Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Marksová: Dávky na byt brzdí zaměstnanost, minimální mzda musí růst

Praha - Zvýšení zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací nepomáhají dávky na bydlení, které dorovnávají i poměrně vysoké náklady na byt. Potřeba je výraznější růst minimální mzdy, aby se zvedl rozdíl mezi výdělkem a příspěvky od státu. V Praze na konferenci o minimální mzdě to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Minimální mzda dosahuje nyní 9200 korun. Od ledna se zvýší na 9900 korun.

26.11.2015 3
SDÍLEJ:

Michaela MarksováFoto: Deník/Martin Divíšek

„Chceme, aby nízkopříjmová kategorie pracovala. Potřebujeme výrazně vyšší minimální mzdu, aby se rozevřely nůžky mezi dávkami a příjmem z práce. Životní a existenční minimum jsou nízké částky. Problém představují ale dávky na bydlení. Těm lidem se hradí poměrně vysoké náklady. Když překročí hranici příjmu o pár set korun, tak přijdou o velkou sumu peněz, které jim hradí bydlení," uvedla Marksová.

Podle ní není systém dávek na bydlení ideální a „je složité ho rozmotat". Podmínky je potřeba upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat, řekla ministryně.

Ministerstvo už dřív plánovalo změny v dávkách na bydlení. Nyní se v Česku vyplácejí dvě – příspěvek a doplatek. Podle plánů se v budoucnu měla poskytovat dávka jen jedna. Resort navrhuje také další snížení doplatků lidem v ubytovnách.

Dávky na bydlení se vypočítávají z normativních nákladů, které stanovuje vláda. Příspěvek se poskytuje domácnostem, pokud jim na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. V Praze se letos normativy pohybují podle počtu lidí v domácnosti v nájmu od 7623 do 18.674 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4409 do 11.676 korun. Jinde v republice jsou nižší. Doplatek dorovnává výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Životní minimum jednotlivce činí 3410 korun, rodičů se dvěma malými dětmi pak 9450 korun.

Minimální mzda existovat musí

Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Podle Marksové v příštím roce dosáhne asi 36 procent. Odbory už dřív uváděly, že při dosavadním tempu zvyšování minimální mzdy kabinet své předsevzetí nejspíš nesplní. „Uvidíme, jestli politická reprezentace 40 procent dodrží," řekl dnes předák Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy se stavěli zaměstnavatelé. Podle nich se v některých odvětvích podniky teprve vzpamatovávají z krize a některé firmy by také mohly propouštět.

Podle Marksové v zemi, jako je ČR, minimální mzda existovat musí. Nízký podíl nejnižšího výdělku k průměrnému označila za „jednu z několika ostud", které Česko má.

Autor: ČTK

26.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeologické nálezy v Předmostí
34

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
4

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Nová strategie MZV: více Čechů v mezinárodních organizacích

Více českých občanů v mezinárodních organizacích si slibuje ministerstvo zahraničí od strategie, kterou příští týden předloží na jednání vlády šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Česko je podle ministerstva v mezinárodních organizacích, jejichž je členem, dlouhodobě nedostatečně zastoupeno. Cílem strategie je poskytnout zájemcům o místa kvalitnější odbornou přípravu a lépe ji koordinovat.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení