Šéf Cermatu Jiří Zíka má po ruce několik logických argumentů, především ten, že bez hlubšího rozboru procentních údajů nelze vynášet kategorické soudy. „S úspěšností velmi silně hýbe, jak se slabší část přelévá mezi matematikou a cizím jazykem a snaží se tou maturitou proplout," řekl Zíka ČTK. Žáci si totiž stále mohou vybírat druhý povinný předmět mezi matematikou a cizím jazykem. Když maturanti ze středních odborných škol jeden rok dramaticky selžou v matematice, druhý rok jejich následovníci zvolí raději němčinu, která se v některých regionech a studijních oborech učí častěji než angličtina. Jenže němčina je objektivně náročnější jazyk, 
a tak v ní středoškoláci selhávají. Letos z ní ruplo 26,3 procenta žáků, což je nejvíc v pětileté historii státní maturity.

Před novým vedením ministerstva školství tak stojí nelehký úkol zjistit, zda se žáci zhoršují proto, že testy neodpovídají tomu, co se během středoškolského studia naučí, nebo kvůli výuce samotné. Šéfka resortu Kateřina Valachová (ČSSD) se kloní k druhé variantě, podle ní totiž příčina velkého počtu propadlíků nespočívá v podobě maturitní zkoušky.

Kusá informace nestačí

S tím však nesouhlasí vedoucí komunikace vzdělávací společnosti EDUin Bohumil Kartous: „Zásadní problém je, že nevíme, jestli můžeme maturitní testy srovnávat a z jejich výsledků vyvozovat, zda posun ve znalostech není způsoben právě jimi. Test lze nastavit tak, že jím nemusí projít vůbec nikdo, může za tím být i politická objednávka. Do doby, než Cermat předloží důvěryhodnou analýzu srovnatelnosti výsledků jednotlivých zadání ve všech letech, si mohu myslet cokoliv. Kusá informace o tom, kolik lidí propadlo letos a kolik loni, nic neříká."

Bohumil Kartous po Cermatu žádá, aby zveřejnil statistická data ke všem úlohám. Před jejich zařazením do maturitního portfolia se totiž musejí otestovat na zkušebním vzorku mladých lidí a projít oponenturou. Z toho pak vyplynou důležité informace o chybovosti odpovědí, síle diskriminace atd. „To Cermat pochopitelně dělá, ale nic z toho nezveřejňuje," uvedl pro Deník Bohumil Kartous. Kromě pochybností 
o testovacích otázkách ovšem expert EDUin zpochybňuje státní maturity jako takové. „Jde o zastaralý a chybný koncept. V Dánsku či Finsku mají žáci možnost u zkoušky pracovat s informačními zdroji jako v reálném životě. Je to rozumná reakce na skutečnost, že svět se posunul od znalosti vzorečků a definic jinam. Dnes je nutné vymýšlet zadání, při nichž maturant prokáže, že vedle určité sumy vědomostí umí pracovat s počítačem, vyhledávači. Drcení fakt už v současnosti k ničemu není," míní Kartous.

Určení kritérií

Jinak na to nahlíží náměstek ministryně školství a bývalý prorektor Univerzity Karlovy profesor Stanislav Štech. Jádro problému nespatřuje v podobě testování, ale v určení obecně uznaných kritérií zkoušky pro různé typy škol zakončené maturitou.

„Potřebujeme udělat malou revizi vzdělávacího programu na středních školách s ohledem na to, co požadujeme 
u maturity. Je nutné zvládnout to v dostatečném předstihu. Musíme se shodnout na tom, jaké učivo a v jakém rozsahu mají děti ovládat, než dojdou na potítko. A poté zajistit, aby k tomu v jednotlivých typech škol byly podmínky, například hodinové dotace matematiky," míní Stanislav Štech. Není třeba možné, aby z ní maturovali žáci, kteří nemají v posledních dvou ročnících povinnou matematiku. Zdůraznil i potřebu pomoci učitelům v didaktické a pedagogicko-psychologické přípravě. „Musí vědět, jak na to, aby 
u maturitních testů uspělo daleko víc žáků než nyní," dodává Štech. Když se splní tyto předpoklady na vstupu, můžeme se podle něj za čtyři roky dočkat uspokojivějších výsledků na výstupu, tedy u maturit.

Osobně je přesvědčen, že státní maturita by měla zůstat jednotná pro všechny typy středních škol. „Zatím je vše 
v jednání, problém jsme otevřeli, ale myslím, že společného jmenovatele najít lze, pokud výuka na některých oborech dozná změn. První úvahy jdou tímto směrem," uvedl Stanislav Štech. Odmítá přitom odklon od klasického typu maturitní zkoušky k dánskému modelu otevřené úlohy. „Školský systém by měl měřit to, co se učí ve škole. Ostatní věci jsou nadstavbové, s nimi si můžeme pohrávat, zkoumat je, ale podle mého názoru bychom je neměli testovat. U maturity prověřujme, co jsme děti chtěli naučit, a to, zda jsme vytčeného cíle dosáhli, nebo ne," míní Stanislav Štech.

Maturanti