VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Marksová a Zaorálek chtějí jednat se Zemanem o odebraných dětech

Praha - Kvůli kauzám českých dětí, které v cizině z rodin odebraly tamní úřady, by se rádi s prezidentem Milošem Zemanem sešli ministryně práce Michaela Marksová a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Jednat chtějí také o prezidentově návrhu mezistátní smlouvy s Norskem o postupu při ochraně dětí. Marksová to řekla ČTK. Případné smlouvy mezi Norskem a Českem vyvolaly před pár dny spor mezi Hradem a Zaorálkem. Zeman oznámil, že se na znění s ministrem dohodl. Zaorálek to popřel.

10.3.2016 4
SDÍLEJ:

Michaela MarksováFoto: Deník/Martin Divíšek

„Chceme s panem ministrem Zaorálkem jít za panem prezidentem a spíš než přes média si to možná vyříkat osobně," uvedla Marksová. Podle ní norské úřady odebraly v posledních šesti letech tři české děti, jedno se vrátilo k rodičům. „Ve Velké Británii je to téměř 200 odebraných dětí. Ptám se, proč se pan prezident zaměřuje na Norsko a neříká nic o Velké Británii. Mezitím jsou ještě jiné země, kde máme víc odebraných dětí než tři v Norsku," řekla ministryně. Důvody odebrání jsou podle ní stejné, jaké by byly i v Česku – příslušný úřad situaci vyhodnotí a rozhodne, že dítě už v rodině nemůže zůstat, protože by to ohrožovalo jeho život či zdraví.

Podle Zaorálkovy mluvčí Michaely Lagronové termín schůzky s prezidentem zatím nebyl stanoven. „Nový návrh smlouvy neřeší vydávání dětí, ale sociálně právní ochranu. Garantem musí tedy být ministerstvo práce," uvedla mluvčí. Právníci ministerstva zahraničí návrh analyzovali, dokumenty má i resort práce.

Zemanova smlouva vznikla ve spolupráci s podporovateli rodin odebraných dětí. „Vychází z mezinárodních úmluv a respektuje je," řekla ČTK členka výboru podporovatelů, poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09).

Prezident předložil už druhý návrh. První dohoda měla zajistit vydávání odebraných českých dětí z Norska do Česka či norských z ČR do vlasti. Nynější osmnáctistránkový dokument popisuje, jak by měly české a norské úřady v kauzách dětí postupovat. O zahájení řízení by musely druhý stát neprodleně informovat. Jeho instituce by se mohly do jednání zapojit, pokud by si to rodič přál. Důvodem zásahu do rodin by nesměly být kulturní odlišnosti či rozdílná výchova. Zatímco v Norsku je ale například tělesné trestání dětí trestné, v Česku nezákonné není.

Dvakrát do měsíce po 12 hodinách

Děti by bylo možné odebrat jen výjimečně, pokud by opatření na pomoc rodinám selhala. Kdyby k němu úřady musely přikročit, dítě by mělo jít k příbuzným či pěstounům, kteří mají stejnou státní příslušnost. Nebylo by možné dlouhodobě rozdělit sourozence. Pokud by děti byly v náhradní péči v zahraničí, měly by právo na pravidelné návštěvy země svého původu.

Rodiče by se měli s potomky vídat aspoň dvakrát do měsíce po 12 hodinách. Setkávat by se s dětmi měli i příbuzní. Pěstouni by měli výchovu či vzdělávání s rodiči konzultovat. Se zbavením rodičovské odpovědnosti by měli otcové a matky souhlasit. Souhlas by nebyl nutný, kdyby se dopustili „zavrženíhodného jednání". S osvojením by pak musel souhlasit i stát, odkud děti pocházejí. Smlouva by se použila i na neukončená řízení, ukončené kauzy by se do roka přezkoumaly.

Podle právníků návrh smlouvy upřednostňuje spíš zájem rodičů než dětí. Není také v souladu s mezinárodními úmluvami. Problém představuje i dopad na už uzavřené případy. Potíže se ale dají odstranit, pokud se vyškrtnou či upraví některá ustanovení, hlavní záměr smlouvy by se pak ale vytratil, míní právníci.

Autor: ČTK

10.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies