Soud v pátek znovu potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Ten před dvěma lety konstatoval, že na dílo dopadá zákon o církevních restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989. Galerie se u soudu hájila tím, že obraz pod zákon nespadá, protože byl ve vlastnictví státu už před tímto obdobím. Podle soudu ale stát vlastnictví obrazu deklaroval až v roce 1958.

Čtěte také: Městský soud se bude znovu zabývat sporem o Madonu z Veveří

Obraz byl církevním majetkem 

Galerie se u soudu hájila tím, že obraz pod zákon nespadá, protože byl ve vlastnictví státu už před tímto obdobím. Podle soudu ale stát vlastnictví obrazu deklaroval až v roce 1958. Podle předsedy odvolacího senátu Milana Chmelíčka důkazy potvrzují, že obraz byl v rozhodném období církevním majetkem.

„Jsme přesvědčeni, že smyslem restitučního zákona je odškodnění křivd. Pokud stát tvrdí, že deklaroval své vlastnictví dříve, tak ho měl deklarovat jednoznačně. A nic takového z provedených důkazů nevyplývá," řekl předseda odvolacího senátu Milan Chmelíček. Podle něj důkazy potvrzují, že obraz byl v rozhodném období církevním majetkem. S obrazem, na rozdíl od kaple, ve které byl uložen, nakládala podle soudu církev od poloviny 18. století jako se svým vlastnictvím. "Platila jeho opravu, byl zanesen v inventářích," upozornil Chmelíček.

Farnost prokázala, že obraz jí patřil v pol. 18. století

Galerie chtěla své vlastnictví dokázat také tím, že byl obraz příslušenstvím kaple, která je ve vlastnictví státu od počátku 19. století. Chmelíček ale uvedl, že církev obraz využívala při bohoslužbách, a proto patří jí.

„Dospěli jsme ke stejnému závěru jako při našem prvním rozhodnutí," řekl soudce. „Farnost Veverská Bítýška prokázala, že obraz jí patřil už minimálně v polovině 18. století a nebyly shledány žádné důkazy o tom, že by od té doby do roku 1958 o vlastnictví měla přijít, obraz darovala, nebo ho nabyl stát," řekl novinářům po skončení jednání právní zástupce církve František Severin. Zástupkyně galerie Štěpánka Vincencová se k rozhodnutí vyjádřit nechtěla.

Madona je součástí expozice Diecézního muzea 

Ředitel galerie Jiří Fajt  sdělil, že další postup zváží ve chvíli, kdy obdrží písemné odůvodnění rozsudku. Jednání s farností o osudu díla byla podle něj už vyčerpána a další debaty asi k ničemu nepovedou. Vedení Národní galerie vyjádřilo přání, aby restituent zajistil vzácnému dílu nezbytnou odbornou péči a veškeré bezpečnostní a klimatické podmínky.

Brněnské biskupství považuje dnešní verdikt za potvrzení správnosti předchozích rozhodnutí, díky kterým se Madona z Veveří už loni dostala do držby veverskobítýšské farnosti. „Je dobře, že obraz Madony z Veveří, který je součástí expozice Diecézního muzea, je nejen místem zastavení milovníků umění, odborné veřejnosti, ale také poutníků, kteří k němu po staletí přicházeli se svými modlitbami - s prosbami i s projevy díků za jejich vyslyšení," řekla mluvčí biskupství Martina Jandlová.

Čtěte také: Národní galerie trvá na souhlasu úřadu s přemístěním Madony z Veveří

Expozici si za rok prohlédlo 10 tisíc lidí 

Madona z Veveří byla dlouho ozdobou sbírek Národní galerie v Praze. Loni v březnu, po úspěchu farnosti u soudu obraz svěřila Diecéznímu muzeu v Brně. Od vystavení obrazu zaznamenalo téměř trojnásobný nárůst návštěvnosti. Stálou expozici sakrálního umění si za rok prohlédlo asi 10 tisíc lidí, řekl ve čtvrtek ředitel muzea Martin Motyčka.

„Došlo k určitému návratu původní funkce obrazu. Lidé se k němu chodí modlit, pořádají se tam poutě, chodí tam školní výpravy, ministranti. Nemá to jen ten původní atribut historicko-kulturní památky, ale má to i ten atribut, ke kterému asi původně vznikla - to jest milostný obraz madony," řek Severin.

Obraz se ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků 

Madona z Veveří je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 zdobila kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí. V současnosti je pro veřejnost uzavřený.

Obraz se na konci 30. let minulého století v souvislosti s politickými událostmi ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej darovalo Národní galerii v Praze.

Výběr informací o obrazu Madona z Veveří (soud dnes rozhodl, že obraz patří církvi):- Madona z Veveří je jedním z nejcennějších deskových obrazů českého gotického malířství. Pochází z poloviny 14. století, autorství je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Dílo bylo pravděpodobně objednáno jako oltářní obraz pro kapli hradu Veveří nedaleko Brna, který od roku 1335 patřil Karlu IV. V poslední době byl obraz jedním ze stěžejních děl v expozici středověkého umění v Anežském klášteře v Praze, v červenci 2015 ho vláda zařadila mezi národní kulturní památky.
- Podle informací NG neexistují o osudech obrazu v dalších staletích žádné dostupné zprávy, nejpozději v 18. století ale visel v kapli Matky Boží, stojící poblíž hradu, která patřila majitelům panství a sloužila jako hřbitovní kostel; spravovala ji farnost ve Veverské Bítýšce. O vlastnictví kaple se v 19. století vedly spory mezi vrchnostenským velkostatkem a obcí Veverská Bítýška. Pře byla ukončena v roce 1887, když kapli zapsali do pozemkových knih jako majetek Mořice Hirsch-Gereutha, majitele hradu Veveří.
- Dědic panství Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim patřil po roce 1918 k odpůrcům pozemkové reformy a v roce 1925 proto československý stát koupil všechen baronův majetek včetně čtyř kostelů a kaple na Veveří. Stát se zavázal nadále vykonávat patronátní právo vůči nabytým církevním stavbám, které převzalo Ústřední ředitelství státních lesů a statků.
- V roce 1932 byl obraz Madony z Veveří představen v tisku jako znovuobjevené dílo gotického malířství. Jak uvádí Národní galerie, teprve poté se začala církev (konkrétně farnost ve Veverské Bítýšce a biskupská konzistoř v Brně) dožadovat vlastnictví díla. Spor ale nebyl do poloviny 30. let rozhodnut, v roce 1936 pak převzala obraz do své péče Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, přímá předchůdkyně NG. Součástí sbírek Národní galerie se Madona z Veveří stala v roce 1958.
- Katolická církev požádala NG o navrácení obrazu v prosinci 2013 podle zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Galerie ovšem dílo - na rozdíl například od dvojice obrazů Petera Paula Rubense či Vyšebrodského oltáře, vydaných v září 2014 - vrátit odmítla. Církev se proto v únoru 2015 obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, který rozhodl o tom, že NG musí obraz vydat farnosti ve Veverské Bítýšce. Galerie se v září 2015 proti verdiktu odvolala, ale marně, verdikt o vydání potvrdil pražský městský soud. Národní galerie poté podala dovolání k Nejvyššímu soudu, to však nemá odkladný účinek, a NG loni v březnu předala vzácné dílo farnosti, která obraz svěřila Diecéznímu muzeu v Brně.
- Po dovolání Národní galerie Nejvyšší soud loni v prosinci vrátil případ k novému projednání. Dnes pražský městský soud rozhodl, že obraz patří církvi.
- Národní galerie ve sporu uváděla, že neexistuje důkaz pro to, že by se od konce 30. let snažila farnost ve Veverské Bítýšce či brněnská konzistoř dospět k dořešení sporu o vlastnictví obrazu. Podle církve ale z listinných důkazů z 30. let minulého století vyplývá, že vlastníkem obrazu, jenž tvořil součást oltáře, byla farnost. Církev argumentovala i tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle něhož by o toto dílo přišla.
- Madona z Veveří není jediným výtvarným dílem, které církev získala podle zákona o majetkovém vyrovnání. Asi největší pozornost vzbudil převod několika jiných uměleckých děl ze sbírek Národní galerie. V září 2014 převzali zástupci církve dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský oltář a části Puchnerova oltáře. Všechna díla ale na základě vzájemné dohody zůstala i nadále ve stálých expozicích NG, Rubensovy obrazy ve Šternberském paláci, gotická díla pak v klášteře sv. Anežky.
- Z nemovitostí byly vydány například chrám na Zelené hoře, památka ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, který brněnské biskupství převzalo v srpnu 2014. Na stejném prestižním seznamu je zapsán i zámek v Kroměříži, který olomoucké arcibiskupství převzalo (krom Květné zahrady) od Národního památkového ústavu (NPÚ) počátkem roku.