky říkám, že lidé, kteří po odchodu z vysoké pozice mluví 
o tom, jak se jim ulevilo, lžou. Mezinárodní politiku mám ráda a věnuji se jí pořád, i když 
z jiné pozice. Pracuji v Národním demokratickém institutu pro mezinárodní vztahy, moc mě baví učit na univerzitě a jinak jezdím po světě a říkám si, co chci (smích).

Madeleine Albrightová

Proslula jste svojí brožovou diplomacií. Jakou brož byste si dnes vzala třeba na setkání 
s Vladimirem Putinem?
Mě ty brože někdy dostávaly do problémů. Nikdy se mi nelíbilo, jak Vladimir Putin postupoval v Čečensku. Znáte ty tři opice, které gestikulují: neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo? Když jsme letěli 
v roce 2000 na summit do Moskvy, připnula jsem si zrovna takovou brož. Putin říkal: My vždycky sledujeme, jakou má paní Albrightová brož, proč si vzala ty opice? To proto, že to, co děláte v Čečensku, je zlo, řekla jsem. Putin se na mě příšerně rozzlobil a i Clinton se na mě podíval hrozným pohledem, jestli jsem se zbláznila, že kvůli hloupým opicím zkazím celý summit. Ale víte co? Já bych si ty opice vzala zase. Protože se mi pořád nelíbí, co Putin v Rusku dělá. Mám Rusy moc ráda a mrzí mě, že to má tamní opozice tak těžké. Svět by si měl dávat pozor na to, co se tam děje.

Není tajemství, že v amerických prezidentských volbách podporujete Baracka Obamu. Koho 
z prezidentských kandidátů byste ale ráda viděla na Pražském hradě?
Já se opravdu raději budu držet té americké politiky. Tohle je věc Čechů, aby si zvolili. Do toho bych vám nechtěla nijak zasahovat.

Jsou pro voliče v obou státech obecně důležité jiné věci?
Zajímavé je, že to úplně velký rozdíl není. Pro každého je teď důležité, jestli má práci, jaké platí daně a proč je platí. Tady i v Americe je ale problém, že lidé často nechápou, jak je všechno ve světě provázané. Všichni jsme na jedné lodi. A problém na celém světě je i to, že lidé ztratili důvěru v instituce. Nevěří parlamentu ani ministrům.

Mluví se o tom, že postavení USA ve světě pomalu slábne. Jak se změní mocenské uspořádání světa v příštích letech?
Já jsem před minulými volbami v USA sepsala pět velikých problémů, se kterými si bude muset budoucí prezident poradit. Týkalo se to terorismu, šíření jaderných zbraní, ekologických otázek, rostoucího rozdílu mezi bohatými 
a chudými a demokracie ve světě. Člověk nemusí být moc chytrý na to, aby viděl, že to jedna země nezvládne. Amerika je pořád nejsilnější a nejbohatší země na světě, ale není důležité, aby USA byly všude. Mnohem lepší je, když budou země spolupracovat.

Madeleine Albrightová

MADELEINE ALBRIGHTOVÁ

• Narodila se jako Marie Jana Körbelová na pražském Smíchově. Její otec byl československý diplomat, který po roce 1948 emigroval do Spojených států.

• Má tři dcery: Katherine a dvojčata Anne a Alice. V letech 1952 až 1982 byla provdaná za novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta.

• Byla nejprve velvyslankyní USA při OSN (1993 až 1997), poté americkou ministryní zahraničí (1997 až 2001).

• Nyní vyučuje na univerzitě Georgetown a píše knihy. Tu nejnovější s názvem Pražská zima letos v Česku vydalo nakladatelství Argo.
Zřejmě nejkontroverznější stránkou působení Madeleine Albrightové v čele americké diplomacie pro mnoho Čechů zůstává role USA během konfliktu v Kosovu.

Autor: Martin Dohnal

27.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 75
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Brusel schválil Česku miliardy na velké infrastrukturní projekty

Brusel - Tři velké projekty obnovy české silniční a železniční sítě v celkové hodnotě 161 milionů eur (asi 4,35 miliardy Kč) z evropských fondů schválila Evropská komise, která to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies