Havířovské chapadlo bylo jen jedním z několika velké chobotnice, v níž šlo několika desítkám lidí především o zisky z daňových úniků. Proč ale někdo vyrobil jedovatý alkohol? Proč soud dosud neuzavřel havířovskou větev? Proč policie v kauze někoho chrání? V rozhovoru pro Deník na některé otázky odpovídá právě Martin Svoboda.

Ve vašem stánku celá kauza odstartovala. Byl jste první, kterého policie zatkla a obvinila. Zatímco aktéři dalších větví celorepublikové metanolové chobotnice už byli odsouzeni a tresty si odpykávají, vy na verdikt soudu stále čekáte. Proč se řešení vašeho případu tak vleče?

Ano, vše započalo 6. září 2012 skutečně ve stánku, který jsem dříve provozoval. Já sám netuším, proč se řízení tak protahuje. Snad soud chce vše důkladně prošetřit. Pořád se odhalují nové skutečnosti. My se odvolali jenom jednou proti prvnímu verdiktu Krajského soudu ve Zlíně. Vrchní soud v Olomouci uznal, že naše námitky jsou opodstatněné a rozsudek zrušil. Teď čekáme na další jednání ve Zlíně.

Jak zněl první rozsudek?

Až na jednoho obžalovaného, který byl zproštěn, bylo nás zbývajících pět odsouzeno k nepodmíněným trestům o různé délce. Já osobně k sedmi rokům ve věznici s dozorem. Proti tomuto verdiktu jsme se odvolali, když jsme namítali, že soud nevyhodnotil správně důkazy, nevyslechl svědky a rozhodl v rozporu se zákonem. V tom nám dal Vrchní soud zapravdu a krajský soud se s tím bude muset vypořádat.

Co říká obžaloba?Obžalovaný Martin Svoboda v přesněji nezjištěné době od konce měsíce srpna 2012 do 6.9.2012 v Havířově zakoupil od obžalovaného Martina Posládka za přesně nezjištěnou částku dosud blíže nezjištěné množství alkoholických nápojů, které obžalovaný Posládek opatřil prostřednictvím obžalovaného Michala Klösela a Martina Jirouta z pokoutného zdroje od již odsouzeného Jiřího Vaculy, který je vyrobil minimálně zčásti ze směsi metylalkoholu a etylalkoholu v přesně nezjištěném poměru, dodané koncem srpna 2012 již odsouzenými Fianem a Křepelou, přičemž obžalovaný Martin Svoboda tyto alkoholické nápoje, minimálně zčásti kontaminované metylalkoholem a neopatřené kontrolní páskou, aniž by prověřil jejich zdravotní nezávadnost a kvalitu, dodal do provozoven na území města Havířova, především do provozovny na ulici SNP 5 v Havířově-Šumbarku, k přímému prodeji koncovým konzumentům, kterým byly tyto závadové alkoholické nápoje prezentovány jako zcela běžné alkoholické nápoje typu rum/tuzemák, vodka, apod.
V důsledku požití kontaminovaného alkoholu a intoxikace metylalkoholem došlo k úmrtí čtyř osob a u jednoho došlo k intoxikaci metylalkoholem, a pouze včasnou a odbornou lékařskou péčí nedošlo k úmrtí poškozeného, avšak došlo k oboustranné trvalé ztrátě zraku.


Celá metylová kauza byla rozdělena na několik větví. Celá byla odhalena právě na základě prvních případů zemřelých a těžce nemocných lidí v Havířově. V čem je váš případ jiný?

Vím, že odsouzeni už jsou i jiní prodejci, minimálně jeden také z Havířova. Případ se řešil u ostravského soudu. U nich za naprosto stejnou činnost, padly podmíněné tresty. Jak vím, prodejce dokonce u soudu uvedl, že neví, kdo mu alkohol dodával, což je velmi zajímavé. Informace o dalších případech mám jen z doslechu. Tam se mělo jednat o výrobce, kteří jeli ve velkém, kteří vyráběli líh chemickou úpravou například kapaliny do ostřikovačů. Můj případ je zcela odlišný. Já po celou dobu žil v domnění, že prodávám alkohol vyrobený v zavedené likérce. Ano, samozřejmě, jako každý jiný obchodník jsem se snažil nakupovat co nejlevněji, abych obstál v konkurenci. Byli prodejci, kteří prodávali za ještě nižší ceny.

Netušil jste, že alkohol je šizený?

Pokud jde o alkohol, já jsem ho odebíral několik let od dodavatelů, které jsem považoval za naprosto spolehlivé. Alkohol pocházel ze zavedených likérek. Poslední dva roky byl dodavatelem Martin Posládek, kterému alkohol dováželi přímo zaměstnanci likérky HP Premium. Jako prodejce nemám jak ověřit, zda je obsah barelů nebo lahví zdravotně nezávadný. Za to přece musí ručit výrobce. Jiné by to bylo, kdyby někdo přišel s tím, že teprve ve skladu nebo přímo v prodejně někdo s alkoholem manipuloval a ovlivnil jeho kvalitu. Ale toto se nestalo.

Tady to začalo. Snímek stánku v Havířově-Šumbarku z 6. 9. 2012, kdy celníci a hybgienici zahájili první šťáru, která se rozvinula do rozsáhlé kauzy přesahující hranice republiky. Zdroj: Deník/Libor Běčák

Závadný alkohol ale ve vašem stánku nalezen byl…

Ano, to nepopírám. Policie zajistila barely, ve kterých byl zjištěn metyl. Jak se zjistilo, tento alkohol měl menší podíl metylu, než jaký byl zjištěn u jiných prodejců nebo ve skladech a tajných skrýších odhalených v republikové kauze. Já jsem alkohol policii bez okolků vydal. Netušil jsem, že obsahuje něco, co nemá. Já také od samého začátku říkám, od koho jsem alkohol odebíral, kdo mi ho dovážel a odkud ho dovážel. To, že s ním někdo manipuloval, za to skutečně nemůžu a snažím se to dokázat. Podobně na to může doplatit každý prodejce. Pokud by například hospodskému do hospody přivezli sud s otráveným pivem, asi by taky nebyl za otravu hostů vinný hospodský, ale ten, kdo s pivem manipuloval a otrávil ho. Stejné by to bylo u prodejce pečiva, kterému by přivezli otrávené pečivo. Copak on má šanci to poznat? Má být za to zodpovědný?

Kdo tedy nese vinu na tom, že se do vašeho stánku dostal jedovatý alkohol?

Určitě výrobce. Zatímco však v jiných větvích byl zajištěn alkohol v různých skladech a skrýších, v našem havířovském případu to policii trvalo podezřele dlouho a žádný takto ukrytý alkohol nakonec nalezen a zajištěn nebyl. Policie tak měla jen alkohol, který jsem jim vydal já. Já jsem totiž nekupoval alkohol od pochybných dodavatelů, ale od distributora, který byl zaměstnancem likérky.

Máte představu, jak došlo k tomu, že alkohol obsahoval jedovatý metyl?

Těch možností je více. S alkoholem mohlo cestou od výrobce k zákazníkovi manipulovat více lidí. Já jsem byl uznán vinným proto, protože jsem tento alkohol prodával, nikoli, že bych ho vyráběl. Za vinu je mi soudem kladeno, že jsem si neověřil, zda je alkohol zdravotně nezávadný. Je to absurdní. Já jsem doplatil na to, že mě podvedl dlouhodobě spolehlivý zaměstnanec likérky. Někteří lidé začali vyrábět pokoutně svůj alkohol, který stáčeli do barelů s označením likérky HP Premium. Já ani prodavačky jsme nemohli poznat, že jde o jiný alkohol. Proto tvrdím stále to stejné, že já jsem to neštěstí nezavinil. Já o tom, že ten alkohol je jedovatý, nic nevěděl. Naprosto stejně jsem mohl dopadnout i já a mí blízcí, protože jsme tento alkohol pili také, naštěstí ne zřejmě z té konkrétní jedovaté várky.

Jiní lidé tolik štěstí neměli. Někteří zemřeli, další oslepli…

To je pravda a je mi samozřejmě všech líto. Proto by měli být zodpovědní lidé spravedlivě potrestáni. Ale, jak jsem uvedl, právě v našem havířovském případě policisté výrobce jedovatého alkoholu neodhalili. Je pak těžké, ne-li dokonce nemožné, posoudit, zda se ti lidé otrávili právě tím alkoholem, který koupili u nás, nebo to byl alkohol z jiné prodejny. I ti lidé, kteří pili ten alkohol, tvrdí, že nakupovali v různých prodejnách, v jeden den vypili půl litru a druhý den pili jiný alkohol. Právě proto není prokázáno, že všechen alkohol, který pili, pocházel z mého stánku.

Jak probíhalo vyšetřování a soudní proces?

Těch pochybností v celém případu je mnohem více. Provázejí samotné vyšetřování i soudní projednávání. Je mi podezřelé, že policie některé lidi kryje skrytou identitou. Proč? Proč v tomto případě?
Zajímavý byl i průběh domovní prohlídky. Když jsem se po 40 dnech vrátil domů z vazby, zjistil jsem, že u mě byla provedena domovní prohlídka. V garáži však byl alkohol, který nikdo nezabavil. Jak mohli vědět, že právě tento alkohol je nezávadný? Vzal jsem pár lahví do tašek a přinesl jsem je přímo k soudu. Alkohol jsem přinesl do soudní síně, postavil před senát a ptal se, jak to, že mi ho nezabavili. Senát to ale vůbec nezajímalo. Soudce spíše zajímalo, jak jsem se s alkoholem dostal do soudní budovy.
Na svědka se skrytou identitou přišlo u soudu. Navrhoval jsem výslech konkrétního svědka, což mi bylo odmítnuto, byť i státní zástupce s tím nejdříve souhlasil, ale později toto svědectví nepotřeboval a soud tento výslech odmítl. Jak se ukázalo, právě tato osoba je vedena jako utajený svědek se skrytou identitou pod jménem Kozel. Když je tedy utajovaný, proč nemohl být vyslechnut? Tají snad něco důležité v této kauze? Nevím, co si o tom mám myslet.
Někteří další svědci sice před soud přišli, ale odmítli vypovídat s tím, že by si mohli způsobit trestní stíhání. Už jen to svědčí o tom, že by neměli být jen v pozicích svědků.

Ani u soudu nebylo odhaleno, kdo jedovatý alkohol vyrobil?

Míchačů bylo více. Konkrétní zdroj alkoholu, který byl zajištěn v mém stánku, zjištěn nebyl. Mělo však být zjištěno, že alkohol míchal například Jiří Vacula, který k tomu používal různé suroviny. Vacula byl odsouzen v jiné větvi. Právě on měl zájem na tom, aby měl k dispozici stejné barely a etikety, v jakých alkohol dodávala likérka. Alkohol se tehdy dodával v barelech o objemu 5,95 litru, ze kterých se v prodejnách rozléval zákazníkům. Takto se prodával asi 5 let. Ještě předtím se čepoval z 25litrových barelů.
Jak vyplynulo z vyšetřování, řidiči se přiznali k tomu, že z likérky odházely barely s kolky, které se neporušené odlepovaly a vracely zpátky k výrobci. To samotné nemělo vliv na kvalitu alkoholu, ale daňové úniky.
Hotový alkohol pak dodával Martinu Posládkovi, který ho dále distribuoval prodejcům. Ti však, stejně jako já, žili v přesvědčení, že jde o legální alkohol z likérky.

Proč nestačilo šidit na daních? Proč se někdo rozhodl dodat do sítě jedovatý líh, kterého se pak ten alkohol míchal?

Nemůžu říct. Já to nevím. Nikdy bych nebyl takové prase, jako ti lidé, kteří ten alkohol vyráběli z různých chemických látek, z kapaliny do ostřikovačů.