Magistrů je moc, ministerstvo chce spíš bakaláře

Praha - Počet zapsaných studentů bakalářských oborů se za poslední desetiletí zvýšil čtyřikrát, magisterských ale šestkrát.

Autor:
Kateřina Perknerová

| Sdílet

Diskutovat (9) 31.3.2010 20:03

Posluchárna vysoké školy. Ilustrační foto.

Autor: DENÍK/Archiv

Chceme kvalitní, pružné a profesně zaměřené vysokoškoláky, říkají zástupci zaměstnavatelů. A mají na mysli absolventy bakalářských oborů, kteří nejsou nedopečenými magistry, ale komplexně připravenými osobnostmi. „Tenhle závazek z roku 1999, jemuž se říká Boloňský proces, jsme splnili hlavně na papíře.

Vysokoškolské studium se mnohde jen mechanicky rozdělilo na tříleté a navazující dvouleté, aniž by se to dotklo obsahu a struktury studia,“ říká šéf týmu pro reformu VŠ vzdělání na ministerstvu školství Jakub Fischer. Státy EU se tehdy zavázaly, že zavedou třístupňové vysokoškolské vzdělání, kreditní systém a vzájemné uznávání kvalifikace.

„Osobně magistra k ničemu nepotřebuji, ale ve společnosti to má větší zvuk a trochu na mne tlačí i zaměstnavatel,“ říká novinářka Adéla, která si dodělává magisterské studium dálkově. Potvrzuje tak přesvědčení, které se uhnízdilo v české kotlině, totiž že vysokoškolské vzdělání má jen ten, kdo vystudoval celý pětiletý program. A má titul magistra. Proto plných 85 procent bakalářů postupuje dál do magisterského studia. „To je zcela nežádoucí, 60 procent prostupnosti je maximum,“ míní Fischer.

Dělení studia nemusí být rozumné

Sám má ale zkušenost, že nejen studenti, ale i garanti oborů se brání zkracování svých programů. „Třeba psychologové tvrdili, že za tři roky nemůže člověk získat ani základní znalosti oboru,“ uvádí konkrétní příklad. Prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štěch Deníku potvrdil, že na mnoha školách studium rozdělili jen formálně. „V České republice jsme nezvládli motivovat vysoké školy, aby se soustředily jen na bakalářské studium. Na druhou stranu se ukazuje, že z hlediska mezinárodního uznání kvalifikace není vždy rozumné tlačit na dělení studia,“ míní Štěch. Nedělené pětileté běhy se momentálně otevírají jen na medicíně, fakultě veterinárního lékařství, právech a na pedagogických fakultách připravujících učitele pro 1. stupeň ZŠ.

Univerzity trvají na produkci magistrů i proto, že jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. Ministryně školství Miroslava Kopicová to chce změnit. „Financování by se víc mělo odvíjet od výsledků výzkumu a vývoje. Kdo je neprokáže, peníze nedostane a bude se muset víc zaměřit na přípravu bakalářů,“ soudí Kopicová. Podle dostupných informací by v budoucnu příjmy univerzit měly záviset na počtu studentů ze 70 procent.