Máš příjem 16 tisíc? Zaplatíš školné

Už za dva a půl roku by studenti vysokých škol měli za své studium platit.

Zatím ale nebylo jasné, kolik, kdy a s jakým splátkovým kalendářem. Věcný návrh zákona se rodil dlouho až do minulého týdne ho neznali ani představitelé univerzit.

Deník má k dispozici verzi, která pracuje s mnoha variantami, ale jasným sdělením:

– platby se zavedou od školního roku 2013/14

– maximální roční výše školného bude dvacet tisíc korun

– školné se bude moci splácet během studia, po jeho absolvování, nebo v průběhu dalších let

– vysoké školy dostanou peníze ihned

– na školné i životní náklady v celkové výši 40 tisíc korun ročně si bude možné vzít půjčku

– půjčka se bude splácet buď během studia nebo po dosažení dvojnásobku minimální mzdy, tedy 16 tisíc korun

– splácení se odkládá, pokud je absolvent na mateřské a rodičovské dovolené, je nezaměstnaný nebo jeho příjem klesl pod 16 tisíc korun (v těchto případech splácí jen úrok)

– úrok z půjčky nesmí přesáhnout pět procent (po dobu studia ho bude za studenta platit stát)

– pokud posluchač magisterského studia zaplatí 100 tisíc korun za pět let a vezme si půjčku

– výdaje státu jsou odhadovány na 200 – 400 milionů korun ročně

Tento závěr, s nímž půjde ministr školství Josef Dobeš (VV) na vládu, je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou. V těch se totiž hovořilo o odloženém školném, které by absolventi spláceli až po dosažení průměrného hrubého příjmu v zemi.

Ten ve 2. čtvrtletí letošního roku činil 23 797 korun. Bakaláři ho dosahují v průměru po šesti letech od ukončení studia, magistři po dvou. Je ale pochopitelně mnoho těch, kteří takový příjem nemají ani po deseti či více letech práce. „Právě to byl důvod, proč se nakonec koaliční odborníci shodli na variantě dvojnásobku minimální mzdy,“ řekla Deníku tisková mluvčí resortu Kateřina Savičová.

Podle předsedy České studentské unie Jiřího Kohouta je tato částka ale velmi nízká. „Splácení by mělo začít u přijatelnější sumy, takto nastavené kritérium v podstatě znamená, že školné bude přímé, nikoli odložené,“ sdělil Kohout.

Speciální spoření

Návrh předpokládá, že na studium si budou moci lidé střádat, a to buď díky rozšíření stavebního spoření, nebo zavedením obdobného speciálního spořícího systému. Státní podpora by činila maximálně pět tisíc korun a ukládat by člověk musel nejméně pět let. Na školné bude moci přispívat i zaměstnavatel a částku pak uplatnit jako daňově uznatelný náklad.

„Úrok zaplacený absolventem při splácení půjčky bude moci absolvent uplatňovat jako odpočitatelnou položku od základu daně z příjmů,“ píše se v předloze. Akademičtí funkcionáři nejsou z Dobešova díla nadšeni. Například místopředseda Rady vysokých škol a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška míní, že nejjednodušší a sociálně spravedlivé by bylo zavedení absolventské daně. Podle průzkumu Centra pro výzkum studentského mínění tři pětiny studentů se zavedením školného souhlasí, ale jen pokud by jeho výše nepřesáhla 5000 korun za semestr.

Čtěte také:Školné na univerzitách? Až dvacet tisíc za rok