VYBERTE SI REGION

Manželství vyšlo z módy, není koho si brát

ČR - Výrazně se zvýšila věková hranice novomanželů i prvorodiček. Čtyřnásobek dětí se rodí mimo manželství.

19.12.2009 88
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

Bylo jich šest a tvořili nerozlučnou partu, čtyři kluci a dvě dívky. Poprvé se potkali před třiceti lety, kdy začali studovat vysokou školu. Teď se sešli a bilancovali.

Jediný Vladimír prožívá vzorové manželství. Oženil se s kolegyní ze studií, má s ní tři potomky, bydlí v rodinném domku. Václav zůstal celý život sám, je úspěšným manažerem. Marianna se vdala do zahraničí, děti nemá. Janovi se brzy po doktorské promoci narodil syn, po deseti letech se ale rozvedl a teď žije v partnerství s mladší ženou, a níž má dcerku. Marek si vzal rozvedenou paní, s níž vychoval její i společné dítě. Kateřina první bezdětný svazek ukončila a z druhým manželem si po třicítce pořídila dvě ratolesti.

„V popsaném vzorku se promítají všechny typické změny, jimiž manželství v posledních letech prošlo,“ potvrzuje Anna Šťastná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Za hlavní trend ve vývoji tradiční partnerské instituce označuje věkový posun.

„Před listopadem 89 se děvčata vdávala průměrně v 21 letech, muži ve 24, děti měli do dvou let. Nyní se hranice posunula o pět let nahoru. Ale je zcela běžné, že ženy mají prvního potomka až po třicítce,“ říká autorka letošního výzkumu o neúplných rodinách.

Zatímco dříve manželství a rodičovství bylo životním cílem většiny ženské populace, dnes je tomu jinak.

„Mladí lidé chtějí hlavně vystudovat, cestovat a profesně se ukotvit. Rodičovství odkládají až do momentu, kdy tohle získají,“ vysvětluje Šťastná.

Ženy na lovu

V počtu mimomanželských ratolestí bylo Československo na evropském chvostu. Z deseti tisíc v roce 1989 se loni toto číslo vyšplhalo na 43 tisíc.

Odborník na manželské a partnerské vztahy, psycholog Petr Šmolka v té souvislosti upozorňuje na jev, typický pro poslední dvacetiletí: „Je tu velká skupina 33letých nezadaných kvalitních žen, které se rozhlídnou po seznamovacím trhu a zjistí, že je to bída. Buď uloví ženatého muže kolem čtyřicítky, padesátky, který už má odrostlé děti a je ochotný k dramatické životní změně, nebo zůstanou samy.“

Dodává, že předsedové dvou největších stran, Jiří Paroubek a Mirek Topolánek, jsou přímo ukázkové případy.

Šťastná ale připomíná i jinou možnost: „Většina samoživitelek je z nižších sociálních vrstev.“

Profesor Možný tento jev nazývá krizí méně vzdělaných a nízkopříjmových mužů. „Než aby si takového budoucí matka uvázala na krk, raději vychovává dítě sama.“

V proměně manželství a rodiny hraje velkou roli také majetek. Byty se za socialismu přidělovaly takřka výhradně manželským párům s dětmi.

„Motivem byly také novomanželské půjčky. Když vláda avizovala jejich zrušení v roce 1991, počet uzavřených sňatků rok předtím výrazně stoupl,“ podotýká Šťastná. Finance stojí častokrát dokonce za úvahami o ukončení svazku. „Když už lidé nahromadí nějaký majetek, těžko se vyrovnávají s jeho dělením. Udržují se kvůli tomu i manželství jinak zralá na rozpad,“ míní Šmolka.

Rodiny


Manželé roku 1968: Mladým dneska rozhodně nezávidíme

Chomutov – Brali se v pohnutém roce 1968, kdy uvolněný režim socialismu s lidskou tváří nahradila normalizace. Přesto na ty časy vzpomínají raději než na cokoli jiného. „Mělo to něco do sebe. Něco, co se potom už nikdy neopakovalo,“ vzpomíná Anna Jandová.

Do manželství prý šli bez koruny v kapse a ani si nebrali žádné půjčky. Prý nechtěli. Do roka si přesto dokázali našetřit na novou kuchyň a obývák. „Ze začátku jsme bydleli v jedné místnosti u rodičů v jejich domě,“ svěřuje se manžel Anny Jandové Jiří. „Byla to taková nouzovka, protože jsme měli zažádáno od podniku o byt,“ dodává. Byt prý už měli dostat, ale plány jim překazila nešťastná událost. Jiřího maminka zemřela a odkázala mu půlku rodinného domu, kde žijí dodneška. „Můžu vám říct upřímně, žádná výhra to nebyla. Jiní s bytem jen zamkli dveře a mohli odjet. S barákem tohle udělat nemůžete, je to samá práce,“ stěžuje si Anna.

První dítě se jim narodilo po dvou letech, a jelikož bylo stále nemocné, paní Jandová s ním zůstala čtyři roky na mateřské. Prý se to bez jednoho platu dalo utáhnout, i když si zrovna vyskakovat nemohli. Občas si vyjeli i na dovolenou.

První a vlastně jediné auto, které si Jandovi za socialismu pořídili, byl sovětský Moskvič. „To bylo v sedmasedmdesátém,“ vzpomíná Jiří. „Samozřejmě, že jsme neměli tolik peněz, ale i když mám k půjčkám odpor, tenkrát jsme si ji vzali,“ vypráví. Se splácením rodina žádné problémy neměla, takže ani tento zásah do rozpočtu se pro jejich peněženku nestal osudným. A nestalo se jí osudným ani narození druhého dítěte, které stejně jako to první Jandovi neplánovali. Jak sami říkají, tyto věci nechávali na vyšší moci.

Kdyby se ale prý měli brát teď a mít děti, hodně by si to rozmýšleli. „Už jen bydlení. I když se dělaly pořadníky, byty byly mnohem dostupnější. Podívejte se na ty dnešní ceny. Slušný byt se počítá v milionech. A pak nezaměstnanost, to za nás nebývalo,“ svěřuje se Jiří Janda s tím, že mladým dnes rozhodně nezávidí. (vj)

Manželé současnosti: za rok dítě, za tři roky statek

Praha – Vzali se letos v srpnu, v den, kdy oslavili sto měsíců svého vztahu. Oba ukončili magisterské studium a nyní studují postgraduál a k tomu pracují na půl úvazku. Měsíční příjem jejich domácnosti je asi 50 tisíc. Oba se narodili ve stejném roce, 1982. Jak žije manželský pár současnosti?
„Brali jsme se z lásky, protože cítíme, že to tak má být. Chceme žít jako tradiční, spořádaná rodina, nejdřív svatba, potom děti,“ říká Zuzana S. (redakce zná celé jméno).

„Od té doby, co jsme dokončili studium na vysoké škole, vycházíme s penězi lépe. Během studia nás podporovali rodiče,“ říká. Mladí manželé mají jasno. „O miminko se chceme začít snažit tak za rok, uvidíme, kolik dětí nakonec budeme chtít mít. V horizontu tří let bychom už ale rádi měli své bydlení, na venkově,“ plánuje manžel Tomáš.

Ze Strašnic do přírody

Už šest let je jejich domovem pronajatá garsonka ve starých Strašnicích, ale život v Praze jim už nějakou dobu přijde příliš hektický. „Chtěli bychom statek, ideálně ještě s dalšími lidmi. Každý by měl svou bytovou jednotku a pak by tam byly společné prostory, jídelna, obývací pokoj. Postupně bychom chtěli chovat i pár hospodářských zvířat,“ neskrývá nadšení Zuzana.

Nyní na své plány šetří, měsíčně přidá každý z nich pět tisíc ke třiceti tisícům, které jim dali rodiče jako věno. Zbytek padne na nájem, jídlo, kulturu, zábavu, cestování, nebo pejska, kterého si nedávno pořídili. Nájem v garsonce je čtyři a půl tisíce měsíčně, k tomu další tisíc za spotřebu, plus účty za internet a telefony. Stařičký Renault z roku 1989 si také často žádá opravu, a pokud ji nezvládnou známí, spolkne další peníze.

Tomáš se Zuzanou zvažují vydat se ještě společně na několik měsíců na studijní pobyt. Na rozdíl od svých rodičů mohou svobodně cestovat a využívat možnosti stipendií v zahraničí. „Jeli bychom do nějaké anglicky mluvící země, abychom si zlepšili angličtinu. A samozřejmě jedině spolu,“ směje se Zuzana. (kot)

Autor: Kateřina Perknerová

19.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 88
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies