VYBERTE SI REGION

Marksová a Zaorálek chtějí jednat se Zemanem o odebraných dětech

Praha - Kvůli kauzám českých dětí, které v cizině z rodin odebraly tamní úřady, by se rádi s prezidentem Milošem Zemanem sešli ministryně práce Michaela Marksová a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Jednat chtějí také o prezidentově návrhu mezistátní smlouvy s Norskem o postupu při ochraně dětí. Marksová to řekla ČTK. Případné smlouvy mezi Norskem a Českem vyvolaly před pár dny spor mezi Hradem a Zaorálkem. Zeman oznámil, že se na znění s ministrem dohodl. Zaorálek to popřel.

10.3.2016 4
SDÍLEJ:

Michaela MarksováFoto: Deník/Martin Divíšek

„Chceme s panem ministrem Zaorálkem jít za panem prezidentem a spíš než přes média si to možná vyříkat osobně," uvedla Marksová. Podle ní norské úřady odebraly v posledních šesti letech tři české děti, jedno se vrátilo k rodičům. „Ve Velké Británii je to téměř 200 odebraných dětí. Ptám se, proč se pan prezident zaměřuje na Norsko a neříká nic o Velké Británii. Mezitím jsou ještě jiné země, kde máme víc odebraných dětí než tři v Norsku," řekla ministryně. Důvody odebrání jsou podle ní stejné, jaké by byly i v Česku – příslušný úřad situaci vyhodnotí a rozhodne, že dítě už v rodině nemůže zůstat, protože by to ohrožovalo jeho život či zdraví.

Podle Zaorálkovy mluvčí Michaely Lagronové termín schůzky s prezidentem zatím nebyl stanoven. „Nový návrh smlouvy neřeší vydávání dětí, ale sociálně právní ochranu. Garantem musí tedy být ministerstvo práce," uvedla mluvčí. Právníci ministerstva zahraničí návrh analyzovali, dokumenty má i resort práce.

Zemanova smlouva vznikla ve spolupráci s podporovateli rodin odebraných dětí. „Vychází z mezinárodních úmluv a respektuje je," řekla ČTK členka výboru podporovatelů, poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09).

Prezident předložil už druhý návrh. První dohoda měla zajistit vydávání odebraných českých dětí z Norska do Česka či norských z ČR do vlasti. Nynější osmnáctistránkový dokument popisuje, jak by měly české a norské úřady v kauzách dětí postupovat. O zahájení řízení by musely druhý stát neprodleně informovat. Jeho instituce by se mohly do jednání zapojit, pokud by si to rodič přál. Důvodem zásahu do rodin by nesměly být kulturní odlišnosti či rozdílná výchova. Zatímco v Norsku je ale například tělesné trestání dětí trestné, v Česku nezákonné není.

Dvakrát do měsíce po 12 hodinách

Děti by bylo možné odebrat jen výjimečně, pokud by opatření na pomoc rodinám selhala. Kdyby k němu úřady musely přikročit, dítě by mělo jít k příbuzným či pěstounům, kteří mají stejnou státní příslušnost. Nebylo by možné dlouhodobě rozdělit sourozence. Pokud by děti byly v náhradní péči v zahraničí, měly by právo na pravidelné návštěvy země svého původu.

Rodiče by se měli s potomky vídat aspoň dvakrát do měsíce po 12 hodinách. Setkávat by se s dětmi měli i příbuzní. Pěstouni by měli výchovu či vzdělávání s rodiči konzultovat. Se zbavením rodičovské odpovědnosti by měli otcové a matky souhlasit. Souhlas by nebyl nutný, kdyby se dopustili „zavrženíhodného jednání". S osvojením by pak musel souhlasit i stát, odkud děti pocházejí. Smlouva by se použila i na neukončená řízení, ukončené kauzy by se do roka přezkoumaly.

Podle právníků návrh smlouvy upřednostňuje spíš zájem rodičů než dětí. Není také v souladu s mezinárodními úmluvami. Problém představuje i dopad na už uzavřené případy. Potíže se ale dají odstranit, pokud se vyškrtnou či upraví některá ustanovení, hlavní záměr smlouvy by se pak ale vytratil, míní právníci.

Autor: ČTK

10.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Hospodští mají z EET strach. Lídři se v debatě zamýšleli, zda oprávněně

Praha /VIDEO/ - Dalším důležitým tématem předvolební debaty lídrů byla problematika zavedení EET. Hospodští si totiž stěžují, že EET a potenciální, plošný zákaz kouření jim pořádně zkomplikují podnikání. Jak se k této otázce postavili jednotliví představitelé politických stran a jakou protiváhu mohou hospodským nabídnout? 

Na odpočívadle u D8 policisté zajistili cizince, zřejmě Syřany

Klecany – Na odpočívadle u dálnice D8 nedaleko Klecan u Prahy dnes odpoledne zajistili policisté 11 dětí a dospělých, zřejmě Syřanů. Policisté zjišťují jejich totožnost. Mohlo by jít o běžence, připouští policie.

Švýcarsko zadrželo bosenskou muslimku obviňovanou z vraždy dítěte

Bern/Sarajevo – Švýcarské úřady zadržely bosenskou muslimku, která je podezřelá, že za války v Bosně v letech 1992–1995 brutálně zavraždila srbské dítě. S odvoláním na bosenskou prokuraturu to dnes oznámila bosenská média. Právě prokuratura požadovala, aby nyní šestapadesátiletá žena, žijící ve Švýcarsku, byla zatčena.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies